M.E.K.Y

Muzikály mi nic neříkají a moc je nemusím! Ale Moulin Rouge miluji! Tyhle slova mohu ze sebe směle vysypat po shlédnutí tohoto jedinečného díla. Baz Luhrmann potvrdil, že jeho "veršovaný" Romeo a Julie nebyla náhoda! Znovu pěje ódy na lásku a vyplácí se mu to mnohonásobně! R&J byl výborný, ale kam se to hrabe na Moulin Rouge? Nejznámější milostný příběh v pohodě přebíjí Satine a Christian, protože co ti dva na plátně předváděli, to nemá obdoby! Sám jsem tomu nevěřil, ale strhující milostné vzplanutí této dvojice mě semlelo a nezbylo mi, než se nechat unášet příběhem zhrzené lásky ( trochu klišé, ale to je úplně jedno) a vynikajícími muzikálovými songy, nesoucími lehkost a nadhled. Největší zásluhu na tom mají "lovers" Nicole Kidman a Ewan McGregor, na které bych si jako pár nevsadil ani zlámanou grešli, ale vášeň, cit a především láska z nich doslova číšily a své skvělé herecké výkony podpořily neméně dobrým pěveckým projevem. Směle bych je zařadil mezi nejzamilovanější filmové páry všech dob! Výprava, kostýmy, technické zpracování, dramatický spád - všechno je výborné a na nic si nelze stěžovat! Závěr? Proč chodit kolem horké kaše? Žánrově patří Moulin Rouge mezi absolutní špičku, tak proč šetřit hodnocením? Show must go on!!

Zase tak špatná podívaná (podle hodnocení na našem webu) to rozhodně nebyla. Alejandro Amenábar má velmi specifické filmy a rozhodně všechny stojí za shlédnutí. Otevři oči zaujme / odradí svým spletitým dějem, který mi přišel mnohem více zajímavější, než třeba ve filmu Věčný svit neposkvrněné mysli. Kombinování kruté reality se sladkými sny a sladké reality s krutými sny diváka nešetří a dokonale mu zamotává hlavu. Amenábar si před natočením musel dopřát nějaké psychotropní látky, jinak si to nedovedu vysvětlit :D Příběh je tak dokonale "zamazaný" až to zdrávo není, ale o to víc se těšíte na závěrečné vyvrcholení a objasnění všeho. A myslím si, že je to dobře vysvětleno a opravdu to podstatné se divák dozví, i když některé vedlejší detaily zůstanou neopodstatněny, ale to nevadí. Já jsem příjemně překvapený, protože všechny spojitosti, které jsem si dával v průběhu dohromady lehly popelem a realita (mohu-li ji tak vůbec nazvat) byla úplně jiná. Z herců se mi líbil Eduardo Noriega, který svou roli zvládl výborně. Penélope Cruz netřeba zmiňovat, má takový sex-appeal, že jsem si ani nevšiml, jak hrála :D Závěr? Amenábar opět nezklamal a předhazuje nám spletitý příběh, plný halucinogenních situací, které by zblbly i vola!

Vypadalo to na další slibné drama o životní tragédii a následném psychickém napravování, ale všechno na co jsem vsázel, se ze mně vypařilo jako pára nad hrncem! Film sice nepochází z evropské produkce, ale ani z USA, je s cizími herci, se zajímavým námětem, ale s až příliš houževnatým natočením! Je možné, že to bylo nepřístupné pouze pro mě, ale bohužel příběh je strašně nezáživný a s velmi pomalým dramatickým spádem, což mu hodně ubírá na kráse a mi na koncentraci. Jak už napovídá info, není o právnících, soudech či pomstě, ale dle mého ani o zármutku a vyrovnání se s minulostí. Chápu, že se obyvatelé městečka k této smutné tragédii nechtěli vracet a chtěli mít prostě jen svůj klid a zapomenout, ale o čem to pak má být?? Závěr? Jednoznačné zklamání! Film je sice upřímný, ale hrozně utahaný a stejně jako lidé ve filmu, bych i já chtěl co nejrychleji na něj zapomenout a myslím, že to nebude problém...

