GOREGASM

Duchařina z pera Agathy Christie, kterou jako neznalí její tvorby úplně nečekáte, kterou si ale pod taktovkou žabožroutsky švitořivého Kennetha Branagha užijete. Branagh má Erkyla zmáknutýho a rozehrává v kulisách jednoho strašidelného domu jedno krkolomně intelektuální Poirotovo vyšetřování. Sázka na herecké hvězdy nižší svítivosti nebo úplně neznámé herce nedopadla špatně, ale silnější protiváha Branaghovu charismatu chybí. Vyvažuje to stylová atmosféra a přímočaré, na Agathu Christie až nečekaně svižné tempo, které diváka rychle a s adekvátním objemem přemýšlení dovede až ke poirotovskému rozuzlení, při kterém se mi hlavou pořád honila myšlenka, že to chtělo šmrncovnější casting. 80%

Třetí spolupráce Daniela Day Lewise a Jima Sheridana a opět výsledek, který ve mně zanechal silný dojem. Irsko, Belfast, IRA. Definující trojimperativ, který mnohým změnil a mění životy nevratným způsobem stejně jako to udělal Lewisově postavě. Sheridan opakovaně potvrzuje svůj čich na myšlenkově stimulující náměty, které navíc zaplňuje brilantním hereckým týmem a velmi věrohodně a působivě dokáže zachytit mikroklima, které v komunitě kolem Lewisova Dannyho všechny individuálním způsobem deformuje. Boxer nenabízí happy endy, ale snaží se servírovat záblesk naděje, který ale bez zatnutých zubů a pevného hřbetu žádná z postav neuvidí. 90%

Hravá pohádka pro dospělé, kterou hodně táhne svým půvabem a sympatickým projevem Mia Wasikowska. Pomáhá jí pestrobarevně digitální svět okolo, do kterého Tim Burton propsal sice ne úplnou taškařici, ale pár úsměvných momentíků jsem si užil a celkově jde o oddechové (nerad to slovo používám) dvousetmilionové dobrodružství, u kterého víte, že se těm dobrým nic moc strašného nestane, což bez výkrut naznačuje, že druhá projekce na sichr nehrozí. A to je u filmu z dílny Tima Burtona značně přitěžující okolnost. 60 %

Rozjezd Inland Empire je správně podivně Lynčovský a nenapadne vás, že by se z toho již velmi brzy vyklubala taková bezobsažná zbytečnost, která navíc trvá v director´s cutu více než tři hodiny. Přitom prvních cca 30... 40 minut nakousne zajímavé postavy a naznačí interesantně mysteriózní zápletku o natáčení remaku, o kterém si všichni původně mysleli, že jde o originální látku. A to ještě neznali ony temné důvody, které se ke genezi scénáře, který jim leží v rukou, pojí. Nicméně potom přestávám Lynchovy myšlenkové pochody více a více stíhat a hlavně se ke svému zděšení začínám nudit. David Lynch i v Inland Empire dokáže napnout diváka jako strunu při promyšleně pomalém nájezdu kamery do temného zákoutí, kdy absolutně netušíte, co vás vejpůl přetrhne. Následující tvůrčí kolaps opravdu nechápu a měl jsem to velký problém dokoukat. 25%

Jim Sheridan začal svou kariéru opravdu velkolepě a ještě k tomu objevil genialitu herectví Daniela Day Lewise. Těžké sociální drama v kulisách irské dělnické třídy, kde se život mnoha rodin odehrával způsobem, který si už naše generace nedokáže moc moc představit. Sheridanův cit pro citlivá témata jeho rodné země zde perfektním způsobem vyvažuje těžký život hlavních protagonistů nejvíce potom samotného Christyho ve fenomenálním podání Daniela. Sheridan neřeší zbytečný sentiment nebo lítost, ale nabízí všechny strany mince, které příběh Christyho Browna nabízí, spoléhá se nepřikrášlený příběh a silné postavy a tak se to má dělat. Raw but powerful. 100%

