kobejn

Zločin a trest to je láska na celý život, člověk by nemusel dělat nic jiného než studovat tuto knihu a adaptace podle ní natočené, ale to by zas bylo příliš jednostranné, nicméně pořád je to téma, které mě bude provázet celý život. Ta kniha je tak silná, otázky v ní kladené a diskutované jsou zcela zásadní a stále aktuální. Dostojevský si vybral vraha se svědomím, což je intelektuální pohled na zločin, zajímalo ho, zda může morální člověk, který má v sobě zakódovaný pojmy dobra a zla a jejichž význam si uvědomuje, spáchat zločin, aniž by trpěl výčitky svědomí...ukázal, že ne, ukázal toho i mnohem víc, ale já si z knihy odnesl právě toto, poznatek, že člověk, který je v jádru slušný nikdy neunese tíhu toho, když překročí zákon, protože vlastní svědomí ho dožene do záhuby...ve skutečnosti jsou věci mnohem prozaičtější a dějí se mnohem jednodušeji, většina vrahů otázky filosofické ani morální neřeší, většina vrahů jen zabíjí, aniž by byli potrestáni, aniž by měli nějaké výčitky...o nich a pro ně tato kniha není, kniha je určená pro lidi, kteří si jen myslí, že by zabít někoho mohli nebo chtěli a je varováním, aby to nedělali...skutečný vrah návod ani varování nepotřebuje, zabíjení je pro něj stejný jako pro nás sledování filmů, prostě nutnost nebo zvyk, ale podobné úvahy jsou čistě spekulativní a třeba i docela scestné a měl to být jen takový úvod k tomuto filmu...už jsem pár adaptací Zločinu a trestu viděl, takže můžu srovnávat...ruská verze s Taratorkinem, kterou uvedla čt2 byla asi nejvěrohodnější a nejvíce se držela předlohy, byla situovaná do času i místa, kde se román odehrával, držela se děje i postav, byl to věrný přepis a zdařilý, možná jen moc doslovný...pak jsem viděl různé variace většinou už s románem nějak volně nakládající, například J.Von Sternberg natočil svou verzi, která nebyla již otrockou verzí románu, velmi zajímavá byla verze Crime and Punishment USA, což byla aktualizovaná verze odehrávající se v tehdejší moderní době a přenesená do amerických reálií, režisér se tu zaměřil především na konflikt vraha s vyšetřovatelem, další aktualizovanou verzi natočil Kaurismaki, který si svoji verzi převedl do finských reálií a také do současnosti...konečně se dostávám k této adaptaci, i tato verze je přenesena do současnosti, a ačkoliv jde hlavně o americký film, byl točen v Rusku, ale zajímavé je, že nikoliv v Petrohradě, ale v Moskvě, což je zvláštní změna, jsou tu zachovány stejná jména postav jako v románu, co je podstatnější je, že z této filmové verze úplně vypadla postava Svidrigajlova, změna docela zásadní, přesto tolik nevadí, více prostoru zde dostala postava Lužina...aktualizace je to originální, Raskolnikova výborně ztvárnil herec divných rolí C.Glover, vyšetřovatele rovněž standardně dobrý J.Hurt, matku hraje V.Redgrave a další role Duni, Soni, Lužina a Razumichina jsou obsazeny rovněž dobře, méně známými herci, ale vhodně vybranými…to že se příběh odehrává v tehdejší současnosti, zhruba kolem roku 2000 dovoluje tvůrcům dopustit se jednoho zvláštního posunu, totiž toho, že Raskolnikov nebyl první kdo vymyslel ideu nadčlověčenství, ale zde ji „převzal“ od filosofa Nieztscheho, to je takový drobný, záměrně nepřesný detail, který překrucuje fakt, že když Dostojevský Zločin a trest napsal byl rok 1866 a německý filosof se svojí ideou přišel o něco později, podobně zde jsou i další drobnosti, které kvůli modernizaci vyznívají lehce groteskně, ale není to na škodu, Marmeladova nepřejede drožka, ale nákladní automobil, Lužin je opravdu slizký byznysmen, a vzbuzuje ještě odpornější emoce než v knize… Soňa je zde skutečná prostitutka a nikoliv andělská bytost z knihy…zkrátka tato adaptace je ve všech směrech originální a mně se velmi líbila a dokazuje, že Zločin a trest se dá pojmout na nekonečně mnoho způsobů…přesto žádná verze nemůže překonat sílu originálu, takže říkám každému, přečtěte si knihu, teda jestli je ještě někdo kdo ji nečetl, protože já mám za to, že ji musel číst každý, kdo v sobě nosí Raskolnikova…toto vlastně ani není komentář, ale jen reklama na Zločin a trest, nejlépe v knižní podobě.

