Reklama

Reklama

Znamení Raka

  • angličtina Sign of the Cancer
Krimi / Drama / Psychologický
Československo, 1966, 87 min (Alternativní 85 min)

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Kamera:

Bedřich Baťka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Zora Božinová, Lubomír Černík, Ilja Prachař, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Věra Vlčková, Eduard Kohout, Václav Lohniský (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Jedna vražda a sedm motivů... Jednoho dne je na nemocničním inspekčním pokoji nalezen zavražděný dr. Hahn (J. Langmiler). Přivolaní vyšetřovatelé (V. Lohniský, S. Zindulka) vedou výslechy, ze kterých jim vyjde hned několik podezřelých: Hahnova kolegyně a jeho dlouholetá intimní přítelkyně MUDr. Marie Nováková (Z. Božinová), kterou lékař veřejně podváděl s mladou a pohlednou zdravotní sestrou Jiřinou (V. Vlčková), samotná Jiřina, dále doktor Petera (L. Černík), kterému se nikdy nepodařilo udělat kariéru, starý sklerotický pacient Zima (J. Vlček) a nakonec i nepříliš schopný přednosta kliniky (Z. Štěpánek). Každý z nich měl nějaký motiv Hahna nenávidět. Zatímco policie rozplétá nitky pravdivých i lživých výpovědí, mezi personálem nemocnice se vyjasňují složité profesní i osobní vztahy… Kriminálně psychologický snímek vznikl podle románu Hany Bělohradské "Poslední večeře" a byl prvním dlouhým hraným filmem režiséra Juraje Herze. (Česká televize)

(více)

Recenze (69)

roswelll 

všechny recenze uživatele

Filmy z nemocničního prostředí mám vždycky rád, ať už se jedná o komedie nebo jako v tomto případě kriminální drama. Překvapivé rozuzlení v odhalení vraha, myslím, že se prvotina pana Juraje Herze zdařila. Jediné, co mě trochu rušilo, bylo předabování spousty herců hlasy jinými herci, ale to byl asi záměr. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Někteří komentující si správně všímají, že postava vyšetřovatele je zcela upozaděna (dodávám, že spoluvyšetřovatel Zindulka tak zdařile, že jsem si ho ani nevšiml), nechápu ovšem, co jim na tom vadí, zvlášť když rovněž správně rozpoznávají, že Znamení raka není jen tak prostě detektivka. Mně úplně stačilo ke štěstí, že vyšetřovatel Lohniský sám vypadá jako úchylný sériový vrah (navíc s motýlkem a navíc nakřivo). Nejde ale o něj: V tomto filmu prakticky není postavy, které by se divák mohl v jakémkoli smyslu citově chytit, s níž nebo proti níž by mohl vše sledovat. Jednu postavu s tímto potenciálem jsem sice na začátku zaznamenal, jenže právě ta byla záhy zavražděna. Tento stav dobře koresponduje s - mírně řečeno - nepříliš vysokou kvalitou charakterů všech nebo téměř všech postav (včetně oběti). Mnohé charaktery jsou přímo odpudivé nebo aspoň otravné, některé vysloveně chorobné a i ty relativně sympatické přinejmenším zastihujeme v odpudivých situacích. Slovem "odpudivé" zde plýtvám záměrně, protože právě ono podle mne vystihuje základní kvalitu Herzovy dlouhometrážní prvotiny. Nevnímám sice její atmosféru tak umocněně jako Marthos ve svém komentáři a spíše se mi zdá výstižnější komentář Oskarův, ale stačí mi pomyslet na to, co tento film musel dělat s divákem roku 1966. Ne pro společenskou a politickou kritiku, která se objevuje docela zřetelně - to tehdy už nebylo nic nového. Na co ale tehdejší československý divák nemohl být připraven, ať už jel na nové nebo staré vlně, je syrovost a naprostá bezohlednost, s níž autor své postavy prezentuje, nota bene jde-li o úctyhodné lékaře, jichž si přece všichni vážíme a v jejichž středu chce pacient i divák mít aspoň jednoho primáře Sovu. Tak tedy, ačkoli se nabízí vnímat aktéry a poměry v nemocnici jako zobrazení společnosti nebo přímo státní moci, nebylo tohoto výkladu třeba k tomu, aby Znamení raka pobuřovalo. Je tu ovšem jeden podstatný detail, ktertý se mi velmi silně jako politické podobenství chce vnímat. (odtud SPOILERY). Jde o "vyřešení detektivky", tedy kým a proč byla oběť zavražděna. Po přehrabání se v útrobách a možných motivech všech kolegů zavražděného náhodou vyjde na jevo, že šlo o směšně nesmyslný skutek poněkud vyšinuté pacientky. Její motiv je ale podstatný: nechtěla slyšet pravdu o své nemoci. Téma "pacient nesmí znát krutou pravdu" je ve filmu velmi zřetelné - lékaři o tom mluví mezi sebou a dokonce v tom školí mediky. Přitom pomněme, že klamaná vraždila nikoli proto, že byla klamána, ale z hrůzy, že se klam rozplyne. (A i tento strach byl pomýlený - ani její oběť, ani nikdo jiný z těch dozorců funkcí lidského organismu by za nic nebyl ochoten ji klamu zbavit - mají pro to dobré důvody, oni vědí nejlépe, co je pro pacienta dobré.) Provokativnější narážku nejen na vládce, ale i na ovládané, si tehdy jen stěží představit, neméně provokativní však je i zobecnění v tom smyslu, že tato vražda byla konec konců jakýmsi fatálním, pekelně spravedlivým, byť paradoxním (a pachatelkou nezamýšleným) trestem, jímž to zavražděný schytal jako jeden za všechny. Příběh pak nekončí vyřešením vraždy, ale výhledem k budoucnosti ústavu a kariér. Nicméně i bez všech společensko-poltických významů o Znamení raka platí, že Herz vstoupil do československého kina vskutku nepřehlédnutelným způsobem, také díky tomu, že "ideová nálada" filmu skvěle koresponduje s jeho vizualitou. Byl to film, který mě bavilo sledovat od samého začátku, když jsem ho ještě považoval za banální. K tomu nejedna kuriozita, jako Sovák dabující opileckým drmolením někoho, kdo vypadá skoro jako Sovák a je střízlivý. A samozřejmě fenomenální Míla Myslíková, která mohla udělat skvělou kariéru v italském pornu, pámbu mě netrestej. () (méně) (více)