Tak tohle drama se povedlo! Bravo. Dojemný příběh o vztahu retardovaného otce a malé dcery je sám o sobě smutný, ale navíc je podán tak lidsky, že nahlodá i kdejakého cynika. Nejedná se zde pouze o vztah otce / dcery, ale díky této situaci se potkávají i dvě zbloudilé duše, které jsou si vzájemnou oporou a jak se říká, ve dvou se to lépe táhne. Snímek je poměrně dlouhý, ale po celou dobu nepřestává polevovat a stále je na co koukat. Dramatickými výstupy také nešetří. Vůbec si nedovedu představit, že by příběh mohl skončit jinak, než dopadl, protože žádný divák si to nepřeje a k jeho spokojenosti je to důležité. O kvalitu filmu se výraznou měrou podílejí herecké výkony, které jsou opravdovou lahůdkou. Sean Penn potvrzuje svoje mistrovství a rolí retardovaného otce měj jen utvrdil v tom, jak velkým hercem je! Michelle Pfeiffer si také počínala výborně! Tuto dvojku doplňuje dětskou rolí Dakota Fanning a nutno podotknout, že se mezi takovými hereckými esy neztratila a právě touto rolí ukázala svůj neskonalý talent a nastartovala svoji úspěšnou kariéru. Vůbec nemá zapotřebí plýtvat svým talentem na současných projektech (viz. Stmívání apod.). Od této mladé herečky se ještě dočkáme velkých věcí, tím jsem si jist! Závěr? Kvalitní drama, lehce působící svým lidským příběhem na city diváků a troufnu si říct, že se špičkovým hereckým obsazením!

Očekávání napovídala kde co, ale až tak horké to s touto akční řežbou není! A-Team dokonce ani není "áčková" záležitost, ale rozhodně má svůj styl, který mu nelze upřít. Když to vezmu kolem a kolem, tak je to pouze velká lžíce amerického klišé, ale světe div se, ono to drží při sobě, funguje a není to blbost! Je pravda, že čtveřice "supermanů" všechno ví, všude byli, vždy jsou v pravý čas na pravém místě a ještě se u toho tváří "stylově", ale dá se to překousnout, protože A-Team je založený pouze na akci a charismatu "silné čtyřky", což nakonec stačí k tomu, aby jste si film užili. Navíc akční dávka se divákovi v krvi rychle vstřebá, takže no problemo! Humor nezůstává stranou a rovněž je dávkován v podobě různých gegů či hlášek, celkem solidně. Jak říkám, film se může opřít i o známé herce, na kterých jde vidět, že si své role užili! Závěr? Stylová jednohubka, která si svou akci mydlí od začátku do konce a nenechá se ničím ani nikým rušit. Zapomeňte na různé chyby, detaily a korekce (v tomto případě se částečně dají odpustit), jen vypněte a bavte se!