Hl.postava byla tak nesympatická, že bych jí s chutí odstřelil hned, místo toho sem se musel hodinu a půl přemáhat, abych se "zájmem" sledoval její osudy. Filmovej naturalismus stejně jako literární má jako každý hnutí nebo směr svá omezení, která když se dogmaticky dodržujou, tak jsou svazující. Z toho filmu byla pouze cítit snaha být co "nejpravdivější", což by nevadilo, ale tento styl je prostě příliš svazující a nenabízí moc prostoru pro diváckou účast nebo zapojení, divák tu je pasován jen do role trpného pozorovatele více či méně "přitažlivého příběhu". I na hodinu a půl je tento postup příliš stereotypní a "nudný", no nic, hlavně že se metoda vyzkoušela, někomu to sedne, mě moc ne.

Velmi povedené, trefně vystižené situace a peripetie vztahů a to vše na pozadí výborné hudby, stále svěží a příjemná podívaná.

Herc je a byl mistr, mistr v tom, jaký si dovedl vytvořit herecký ansámbl, jak dal příležitost i méně známým hercům, kteří třeba jinde příležitost nedostali, v tom, jak se nebál ukázat realitu syrově a střízlivě, že se nebál experimentovat s obrazem, střihem, kamerou, zde si to ozkoušel "nanečisto" v tuctové krimi, aby to pak hned v příštím filmu vše naplno zúročil, podle tohoto filmu bych si ale netroufl hádat, kam to až Herc zavede ve Spalovači.

Clinte tys mě teda rozesmál tímto svým dramatem, ty si to zkrátka představuješ jako kovbojku co? Na jedný straně sou ti zlí - policie, doktoři (brrr, psychiatr to je prostě ukázka psychicky narušeného jedince, sestry poslušně poslouchají a všichni pacienti(žádní muži) a všechny pacientky jsou prostě oběti v rukou sadistického psychiatra a slepě a poslušně vykonávajícího personálu), a na druhý straně ti dobří - superčestný reverend (cože?!) a hlavně matka bojující za spravedlonost...No ty bys mě tím svým "Dirty Harry style" fakt dostal do kolen, ale smíchy! Clinte ty v sobě prostě toho drsnýho Harryho, který se s ničím nepárá nezapřeš ani v pozici režiséra, role jsou jasně určené, vidění skutečnosti je komiksově černobílé a celé to klape jak po drátkách, reverend odříkává fráze o korupci, padouši zas své fráze, a pak se role obrátí, a ti špatní guys dostanou na prdel a dobrý guys (matka, reverend a spravedlnost obecně) zvítězí, hurá! Bravo Clinte, seš borec, se vším hotov, raz dva (smíchy se prohýbám). Ve skutečnosti to tak nechodí, ale todle není skutečnost, ale jen film, a to ne ledasjaký, ale rovnou od Clinta, který nemá ve zvyku rozehrávat nějaké (nedej bože psychologické) drama, ale jasně nalinkovanou a předvídatelnou partii, kde má všechno své místo, a vše běží přesně jak Clint píská...už sem jen čekal, že vletíš na plac sám a ty zatracený zkorumpovaný poldy, nemluvě o těch potvorách doktorských, srovnáš pěkně po staru(smích), zasloužily by do frňáku, no, spráskat osobně si je nemohl, ale stejně si tady tomu dal pěkně na frak, very good mistr! Máš recht, jakýpak s tim štráchy! (very strong smích).

Má to všechny neduhy ranných zvukových filmů - je to příliš statické, divadelní, ukecané, málo filmově dynamické, napínavé, je to zdlouhavé i když to má krátkou stopáž. Murnauův Nosferatu zůstal dosud nepřekonán. Těsně za ním je Hercogův remake, a potom podle libosti, tento Dracula se ale nepovedl.

Pro mě nekoukatelný film, nedalo se to vydržet, nemohu snést "šejkspírův" jazyk, to je něco tak nepřirozeného... příde mi, jako kdyby byl šejkspír něco jako těžkej opilec, který psal vždycky v alkoholovém opojení a lámal jazyk tak, aby to vypadalo umělecky a poeticky. Na mě to ale působí jako slovní balast, křeč, trapnost. Kvůli tomu jazyku jsem to prostě nebyl schopen shlédnout celé. Je mistr Shakespeare největší dramatik všech dob a nebo druhořadý pisálek omylem za největšího dramatika pokládán? Pro mě bude tím druhým.

Lynch si po ultramodernim a cool tripu na ztracený dálnici střihnul tudle in slow motion důchodcovskou jízdu to the grave, je to pecka, bylo vidět, že se toho nebál. Nádhernej soundtrack. Myslim, že Lynch si na svůj traktor ještě nějakej pátek počká, ale proč si nedat generálku, že jo a nezkusit si to na nečisto? Come on John Deer, let´s go - there is dark at the end...but there may be light also...nobody knows...

Z celý série nejslabší pokračování, už je to hodně vycucaný z prstu, ale zase Jet Li byl rozhodně nejnebezpečnější Riggsův protivník, to že ho s Murtaughem nakonec společnými silami udolali, si rozhodně uznání zaslouží, samotný film ale už ani ne.

řek bych, že Kitano bude ctitelem klasického amerického muzikálu v podání G.Kellyho a F.Astaira, možná i komiky a precizního stylu J.Tatiho a samozřejmě Kurosawy. Mix toho všeho je dost působivý.