Recenze (2 502)
Trojí hranice (2019)
Průměrný nebo lehce nadprůměrný film o přepadení haciendy drogového dealera a loupeže mnoha miliónů dolarů. Jenže kam se šarmantní loupežníci s úlovkem podějí, aby nebyli polapeni? Navíc je před nimi několik dní putování Andami, až k moři, kde na ně čeká loď, která je má odvézt do bezpečí.
Jmenuji se Georgina (2022) (pořad)
Profil nepříliš sympatické, zato hodně sebevědomé partnerky nejslavnějšího fotbalisty světa Christiana Ronalda, Georginy Rodriguez. Vizitka života v luxusu, v neustálém obklopení podivných přátel, zato stále bez partnera, který trénuje a hraje na druhém konci světa.
Atletka A (2020)
Aféra zneužívání nezletilých amerických gymnastek klubovým lékařem. A vlastně i majiteli největšího areálu na jejich výcvik a soustředění. Gymnastika jako sport mladičkých dívek, které často nastupují do výcviku a drilu už ve 3-4 letech. Nelítostná disciplína je pak provází po celou cvičební historií.
Mafiánovi (2013)
Průměrná mafiánská černá komedie, kde se střídají vtipné scény s trochu bezradnými. Docela mě bavily drsné dětičky a občas taky Michelle Pfeiffer coby vraždící manželka. Ale celkově to nebylo nic moc.
Šťastný to muž (2018)
Šíleně dlouhé, ale pěkné. Per pochází z velmi chudé rodiny, jeho otec je náboženský fanatik a despota, přesto má docela velké sebevědomí. Zamíří si to do skoro nejbohatší rodině v Kodani a poblázní hlavu nejstarší dceři. Když má ale dojít na lámání chleba - ke svatbě, stane se něco ... ale na to se opravdu podívejte sami a u filmu vydržte. Konec je taky velmi dobrý.
Severní Marseilles (2020)
Také velmi oceňuji odvahu tvůrců odložit jediný respektovaný multikulti nános a vydat se na cestu pravdy. Příběh tří policajtů, kteří se rozhodnou rozprášit místní drogovou scénu a dostanou se všichni do velmi velkých nesnází. Jednota a dav maskovaný Arabáků a další africké náplavy ve mně vzbuzoval daleko větší hrůzu než všechny filmové triky.
Šarlatán (2020)
Bylinkáři a jejich práce jsou mi vesměs sympatičtí. Proto se mi role Ivana a Josefa Trojana a Jaroslavy Pokorné velmi líbily. Také byly dobře vyobrazeny oba totalitní režimy - nacistický a komunistický. Hůře jsem vstřebávala homosexuální scény, kterých bylo, na můj vkus, až příliš.
Král (2019)
Bála jsem se, že to bude zase další nesrozumitelný a zdlouhavý tyátr, jakých existuje bezpočet. Ale není tomu tak. Film Král uteče rychle, v postavách ani jejich konání se divák neztrácí a i konec je docela přijatelný. Nevím ovšem, jak tomu bylo skutečně v historii Anglie a Francie. Zda byl opravdu král Jindřich tak pokrokový a mírumilovný a francouzský dauphin takový krvežíznivý a tupý idiot. Ovšem film neupozorňuje na to, že je podle skutečných událostí, takže se dá podaná verze akceptovat.
Ticho ve sněžném městě (2019)
Celkem dobrá a řekla bych, typicky španělská krimoška o sériovém vrahu. Jeden si právě odseděl 20 let, má být propuštěn a stále o sobě tvrdí, že je nevinen. Jeho jednovaječné dvojče ho kdysi udalo proto, aby měl jejich společnou dívku jen pro sebe. Ve městě však další podobné vraždy propuknou ještě předtím, než je odsouzenec na svobodě.
Černá pláž (2020)
Film nás zavede do černé Afriky, přímo mezi vládce jedné "banánové" republiky. Zde se snaží nadnárodní ropná společnosti rejžovat další miliardy dolarů z těžby. Společnost pověří mladého právníka, aby v zemi pátral po uneseném zaměstnanci. Samozřejmě jsou v ději zasazeny i osobní právníkovy záležitosti, kdy zjistí, že jeho bývalá zdejší milenka s ním má syna. Oběma hrozí též smrt.