Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Horor
  • Akční

Recenze (758)

plakát

Legenda pekelného domu (1973) 

Po celou dobu jsem ve filmu tušila ten potenciál, ale.. nezúročili ho úplně, škoda! Strašidelné domy, do kterých zavítá skupinka jak vědců, tak médií, jsou zajímavé samy o sobě, člověk tu přijde k nehodě ani nemrkne (mrk mrk) a vůbec se tu dějí zajímavé věci. Kdybych to měla v pařátkách já, tak určitě přidám na plynu a v závěru bych ještě přitvrdila (řekla ta jemná slečna za pultem ;-), takhle se do té čtvrté hvězdy skoro nutím.

plakát

Věčná Ambra (1947) 

Bohužel mám srovnání s knihou, která svého času statečně chytala prach na mojí poličce a dokonce jsem i nějakou tu upomínku z knihovny platila (ano, i já). V knížce, která sice je pod rouškou historického romantického příběhu ta nejčervenější knihovna, cítíme v podstatě všechno. Odpustíme Ambře její lehkomyslnost, protože miluje Bruce. Zažijeme příšerně pověstnou morovou ránu a následně velký požár města nad Temží. A samozřejmě držíme pěsti té příšerné herečce s velkými ambicemi a životní láskou. Ve filmu, byť má na svou dobu bohatou stopáž, se zúročí sotva 40% a i když obvykle starším snímkům nadržuju, tak už jen se sentimentu k těm čtecím dobám dávám slabé 3*.

plakát

Phantasm (1979) 

Až se jednou podívám do své složky s horory, co bych si tak ráda zopakovala, Phantasm number one to nebude, ale nějakou chvíli mi v hlavě zůstane. Sice ne kvůli snímku jako takovému, ale kvůli noční můře, která se mi zdála následně. I díky ní přidávám třetí hvězdu s dodatkem, že doporučuji jen skalním příznivcům starších kousků, kteří akceptují ujeťárny, krásně umělou barvu krve z khůl odšťavňovače a... trpaslíky!

plakát

Nosferatu - Fantom noci (1979) 

Přiznám se, že nejsem touto klasikou tak uchvácena jako mnozí jiní a rozhodně se nerozplývám nadšením. Tato verze hraběte Draculy pro mě nějak pozbývá šarmu a třetí hvězdičku do řady přidávám spíše za nechtěnou komiku.

plakát

Trhák (1980) 

Absolutní bejkárna, při které zapomenete na případné chmury i chmůrky. Prostě dílna Smoljak & Svěrák & Uhlíř.

plakát

Drákula: Neznámá legenda (2014) 

No dobrá, chtěla jsem vidět, kam si to zamířil Bard Lučištník z Hobita- tak by se dal vysvětlit fakt, proč se dívám na další zpracování legendy, kterou podle mě nejlíp stejně natočil Coppola v roce 1992. A musím říct, že přes líbivé tváře (Dominic Cooper to dotáhl až na Turka, já věděla, že v něm něco dříme... hej probuď se, chlape ;-)) a jistou učesanost (made in usa) se mi to líbilo moc. Komu by se taky nelíbilo, když se hrdina přidá na temnou stranu, aby ochránil své blízké, že jo. Navíc když toho někoho hraje fakt skvělý Luke Evans. Kdyby tam nezazněla věta, tak velice podobná té, kterou vypustil z úst temný rytíř Gotham City- "lidé teď nepotřebují hrdinu, ale stvůru," jdu do plných, takto to jsou velice uspokojivé čtyři* a teď se pro změnu podívám, co vyváděl Thorin V oku tornáda... Jaja, být fanouškem Tolkiena opravdu není lehký úděl... :-)

plakát

Sestry Brontëovy (1979) 

