Maq

Kubrickovo slavné dílo mi připadá příliš intelektuálské (což nemusí být nutně totéž co "inteligentní"). Tady je to tak trochu opačný extrém. Knižní předlohu neznám, ale pokouší-li se autor sci-fi o mírovou propagandu, je to nejspíš stejně trapné v knížce i ve filmu. --- Film má své světlé momenty, trikově to vůbec není špatné. Že mi to nepřipadá příliš napínavé, to bude nejspíš chybou režie.

Je zajímavé, kolik lidí využije příležitosti napsat komentář k FILMU pouze k tomu, aby odsoudili Ameriku za její okupaci Iráku. Jistě není špatně hodnotit filmy v širším kontextu, třeba i politickém, ale jeden by se při tom měl přidržet rozumných proporcí. --- Eastwood v tomto filmu k otázce ne/správnosti invaze podle mého soudu důsledně mlčí. Což se dá interpretovat dvěma způsoby. Buď se ztotožňuje - a tedy vlastně nemlčí - s nekomplikovanými hodnotami hrdiny příběhu. Anebo se z nějakého důvodu opravdu odmítá do diskuse zapojit. Osobně věřím spíše druhému. Nezdá se mi, že by Eastwood viděl věci tak prostě a černobíle jako Chris Kyle. --- Film je čistou biografií jednoho jednoduchého kluka, vlastně ideálního vojáka z pohledu každého oficíra, který na bojišti koná co má a co umí, shodou okolností lépe než kdo jiný. Velmi profesionálně jsou zachyceny jak bojové scény, tak Kyleův soukromý život; past prudce maskulinní osobnosti, která není schopna se odpoutat od problému, dokud není vyřešen. Ano, myslím si, že to není výlučně válečnický syndrom, že muži nezřízeně zažraní do své práce vůbec nemusejí být vojáci. Kyle se ostatně ze své posedlosti vymaní, jakmile je Irák "vyřešen". --- Jako osobnost dost komplikovanou mě ohromně zaujala právě Kyleova prostota. Schopnost vytlačit z hlavy všechny rušivé myšlenky a myslet jen na to, co dělá. I když zabíjí ze zálohy, i když zabije ženu a kluka, má klidné svědomí, protože z operačního hlediska postupoval správně. Žádné jiné ohledy si nepřipouští. --- Eastwood přesně tímto stylem pojal celý film. Je autentický, operačně mistrovsky zvládnutý, a myšlenkově chudý. Proto jen dvě hvězdičky.

Historická nepřesnost není tím, co mě rozčiluje. Dramatická fabulace je zcela legitimním prostředkem uměleckého sdělení. Co však tento film doslova shazuje, to bych nazval politickou ignorancí. Ono totiž nejde jen o příběh osobní msty, ve věci je politika, ta nejvyšší politika. A v tomto ohledu se všichni aktéři chovají naprosto slabomyslně a jejich výroky jsou k nevydržení. --- Může za to Scott? Obávám se že pravda je o hodně horší. Scott ví co dělá, tedy: peníze. A servíruje pokrmy podle toho. Jestliže lidé tenhle pokrm nadšeně baští, není to vysvědčení o Scottovi, nýbrž o auditoriu. A jestliže mu z těch superdebilních politických frází není mdlo, je cosi špatně.

Na tenhle film jsem se podíval jedné noci, kdy jsem nemohl usnout. Stává se mi to, když se nemohu zbavit myšlenek na něco, co mě rozčiluje. Tentokrát šlo o to, že moje žena - cizinka cosi nemohla vyřídit na úřadě, protože úřednice jí do cesty postavila zcela nezákonnou a nesmyslnou závoru. Mám bohatou právní praxi s těmito případy, a u soudu jsem proti státu POKAŽDÉ vyhrál. Ale až u soudu, často až na odvolání, a jen málo klientů bylo ochotno čekat na spravedlnost tak dlouho. --- A hleďme, nic netuše jsem sáhl po filmu, který řeší totéž, jenže v kulisách 16. století. A ukazuje se, že tenkrát byla vrchnost stejně arogantní, tupá a necitelná, jako je dnes. Něco je však přece jiné. Kdybych dnes vzal spravedlnost do svých rukou a té blbé babě rozbil hubu, vrchnost by se mnou zametla bez dlouhých cavyků. V tomto příběhu ze starých časů se spravedlnost nakonec přece dala do pohybu a odměřila všem s příkladnou precizností. --- Dějiny jsou moje vášeň a hrozně nesnáším rozšířený pohled, že lidé dávných časů byli zabednění hrubiáni a my jsme vrchol osvícenosti. Tenhle film takto nehřeší, jeho postavy a příběh, ač fiktivní, jsou historicky velmi věrohodné. Navíc je to po všech stránkách provedeno na úrovni bez nadsázky umělecké. --- Pro mě fantastický zážitek.

Napsat a zahrát hodinový dialog, který udrží pozornost a napětí, to je kumšt zasluhující respekt. Napodruhé už to samozřejmě tak strhující není, myšlenku to žádnou nemá, ale zahrané a zrežírované je to suverénně.

Žasnu jaká všelijaká skrytá poselství a symboliku v tom zdejší uživatelé nacházejí. Podle mě to žádnou důležitou myšlenku neobsahuje. Líbilo se mi to, protože to je čistokrevná sci-fi (nikoli pohádka, neboli, jak se dnes říká, "fantasy"), a je to pěkně provedené.

Je to taková montáž ve stylu a s využitím předloh E.A.Poea. Neotrávilo mě to, ale kdybych o to přišel, nic by mě neubylo.

Vrcholné dílo žánru televizní pohádky.

Dávám plný počet, přestože celkem vzato úžasný umělecký počin se zde samozřejmě nekoná. Ale pro důležitý žánr televizní pohádky může stát vzorem.

Nepřehlédněte tuhle komedii, i po letech pobaví.