mandelbrot

Nejsem si úplně jistý, o co přesně šlo, ale úlet je to pořádný. Vlastně jedna dlouhá zběsilá honička a do toho konec jak z Akiry.

Hodnotil bych lépe, ale v mých očích film trochu sráží přemíra sentimentu a mírná křečovitost některých humornějších scén.

Napoprvé jsem seriál hrubě nedocenil, napodruhé jsem jen nevěřícně kroutil hlavou, jak se mi něco tak dobrého mohlo nelíbit. Ale useknuté je to vážně nešťastně.

Vizuálně i dějově chvílemi opravdu fascinující dílo, jehož největší slabinou je možná trochu paradoxně zasazení příběhu do startrekovského univerza. Alespoň já vnímal to lehce naivní startrekovské pojetí jako rušivý element.

Pokračování Memories se nese zcela nepřekvapivě ve stejném duchu jako jeho předchůdce a tudíž disponuje stejnými přednostmi a potažmo nedostatky. Nápaditá vizuální stránka a celkový lehce zasněný styl fungují pořád velmi dobře, ale přišlo mi, že tentokrát seriál trochu drhne v těch nejvypjatějších scénách. A taky mi nebyl úplně po chuti určitý věkový rozdíl. Ač nerad, zůstávám tentokrát u třech hvězdiček.

Ještě divnější než obvykle, ale také o chlup lepší. Ne že bych byl nějak unešený ze zápletky, ale zamlouval se mi ten roztěkaný způsob vyprávění skákajíci neustále v čase tam a zpět, který pomalu odkrývá nové detaily příběhu a současně staví ty staré do nových souvislostí. A bytový komplex záměrně vyprojektovaný tak, abyste nevěděli, kde přesně vlastně bydlíte a také aby člověka dováděl k šílenství, to je opavdu ďábelský nápad. Navíc Šiki v soubojích válí jako nikdy předtím. Vratké čtyři hvězdy, převážně kvůli zdůraznění, že jde o zatím asi nejlepší díl série.

Začátek seriálu ve mně vzbudil zvědavost, co se z toho nakonec vyklube - anime Klub rváčů, harémovka proměněná v horor, nebo něco úplně jiného? Správně je za c, bohužel. V jádru se totiž jedná o další variaci na téma hlavní hrdina se většinu seriálu válí po zemi, aby nakonec v sobě našel skrytou sílu... To celé ozvláštněné tak originálními prvky jako komando středoškolaček s traumatickou minulostí a záporák s teatrálními sklony. Přitom různé hrátky s iluzemi a nerealitou by mohly tvořit velice zajímavý seriál, jen by na ně nesmělo být navěšeno tolik anime balastu. Minimálně některé konfrontace iluzí a kontrailuzí totiž povedené jsou a v mých očích seriál alespoň trochu zachraňují.

Po všech stránkách odfláklý a nepovedený mix Appleseed a Bubblegum Crisis. Vyrukovat s něčím tak ošklivým v roce 1999 asi chtělo dost odvahy.

Tvůrcům seriálu nelze upřít schopnost upoutat divákovu pozornost. Po úvodních dílech se asi najde málokdo, kdo nebude chtít vidět alespoň pár dalších epizod. I přes množství klišé (středoškolačky bojující proti démonům ...) ošklivé CGI potvory a některé nepříliš výrazné postavy (ano, Kagura) se i dál jedná o docela povedený seriál. Hlavní zásluhu na tom má pochopitelně Jomi, které prostě nelze nefandit ať už masakruje kohokoliv a i její přerod je docela dobře vykreslen. Za zmínku určitě stojí i velice slušná hudba. Nebýt toho vyměknutí ke konci, možná bych přihodil i tu čtvrtou hvězdu.

Čekal jsem něco trochu víc ve stylu Primer, ale Cronocrímenes nestaví tolik na komplikovaném příběhu, jako spíše na budování napětí a nejistoty. Ne že by nebyl příběh pěkně promyšlený a zamotaný, ale díky způsobu, jakým je film vyprávěn, kdy jeho každá další vrstva ty předchozí doplní, namísto aby je převrátila úplně naruby, lze film bez problémů pochopit už na první zhlédnutí i bez psaní poznámek a kreslení časových os. Což není vůbec výtka, protože jako celek funguje film skvěle, kdo má ale chuť zavařit si mozek, musí se porozhlédnout jinde.