Vyrůstat v početné rodině na vřesovišti, bez rodičovské lásky, následně studovat v dívčím internátě, kde dvě sestry zemřou na tuberkulózu, pak se vrátit do neutěšených podmínek... Tři sestry Brontëovy dokázaly zúročit všechno. To, co jim život nabídl, i to, co jim vzal. Francouzi krásně vylíčili rozdílné povahy dívek- cílevědomá a stále se vzdělávající Charlotte je celá Jana Eyrová; divoká a nespoutaná Emily, která miluje přírodu a toulá se po kraji v kalhotách, ztvárnila do posledního zbytku Větrnou hůrku. A jemná, andělsky trpělivá Anne, na kterou zbylo méně talentu, ale přesto byla pro sestry a slabošského bratra důležitá. V čem se Frantíci úmyslně pomýlili, bylo zdramatizování chvíle, kdy všechny tři sestry naráz vydaly (pod pseudonymy) své nesmrtelné romány. Ve skutečnosti vydaly nejprve společnou sbírku básní, která bohužel nebyla přijata kladně. Větrná hůrka došla své slávy až po Emilyně smrti, zasloužila se o to Charlotte, která knihu vydala pod jejím skutečným jménem. Bylo to třeba? Zastírat, že nejdříve prošly nezdarem, než se jim něco povedlo? Na druhou stranu musím vyzdvihnout povedené herecké výkony a jak už tu někdo psal, být to v angličtině, jdu s hodnocením výš.

plakát

Neviňátka (1961) 

Mám ráda tyhle horory bez lekaček, které působí jako černobílá pohádka a přitom... a přitom vás psychicky pohltí, až si říkáte, že se co nevidět musíte octnout v ději samotném. Zcela ospravedlnitelně patří do knihy "101 hororů, které musíte vidět, než zemřete."

plakát

Případ pro exorcistu (2015) (seriál) 

Případ pro exorcistu by se dost dobře mohl jmenovat Čekání na Sherlocka. Já opravdu nevím, co se ostatním nelíbí. Poslední dobou na českém písečku pozoruju naše skvělé herce a v podstatě je mi jedno, co se na place děje, prostě mě baví je pozorovat. A v tomto trojdílném opusu s Krobotem, Budařem, Taclíkem a skvělou Klárou Melíškovou mi prostě nechybělo nic. Noo, možná jen to, aby na konci toho všeho policajti drapli na vsi po nějaké babce v šátku a řekli: "Tak pojďte pani, půjdete s námi." S tou chytlavou hudbou sice pořád čekáte, že se zpoza každého rohu vynoří Sherlock se svým "If brother has green ladder, arrest brother", ale k čemu by jim tam byl? Vždyť ti všichni Andersonové si tam vystačí sami, byť teda počet traumatizovaných vyšetřovaných vzroste geometrickou řadou. Abychom si to vyjasnili naprosto bez legrácek- mně je úplně jedno, jak to Hřebejk s Jarchovským zamýšleli, jestli vážně, nevážně, krimi, drama, nebe/peklo/ráj. Ale ať v tom klidně pokračují, protože to funguje. Jo, a ještě jedna věc. Nemáte voheň? ;-)

plakát

Vraždy v kruhu (2015) (seriál) 

Vraždy v kruhu by mohly fungovat docela pěkně, kdyby se do nich nezaplétaly ty horoskopičiny. Jenže zde jsou motivy vražd líčeny právě na základě znamení zodiaku a někdy to působí až násilně. Proč jsem se dívala na všech dvanáct dílů? Ivan Trojan. Ten vám s přehledem zahraje cokoli a díky jeho hlasu jsem u žádného dílu neusnula. Co mě naštvalo nejvíc? Zbytečná smrt jedné z hlavních postav, trochu mi to připomínalo emoční ždímání, obvykle probíhající za oceánem. V pozdějších dílech bych vyzdvihla dvojici vyšetřovatelů v podání Adély Petřekové a Marka Němce, kteří působili velmi svěže a tak nějak hravě. Oproti jiným zde hodnotícím jsem neměla problém s Richardem Krajčem, spíše mě v počáteční dějové linii rozčilovalo ono klišé partnerského trojúhelníku. Těžko shrnout hodnocení, protože některé díly byly nadprůměrné a zajímavé a jiné zase slabší. Tak to zakotvím na průměru a uvidíme, co nového přinesou české vody detektivek příště.