kobejn

Hernajs, tadle umělá potvora, tu sem viděl v kině snad uplně jako první věc, co si pamatuju...ještě před Krotilema duchů a dalšíma už "normálníma" filmama...i když je možný, že sem možná viděl i Muže z Hongkongu, ale bude to tak ze stejný doby, z nějakýho toho dávnověku, dneska už by to asi bylo jen k smíchu, ale tenkrát to bylo i k pláči, tudíž i k smíchu vlastně...no jo klasika, letní kino, rok asi 87 nebo 88 a de se na Gappu, vida vida, jak se ta potvora vynořila ze vzpomínek už pohřbených...

Prostě sračka.

this was real, opravdový příběh, který dojme..

bylo to barevný, hezky to vypadá, ale je to tak příšerný kýč, tak příšerně prvoplánovitě sladkobolný, že jsem si připadal, jako ve zlym snu, ale tydle barevný kýče jsou přesně typy filmů, který všem přídou úžasně "pravdivý, silný a dojemný", já z toho cítil akorát kalkul, jak dojmout diváky tím nejklišovitějším typem příběhu, jaký znám, něco na způsob Love Story, stejně přeslazený, ale v luxusnějším a barevnějším balení.

Velmi by mě zajímalo, jak by vypadalo Město mužů natočené ženou...a hned si i odpovím - úplně stejně.

Ještě jsou tady, i když už ne na dlouho... o tom, že stárnutí není sranda, a že into the grave musíme všichni...

komplexní film, který vás přinutí i přemýšlet a doznívá i během konečných titulků, jen by si člověk možná přál trochu jiný konec, člověk furt čeká, jak se to celé rozuzlí a nakonec to skončí tak vcelku neefektně...Field to tentokrát nevyřešil nějakou velkou tragédií, ale jen malou nehodou na prkně...no tento hrdinův závěrečný pokus jsem tedy moc nepochopil, ale všechno se vždycky pochopit nedá...

Tento film byl pro mě velmi příjemným zjevením, pro mě dosud neznámé dílo, a přitom tak chytrý a důvtipný film, všichni herci výborní, ale suverénně jim opět kraloval náš nejlepší herec, výborný byl nápad s oslovováním nás diváků, které tu bylo funkční a vtipné, prostě zlatý šedesátý léta, byla to doba, kdy se u nás točily ty nejlepší filmy, a jak dokazuje tento film a mnohé další, nemusely to být jen tvůrci "nové vlny", kteří dokázaly natočit nadprůměrná díla, vypadá to spíš, že tehdy točili výborné filmy snad všichni, snad to byl tehdejší rys společný všem, každý jinak, ale vždy svěže a originálně, jako zde například.

film o ničem ze života průměrných obyvatel anglického maloměsta...tento život se velmi podobá životu všude...je stejně nicotný a hloupý i kdekoliv jinde...

ano, letos to bylo opět slabé, po pár zajímavějších ročnících, se akademie opět vrátila ke starému osvědčemu modelu, jak v podobě ceremoniálu, tak ve výběru oceněných filmů...