Neile Neile, nepotěšil jste mě, ani já Vás nepotěším! Co to mělo znamenat? Málo kdy se povede udělat z "béčkového" námětu "céčkovou" záležitost! Marshall není špatný rejža, ale tady hodně, opravdu hodně ujel zdravému rozumu na míle daleko! Také se zde přesně hodí zkratka WTF?? A rovněž závěrečná věta v "infu o filmu" skvěle vystihuje tento film: "Co objeví, však přesahuje nejdivočejší představy kohokoliv z nás." Přesněji co divák objeví! Nejde mi do hlavy, jak po slibném začátku a vjezdu za "pekelnou bránu" se může děj takhle zku*vit?! Divák nasává mrazivou atmosféru zdecimované, opuštěné lokality, jemně jej Neil napíná a pak to přijde. Od prvních okamžiků, kdy vyskočí ze všech koutů přeživší "komedianti", se z toho stává naprostá fraška, která znehodnocuje a znásilňuje film až do závěrečných titulků! Jak trestuhodné!! Stupidita největší je ztvárnění všech přeživších jako středověkých kanibalů, naprosto hloupých a primitivních. Nevhodně vyzněla taneční show na pódiu a také závěrečná honička, kdy si to spolu rozdávají postmoderní Bentley a ručně sestrojená vozítka primitivů, které překvapivě drží krok. Už jste něco podobného někdy viděli?? Ano, Marshall nám nabízí vskutku zajímavou a hlavně zábavnou konfrontaci, ale jen pro ty stejně šílené jako on! Pro střízlivé diváky to vyzní dementně! Dalo se očekávat, že se Eden (hlavní postava) vydá hledat svou matku, ale scenárista (také Neil) na to úplně kašlal a vydal se pouze svým směrem. Směrem, který nabízí jednoduchost, trapnost, marnost a provařenost na všechny způsoby! Těch pár procent dávám jenom za sympatickou a sexy herečku Rhonu Mitra, jejíž postava bohužel nepostrádala nesmrtelnost. Závěr? Unikátní ukázka toho, jak udělat z klasického "béčka", podívanou ještě o třídu horší! Doufám, že si Marshall filmem Centurion zpraví reputaci, kterou si u mě pošramotil touto slátaninou!

Alejandro Amenábar nemá špatné filmy a ani Agora není, ale v žádném případě se nemůže honosit přívlastkem "velkolepé". Ano, vnější stránka filmu je na velmi vysoké úrovni, výprava, masky, kostýmy, exteriéry, interiéry, prostě vše je dotažené téměř k dokonalosti. Ale to neznamená, že je film velkolepý, on si to jen myslí a vypadá tak, ale není! V recenzi je napsáno, že jestliže je divák křesťan (já jsem), tak se má koukat na film s větší dávkou tolerance. A proč? Protože je Agora jeden z mála filmů, kteří zobrazují křesťany jako"ty špatné", kteří utlačují všechny, kteří nejsou zpjati s Bohem? Jsou to lidé, dobří, špatní, jako všichni ostatní, jen jsou zaslepení svojí vírou, stejně jako byli Židé, Pohané, Proselyté... V písmu stojí - "Milujte svého nepřítele" či "Když tě někdo uhodí, nastav i druhou tvář", což je ideologie a takhle to přece nefunguje. Nevím do jaké míry byl život křesťanů v těch dobách pravdivě zachycen, ale fanatismus a zvěrstvo páchané na bezbožnících se nezastavilo před ničím! Co se týče hereckého obsazení, tak nikdo nebyl výraznější, kromě Rachel Weisz, která zde hodně omladla a do role astroložky a vědátorky Hypatii celkem zapadla. Závěr? Tento film pravděpodobně bude přijat kontroverzně, protože útočí na křesťany a snadno nařkne konzervativnější jedince, ale jako celek je to vydařené historické drama, především s krásnou vizuální stránkou.

Od Larse jsem naposled viděl jeho nejnovější přírůstek - Antikrist, který byl kontroverzní, jako sám dánský režisér. Dalo by se čekat, že jeho ostatní filmy půjdou stejným směrem a Tanec v temnotách nijak zvlášť nevybočuje. Až na to, že je to muzikál. Přiznám se, že je nemám nijak zvlášť v oblibě a bylo to znát i v tomto případě. Příběh je posazený v depresivní tónině, tak jak to umí jenom Lars, ale ruší ji právě ty muzikálové vstupy. Samozřejmě je to logické, když je to muzikál, ale nedá mi to napsat, že kdyby nás o tyto vstupy rejža ochudil, tak by to bylo velice dobré drama! ALE... na druhou stranu, vzhledem k postavě Selmy byly tyto hudební vstupy nezbytné, protože ze surové životní reality potřebovala snít svůj sen! Utéci do imaginárního světa, plného úsměvu a hudby, kterou tolik miluje. Ten kontrast je bolestný i pro diváka, když vidí téměř slepou, zranitelnou dívenku, která se utápí v hektickém světě a usměvavou "tanečnici", která rozsévá do okolí pozitivní energii a radost. Z tohoto hlediska musím vyseknout poklonu zpěvačce Björk, která ztvárnila obě tváře naprosto přesně! Von Trier nijak zvlášť nešokuje, ale z horizontálního tempa v průběhu, nasadí nakonci prudkou vertikálu s dramatickými sklony a po aktu "vykonání" nabídne totální zlověstné ticho! Čekal jsem, že konec zmastí, ale opět zůstal svůj a to se cení. Kamera snímá fantasticky, ale na tyhle kousky už jsme u jeho filmů zvyklí. Závěr? Kdo by čekal, že z dílny Larse von Triera vyleze muzikál, že? Ale tento je vysoce originální, i když místy fádní a nesourodý.

