Icefist

Mě se to vůbec nedotklo. Nevím čím to je, ale prostě ani ťuk. Chápu skromnost, pochmurnost snímku a neznámost herců a za toto chválím, ale když na mě drama nijak nedolehne, tak nemůžu hodnotit moc pozitivně. Příběh byl o ničem a když přistoupím na nejpravděpodobnější variantu, že byl o nápravě a novém lepším začátku hlavního protagonisty, tak tomu věřit můžu, ale nemusím. A už vidím, jak mi teď za předchozí dodatek bude spousta lidí dávat virtuální palce dolů. Já to unesu. Život není fér. Nikdy nebyl a nebude. 50 % Oblíbená část- závěrečná scéna ve sprše

Jízda, která nejde pro kapku krve daleko. Oprava: jízda, která nejde pro hektolitry krve daleko. Ohledně tohoto faktu se mi líbilo, že rudá tělní tekutina nebyla nadužívána pro zvlášť brutální efekt, ale objevila se vždy přesně tam, kde jsem to čekal a v takovém množství, jaké bych si představoval. Hudební podkres akci dodává šťávu a zde ode mě pochvala za volbu Shinody. Samozřejmě, že Zátah nemá jen klady a jako hlavní nešvar musím zmínit tradiční klišé, kdy útočníci zásadně nechodí najednou, ale jeden po druhém jako ovce. Při některých řežbách se také divák nestačí divit, co všechno může člověk vydržet téměř bez následků. Ale jsem ochoten přimhouřit oči, protože jsem se dost bavil a některé scény, jako třeba pád na vylomené dveře, zaslouží obdiv za kreativitu. 70 % Oblíbená část- vrh grázlem ve světlém oblečení na schodišti o patro níž

Milé překvapení a to hlavně z toho důvodu, že zombie filmy mě neberou, ale tady jsem dokázal být ve střehu od první až do poslední minuty. Velkými přednostmi jsou humor, nadsázka a muzika. Emma Stone je obzvlášť k zulíbání a i ostatní, včetně Billa Murrayho, tu odvedou své. Ačkoliv zombisti jsou sprinteři, přičemž když už, tak preferuju pomalou kulhavou a pajdavou klasiku, tak ani to na celkovém zážitku moc neubralo. 80 % Edit: po opakovaném shlédnutí zvedám o deset. Oblíbená část- pravidlo 4 v úvodních titulkách

Syrovost a neústupnost se prolíná celým snímkem a je to tak jednoznačně v pořádku. Nic jiného jsem ani nečekal. Obsazení se také povedlo, hlavně Tom Hardy zaujal. Příběh drží pohromadě a ani zde není moc co vytknout. Kde jsem ale jednoznačně čekal víc, to je hudební složka. Možná že byla chyba v mém vysokém očekávání, ale kvůli tomuto šlo pro mě hodnocení dolů. Nicku, ty umíš líp! 70 % Oblíbená část- scéna po otevřené kapotě náklaďáku

Moc nevim, co si o tom myslet a co napsat. Ne že by mě to štvalo a nudilo, na druhou stranu mě to ale ani nechytlo a jen to proplulo okolo. Nemůžu ani porovnávat s původním snímkem, protože ten si pro změnu nepamatuju. Tudíž tentokrát přispěju jen střípky. Prvním je tvář ústředního hrdiny- vzhledem k tomu, že z něj o moc víc po většinu času vidět není, měla by poutat. Mně se ale zdála nesympatická a pro mě to tak je jednoznačně brzda. Za plyn naopak považuji Hocus Pocus od kapely Focus společně s The Clash hrajícími při závěrečných titulcích. A protože nemám automat, nýbrž manuál, tak neutrálem může být třeba příběh. 60 % Oblíbená část- první představení Alexe bez kovové zbroje

Míchanice do očí bijících nesmyslů a blábolů, která byla naleštěna tak, že na první pohled vypadá zvenku luxusně a lákavě. Jádro ale nestojí za nic a je mi líto Marka Wahlberga, že zde hrál. Pokud jste do této doby neslyšeli slovní spojení "product placement", tak tento snímek je jeho křišťálovou ukázkou. Tolik reklamy jste nikde jinde neviděli, za to ručím. Drobnou záchranou se stává humor, i když i tady s negativním dodatkem, že leckdy se pokusy o něj úplně míjejí účinkem. 50 % Oblíbená část- "Fyzikální olympiáda skončila."

Jak animáky nežeru, tak tohle se přežít dalo. Příběh byl sice triviální, ale nenudil a co v mých očích finální dojem pozvedlo na šedesátku bylo závěrečné prolnutí Lego vrstvy s realitou. 60 % Oblíbená část- údiv nad jménem ústřední dámské postavy

Restrepo bych asi ani nenazval filmem, ocejchoval bych to jako úryvek přímého přenosu z války. Autentické záběry jsou prokládány čas od času výpověďmi aktérů, což ale nenarušuje kontinuitu snímku a jeho atmosféru. A ačkoliv i to zde má své pevné místo, tak bych vytknul hlavně nudu. Jednou vidět asi proč ne, ale opakovaně si to nezapnu. 60 % Oblíbená část- výpověď Rice o tom, jak to dostal

Žádná sláva na to, jak je osolené obsazení. Nikdo ze slavných navíc svým výkonem nevyčnívá, všichni hrají nudný průměr. Téma je sice neotřelé, ovšem ani to diváka nikterak neohromí a film netáhne vzhůru. Pár dobrých momentů se samozřejmě objeví, ale váhám mezi padesáti a šedesáti a přestože dám tu vyšší cifru, tak si nedokážu obhájit proč. 60 % Oblíbená část- vzkaz na vinylu puštěný v rozhlase

Co mě zde nejvíc překvapilo bylo až nečekané množství humoru. Ne že by šlo o smršť kulervoucích vtipů a hlodů, ale přesně v duchu filmu trochu nenápadně ale včasně dávkovaných tu hlášek, tu situací, ale třeba i výrazů herců. O obsazení snad ani nemá cenu spekulovat, těžko se dalo zvolit ještě lépe. Drobnou rezervu bych viděl v hudbě, kde se dalo přitlačit na množství starých dobrých fláků, které sem jednoznačně pasovaly. A nakonec musím ocenit, že přestože se logicky děj věnuje i příběhům postav v soukromí, tak toho není tolik jak bývá nemilým autorským zvykem a opravdu velká část stopáže se točí přímo okolo zápasu. 80 % Oblíbená část- "Teda chlape, ty až dorosteš do puberty, tak budeš fakt drzej."