Originální a tvůrčím pojetím křehké drama, které nadhazuje několik existenciálních myšlenek a propojuje je s lidskou zranitelností a touhou objevovat. Podobně ambiciózních a zároveň pohromadě držících námětů jsem za svůj život neviděl mnoho a Mike Cahill skutečně natočil snímek, ke kterému stojí za to se vrátit a to kdykoliv. Přitom veřejným prostorem prosvištěl téměř nezaznamenán. Velké téma a intimně pohlcující zpracování, více vám k tomu záměrně neřeknu. 90%

Řádně krvavá pohádka pro dospělé, ve které Tim Burton glorifikuje ty nejtemnější klišé v tom nejstylovějším kabátku. Fantastický casting hraje přesně podle Burtonových strašidelných not, díky čemuž lze celou Sleepy Hollow prosvištět, a to i přes všechny ty uťaté hlavy, s úsměvem na rtech. Pohlcující Lubezkiho kamera a pro temné uličky stvořená Elfmanova hudba dotvářejí estetickou a uměleckou dokonalost Burtonových myšlenek, a přestože jsem s ke Sleepy Hollow vrátil po 24 letech, tak jsem přesvědčen, že i v současnosti by si v kinech odnesl aplaus ve stoje. Vtip, nadhled a jemnocitné balancování na pokraji strašidelna a černohumoru z dílny Tima Burtona prostě nestárne. 95%

Starým westernům začínám přicházet na chuť, dvojnásob když se v nich promenáduje Clint, což obvykle přitáhne pozornost pár umaštěnějch kawbojů a minimálně jedné šťabajzny a může být klidně blonďatá a netykavá. To Clintovi nevadí. Ale vážně ;-), Han ´Em High je nikam nespěchající western s originální zápletkou, zajímavými postavami a reálnými mantinely příběhové logiky. Postupná pomsta během 114 minut rozhodně nevychladne a vygraduje k špičkovému finále. 80 % P.S. Vždycky když vidím Clinta škrtnout sirkou o ty svoje "kozačky", tak mám chuť znovu začít kouřit.

S boxerskými filmy mám obecně vzato a dlouhodobě jeden zásadní problém a tím jsou samotné zápasy, ve kterým dostává hlavní hrdina totální sadu, a že ji tady Creed schytává, ale nakonec se vše "nečekaně" otočí a on nakonec shodou různých okolností a náhod vyhraju. V sérii Rockyho to fungovalo, díky boxerskému stylu Rockyho, který režiséři udrželi v rovnováze s tím, jako čočku vždycky dostal. U Creeda II s tím mám velký problém, protože 1 kolo boxu rovná se 10 KO úderů na hlavu přemotivovaného Michaela B. Jordana, kór od takové bestie, která proti němu v ringu stojí. Předvídatelné, nereálné a v důsledku úsměvné, přestože skvěle natočené. Jordan je v brutální fyzické kondici a je vidět, že pro tu roli fakt dřel, ale je škoda, že tvůrcům utekla míra akceptovatelného, uvěřitelného a vtahujícího realismu boxu hodně přes funkční linii. Návrat Dolpha Lungrena i mentorsky pohupující se Rocky přitom fungují výborně a vytvářejí silně emotivní oslí můstky, ale ty nestačí zakrýt vcelku bezkontaktní vnitřní drama hlavního hrdiny. A tomu říkám propásnutá příležitost. 60%

Docela hluuuboko zapadlý snímek Jima Sheridana s mladě ušatým Seanem Beanem a charismatickým Richardem Harrisem. Na to jak na první pohled hrubozrní "kluci" jsou hlavními postavami, tak jde o velmi silný psychologický příběh s fokusem na vztah otce a syna, respektive dysfunkčnost celé rodiny s fatálním dopadem na všechny. A to vše v neokoukaném a přirozeně nasnímaném prostředí irského venkova. Herci jsou opravdu vynikající, a přestože synopse The Field nemusí každému znít jako něco superlákavého, tak "naživo" jde o silně dramatický zážitek s neodvratným finále s vynikající gradací. 90%