Těžko hodnotit toto drama, když jsem se ještě s ničím podobný nesetkal. Hořkosladký příběh pětice postav (na obalu), které jsou tak zvláštní a neobvyklé, že si s nimi bohatě vystačí celý film. Hodně mystická atmosféra, neobvyklé profily hlavních postav a mnoho absurdních situací z něj dělá nevšední podívanou. Dobro a zlo, alias záludný Bůh a povrchní Ďábel se střetávají v přímém souboji a jen jeden může zvítězit. Nebo oba? Z dosti psychologické újmy nás zachraňuje několik vtipně odlehčených situací, které se opravdu vyvedly! K herecké osádce nemůžu absolutně nic říct, protože hrají jak se patří na skandinávská drama, opravdu přirozeně! Závěr? Mít pozitivní myšlení a rozsévat kolem sebe dobro neznamená, že máte zajištěno místo u Boha. Je mnoho bizardních situací mezi nebem a zemí a toto je jedna z nich! P.S. "Kdyby šachy prošly stejným vývojem, jako my lidé, tak by královna byla v popředí a věže by braly našikmo. Pěšci by byli nejdůležitější figury." (úryvek z filmu)

"Popcorňák" jako blázen... na co jiného by mohl remake Souboje Titánů vsázet, než na velkolepé efekty a dynamickou podívanou plnou mlátících se příšer? Ale jestliže tento blockbuster shlédnete doma (jako já), tak přícházejí jeho hlavné atributy vniveč! Předlohu jsem naštěstí neznal, takže mě ta prázdnota tak moc nezasáhla, jako zasvěcené. Ale určitě všechny bez výjimky nemine tupost, se kterou je divákovi podávaná jedna scéna za druhou. Perseus je prostě klaďas jako blázen, opravdový hrdina, který rozseká všechno, co se mu postaví do cesty. Trestuhodné přímočaré! Párkrát se naskytl pokus o odlehčení už tak odlehčené situace vtípkem nebo gegy a některé se i podařily. Všechno směřuje do finálního boje s tolik opěvovaným Krakenem, ale finále je hodně chabé, stejně jako démon, který měl určitě ohromit a plivat zkázu i na diváka. Ano, ohromil svými rozměry, ale spíš vypadal jako kopie Balroga (Pán Prstenů) v menším měřítku a když zařve, tak se asi všichni po*erou, ne?? Podle řeckým mýtů jej Medusa nechá zkamenět, což je z pohledu akce, dle mého vkusu na takovou megalomanskou podívanou, jakou se Souboj Titánů pyšní, docela málo. Bohužel, mýty jsou mýty! Sam Worthington je v kurzu, ale hraje naprosto obyčejně, což dokazuje i fakt, že jej předčil Mads Mikkelsen v mnohem menší roli velitele Draca. Holt charisma se nedá ututlat! Kromě nich se v ostatních rolích představily další známé tváře, ale už bez efektu. Alespoň, že se vizuální stránka vydařila. Byla daleko lepší než třeba u filmu 2012! Závěr? Takový fantasy námět se mohl klidně stát pokračovatelem Pána prstenů, ale místo toho se řadí do sekce tupých a prázdných filmů, přeplácaných pouze efekty a "cool" souboji, což se někomu samozřejmě může líbit, ale já už z toho vyrost ;-)