Ziriath

Ženská pískající na p... té vší trapnosti nasadila korunu.

Což o to, začátek a klikačkové titulky se mi líbily a vtípek s babičkou ''Zaplať, nebo zemři'', potěšil. Později se ale vrší jeden WTF moment na druhý a čtenář Zeměplochy jako já si říká: Co to má být? Takhle to přece být nemělo! A způsobují to nejen zásadní věci (jako třeba absence v knížce důležitého třídícího stroje), ale taky věci, které si režisér přimyslel nebo udělal jinak, asi proto, že se mu předloha nezdála dost dobrá- takže Adora na konci filmu přestala kouřit (!!!), nechyběla stereotypní scénka, kdy hlavní hrdina visí za ruce nad hlubinou, nebo to jak Pozlátko ubil pana Kůňpeče vlastnoručně a Angua se proměnila před lidmi (v knížce ale vůbec nebyla). Naopak mi tam chyběl papouch '12,5 procenta! ', pošťákova cesta (na kterou sem se docela těšila) , mladší poštmistr Grešle nepoužíval svoji skvělou chemii a ohnivé oko tam taky nebylo, stejně tak vtípek s pometlem. Knižního Vlahoše jsem si oblíbila od první stránky, kde se objevil, ten filmový působil spíše nepříjemně, neoblíbitelně a neusmíval se moc. Golemové, ti mi jistým způsobem, asi provedením, připomínali Gorna z (o 44 let staršího) Star treku. Pokud jde o Vetinariho (mimochodem moji nejoblíbenější zeměplošskou postavu), tak to je dost nezpodobnitelná osoba- nebýt oficiálních Kidbyho ilustrací (na kterých se mi taky moc nelíbí), hodně lidí nebude vědět, jak si ho vlastně představit. No ale ne že bych měla něco proti zrzavým lidem, ale Vetinari prostě zrzavě blond být nemá! Má být asi o deset patnáct let mladší, atraktivní, a hlavně velice, ale velice hubený. Ke golemům raději nic říkat nebudu. A ti obří lvi v Oválné kanceláři asi zbyli ve skladu z jiného filmu a nevěděli co s nima, tak je dali tam. No nic, zatím toho nechám, ale vězte, že mám k tomu ještě co říct. A abych řekla něco pozitivního, tak třeba se mi líbilo použití Pohyblivých obrázků v budově pošty.

Kdysi přepadal mě pocit deprese, zoufalství a marnosti už jenom při pohledu na ty přesýpací hodiny. Aneb televizní inferno. Stvořitelům nechala bych za trest zkouknout všechny díly jejich vlastního díla.

Určitě znáte A.P. Čechovovo pravidlo o zbrani? Objeví-li se v jednom z dějství zbraň, do konce hry se z ní musí vystřelit. Na začátku tohoto filmu a v traileru nám byla předvedena vpravdě epická zbraň v podobě ohýbání prostoru architektovou myslí. Ale vystřeleno nebylo, což může způsobit menší pocit prázdnoty z filmu. Přišlo mi totiž, jako by sny pana režiséra vypadaly buď jako bondovka, nebo žádné sny nemá a odněkud slyšel, jak takový sen asi vypadá. Například u horské scény jsem napůl čekala, že jeden z pronásledovatelů vjede pod projíždějící rolbu, zpod které následně vylétne krvavý sníh. Ale musím říci, že brutalistická horská pevnost, byť zbytečná stejně jako celá horská scéna, byla po architektonické stránce dost impresivní. V celém filmu bohužel nebylo mnoho takových těch nesmyslných haluzí, co dělají sen tím, čím je. Vlak na ulici mě ale potěšil, připomněl mi brněnskou výstavištní vlečku na Poříčí. Zatím nemohu film hodnotit, protože nedlouho po začátku přepadla mě jakási letargie, která zapříčinila, že mi některé věci kvůli nepozornosti unikly. Zkrátka jsem prázdně koukala na plátno a bylo mi úplně, ale naprosto jedno, komu připadne podíl na energetické firmě, nevěděla jsem, na co že potřebují toho dědice a bylo mi taky jedno, zda se jim úkol podaří nebo ne a proto, že jsem k hlavnímu hrdinovi nepociťovala nic, bylo mi jedno, zda ty svoje děti uvidí. Do toho se neustále infiltrovala Cobbova mrtvá manželka, která mě vyloženě otravovala. Z letargie jsem se na chvíli probudila při impozantní scéně rozpadajících se domů na pobřeží v Pustině, která se mi z celého filmu líbila asi nejvíc. Nápad s úrovněmi snu a zpomalování času v nich je rozhodně zajímavý, chtělo to ale méně úrovní, méně akce a střílení (proč střílet ve snu, nepřátelé stejně v nacpané dodávce netrefí z pěti metrů dávkou ze samopalů nikoho?), zato více fantazie v jednotlivých úrovních. Tohle bylo jako koukat do prázdné, bíle vymalované, chladné a neosobní žb+sklo novostavby. Mimochodem, architekti, všimli jste si půdorysu Pantheonu na tabuli za tím starým architektem?

