Maq

V průběhu pár dní jsem absolvoval tři Leoneho westerny, a po tom nejapném pózování mi tenhle kousek přišel jako doušek čerstvé vody. Nepózuje a střílení je v něm málo. Je to svého druhu ojedinělá výpověď o úvodní fázi zavádění práva a pořádku na Západě. Právo je moje profese, dějiny moje vášeň, a historie práva vůbec nejvíc. Jako takový jsem film neshledal pitomým, naopak docela cenným. Jak se s takovým doporučením vypořádáte, je na vás.

V mém případě se žádná silná reakce nedostavila. Dobrovolně se ke své hlouposti přiznávám.

Fanoušci tak dychtivě nasávají každé uprdnutí popkulturní celebrity, až tato sama nakonec uvěří, že její větry mají nějakou hodnotu. Když takto medituje puberťák, je to v pořádku, ale jako dospělý bych se tvorby něčeho takového zúčastnil leda za peníze. ... Což je ve Watersově případě pravdě asi nejblíž.

Asi nejvýše hodnocené béčko na ČSFD.

Ale jděte, vždyť je to naivní i pro děti.

Ne, není to nijak extrémně blbé. To hodnocení je hodně ovlivněno směrem dolů kvůli laciným trikům. --- Já jsem na tomto filmu ocenil dvě věci. Zaprvé, titulky mě docela vážně ujistily, že záběry, v nichž byli dinosauří zdánlivě v nebezpečí, byly trikové a během natáčení nebyl žádný dinosaurus zneužit ani zraněn. Tak to mě uklidnilo a pobavilo za jednu hvězdičku. --- A za druhé jsem při chudičkém ději přemýšlel, proč byl ten film natočen. Nemyslím umělce a řemeslníky, ti koneckonců všichni makají za prachy. Ale co investor? Kdo vloží prachy do takového předem beznadějného podniku? --- Opět závěrečné titulky napověděly - jakási kanadská instituce na podporu filmu nějak pomohla. Takže tasili kačky z daňového poplatníka! Stejně si ale myslím, že hlavním důvodem byla nějaká daňová optimalizace. --- Tak aspoň ta se snad hošanům povedla...

Je to zajímavé: Kdysi jsem si prošel válkou Maqových, a ten film jsem tehdy nemohl snést, moc bolel. Dneska si na něm užívám spíš jeho komediální stránku. Jako drama je to příliš bezzubé. --- Kdysi jsem se problematice věnoval i odborně, jako právní zástupce válčících stran. Ano, válčících - jsou to ty nejkrutější konflikty jaké si lze představit, a ohavnosti páchají všichni, hovada stejně jako kultivovaní lidé. Nikdo nikdy by neměl nikoho posuzovat podle toho, jak se chová, když partnerský vztah dodělává. --- Proč je to jen komedie? Dovolím si rýpnout do hradby politické korektnosti: Kdyby někdo natočil statistickou pravdu, tak jak ji znají advokáti a psychologové, vyšli by z toho muži jako příležitostní surovci, ale ženy jako permanentní bestie. Rodičovská láska? Zapomeňte na to. Pro ženy ve válce nejsou děti cílem, ale nejvhodnějším nástrojem jak muži ublížit. Že ubližují mnohem víc těm dětem, to si nepřipouštějí. A zatímco muži zakrátko zapomenou a kráčejí dál, ženy v sobě nenávist dokáží živit až do konce svého zakyslého života. To je jejich trest. --- Uznejte, kdo by vám dal peníze na takový film?

Spielberg si vyhrál s triky a udělátky, to jistě, ale moralistní štulec, který od něj tak rád dostávám, mě tentokrát minul, přišel mi banální. Tenhle film vydělal peníze, jinak se vůbec nemusel konat.

Spíš než historický film je to pohádka, prostá, ale opravdu pěkná, obrázková. --- Bylo by to neškodné, kdyby... A zde musím zabručet svoje námitky. Film až příliš nápadně podsouvá představu, že hlavním nepřítelem vědeckého pokroku jsou církve, tedy náboženství. Nejprve jeden konkrétní fakt: V 11. století katolická církev nikoho za čarodějnictví neupálila, nejméně pak v Anglii. Hon na čarodějnice je záležitostí doby mnohem pozdější, převážně raného novověku, kdy vliv církve ve společnosti byl z větší části již minulostí. A obecně namítám toto: Je-li horlivost ve víře znakem tmářství a blbosti, pak by Češi měli být jedním z nejosvícenějších a nejchytřejších národů světa. Znám Čechy dobře a nic takového nepozoruji. --- Blbost je věčná a její přítomnost v řadách církevních hodnostářů by nás měla nechávat v klidu, protože naše životy ovlivňuje nepatrně. Zato blbost nás samých a našich světských institucí nám kazí náladu na každém kroku. Na tu bychom se měli zaměřit, tu bychom měli odhalovat, a ne se ukájet v představě, že jsme úžasní, protože neděláme stejné kraviny jako naši předkové před stovkami let.

Přestože mě autíčka nikdy příliš nezajímala, sezónu 1976 si pamatuji i já. Bylo to výjimečně napínavé. A Lauda a Hunt byli podle všech zdrojů velmi kontrastní osobnosti. Takže scénář k tomuto filmu víceméně napsal sám život. --- Není to špatné, podíval jsem se na to se zájmem a nic mě neotrávilo. I když, samozřejmě, nad dílem těchto ambicí bůhvíjak řičet blahem nikdy nebudu.