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Nižší hodnocení tohoto snímku si vysvětluji tím, že nejde o čistou detektivku, resp. že se film věnuje více popisu prostředí nemocnice, zdejších pacientů i vztahů mezi jednotlivými doktory, než samotnému vyšetřování. Této koncepci odpovídá i fakt, že skutečný důvod vraždy doktora Hahna odhalí nakonec nikoliv kriminalisté, kteří na mě přitom v průběhu celého filmu působili jako "šedé myši", ale jedna z lékařek. Ale i když je odhalení vraha celkem překvapivé, pro mě osobně ta detektivní linka příběhu nebyla tím nejdůležitějším. Dost se mi líbilo jednak vykreslení postav některých pacientů (rozhodně nebyla zajímavá jen postava Ivy Janžurové se svými strachy z rakoviny), ale i vztahů plných mocenských intrik a milostných pletek v nemocnici. Za zapamatování pak rozhodně stojí postava starého životem vyčerpaného primáře v podání Zdeňka Štěpánka (a třeba jeden jeho výroků:"Kde jsou doby kdy jsem váhal před každou lží"). Další zajímavostí filmu je předabování některých herců, což mi ale minimálně případě L. Černíka (mluví Sovák) dost vadilo. Pokud už bylo třeba použít dabing, pak podle mě neměl být vybrán někdo tak výrazný. ()

LadyPupu 

všechny recenze uživatele

Hrůzná atmosféra umocněná černobílým obrazem, na mě pokaždé zapůsobí neskutečně stísněným dojmem. Herzovo vedení herců je skvělé, jejich výkony bezchybné a všemu vévodí Iva Janžurová, která tady v roli na smrt nemocné Prokopy podává neuvěřitelně sugestivní výkon. Znamení Raka rozhodně není klasickou detektivkou, ale spíše dramatem, ve kterém se řeší psychologie jednotlivých postav a jejich vzájemné vztahy. ()

Marci 

všechny recenze uživatele

Přesně jak napsal Tosim - depresivní, odpudivé, ale pro mě možná proto fascinující. Na tuhle detektivku se můžu - pokud běží v televizi - podívat vždycky, i když dopředu znám děj. Ono tu ani nejde jen o vraždu, ale i o lidi - v tomto případě lékaře a drobnokresbu jejich charakterů (zejména Zora Božinová, Jiří Sovák a Ilja Prachař tu podávají skvělé výkony). ()

Galerie (5)

Zajímavosti (12)

  • Natáčelo se v Praze, nemocnice je VFN na Karlově náměstí. (rakovnik)
  • Herce Lubomíra Černíka si režisér Herz do filmu prosadil, i když věděl, že je těžký alkoholik. Skončilo to tak, že se mu chtělo pořád spát a odmítal natáčet. Herz ho doslova prosil, aby pokračoval. Když se ve zvukovém studiu natáčely postsynchrony, musel jeho roli namluvit Jiří Sovák, protože Černík toho nebyl schopen, byl v protialkoholické léčebně. (raininface)
  • Veškeré erotické scény musely být ze snímku vystřiženy. O film projevil zájem italský producent Carlo Ponti, který se podílel např. na financování filmu Hoří, má panenko (1967), koupil práva, a trval na oněch scénách. Herz erotické scény natočil znovu v Itálii. (mchnk)

Reklama

Reklama