Animák s moc pěkným a zajímavým zpracováním a stylizací prostředí, pojednávající také o tom, jak běžní lidé postupně přicházejí o svobodu při nástupu islámu coby ideologického podkladu pro represivní aparát totalitního režimu.

Nejvíc mě vždycky dostalo, když se občas něco datlíkovi nakonec nepodařilo a místo toho klasickýho smíchu udělal takovej jako hrozně ublíženej zvuk :D

Jestli chcete vysvětlit záhady z prvního dílu, není tenhle film tím pravým. Jedná se v podstatě o to samé co v jedničce, jen je jiný mechanismus (po technické stránce málo popsaný teserakt) a (ne už tak pěkný) vzhled krychlí-všechny jsou stejné barvy. Pasti jsou řekněme poněkud pro srandu, byť smrtící. A je to s jinými, přesto však docela stejnými lidmi. Konec je poněkud WTF- řeknete si, na co pak tohle všecko bylo, když stejně________ ....

Dosti zajímavý a mysteriózní film s těžkou atmosférou, decentními (avšak pro mě postačujícími) hororovými prvky a pěkným výtvarným provedením krychlí. Dobrý příklad toho, jak hodně vytáhnout z minimalistického prostředí a za pravděpodobně nepříliš velkých prostředků. Záhada kostek- kým a proč to celé bylo zkonstruováno, proč tam ti lidé skončili a jak skončí ti, kterým se podaří odtud dostat, na konci vysvětlena není. Pro její řešení si však nechoďte do Hyperkrychle, protože tam nic nezjistíte-jděte spíše do Kostky 0, ale je možné že se vám to zjištění líbit nebude.

No nepokládám se zrovna za znalce válečné historie, ale přišlo mi, že se tam zajatci mají jak děcka na táboře, byť ve skutečnosti v japonském lágru by si ani důstojník takto projevovat své názory asi nemohl a zajatci by byli rádi, že vůbec dostanou najíst.

První z dílů docela pěkně rozvíjely nápady z filmu, ty poslední řady ale šly už poněkud takříkajíc zu Grund. Coby malý svišť pravidelně jsem rychlostí blesku utíkala ze školy domů, abych stihla co nejvíce z tohoto seriálu. Po nějaké době udělalo mi to v hlavě při sledování jednoho z dílů, kde celých 45 minut u stolu vyjednávali o dodání technologií (které stejně nedostali), ''cvak'' a mně došlo, že se vlastně koukám na seriál často dosti nezáživný, kde třeba jedna z hlavních postav dokáže celý díl umírat nebo se tam jenom kecá aniž by k něčemu podstatnému došlo. Všichni lidé za branami (oproti filmu) samozřejmě mluví perfektně anglicky a všude to kupodivu vypadá jak u nás, v jednom případě dokonce byla jedna budova ve stylu novogotiky. A když na scénu přišli ''Blahoslaveni budiž Oráj!'' , to teprve šlo do kopru. Byť už myslím zmizel pro mě nepříliš oblíbený Andersonův Jack O'Neill a Teal'c vypadal s vlasama lépe. Nicméně nás tento seriál obohatil o goauldy, symbionty, zakňaktely, naqua'dah, jaffy a tyčové zbraně, to se musí nechat.