dubinak

Podle toho, co jsem slyšela od přítele to měla být nadprůměrná, atmosferická ostrovní naháněčka, která mě měla překvapit. Nakonec jsem zhlédla něco, co už mě v této době stoprocentně překvapit nedokázalo. Hrozně mi lezly na nervy snad všechny postavy a v tom byl asi ten největší problém. Jediný, komu jsem mohla držet palce byl asi ten jejich velitel, který jako jediný působil alespoň trochu lidsky. Můžu uznat, že atmosféra ušla a první "střet" byl vcelku brutální a navnadil. Celou dobu mi vrtalo hlavou, co se to tam teda vlastně děje, ale celkový dojem začaly silně bořit stupidní, uřvané dialogy, moje chyba, že jsem měla film s dabingem, možná by mi potom tolik nekrvácely uši. Každopádně jednání postav nic moc a konec pro mě byl taktéž mírným zklamáním. Je to ale na druhou stranu něco, co si budu asi chvíli pamatovat díky pointě a rozzuřeným psům.

Do určité chvíle jsem vážně přemýšlela nad tím, že dám čtyři hvězdy. Urban legend jsem dlouho ve svém hororovém menu neměla, a tak mě mile překvapil zčásti fantasy a z části hororový příběh, který nám Edel dokázala naservírovat docela pěknou tématickou formou v tomto halloweenském období. Je pravda, že Cage moc nemusím a malý kluk mohl být méně otravnější, ale strašidelné prvky a momenty fungují dokonale mrazivě a lekačky mě samou hrůzou přinutily odhodit ovladač metr daleko. Trochu škoda té snové části, která mi malinko narušila dojem, a proto to na ty čtyři není. Tři velké tomu ale dám ráda, protože ač jsem se této projekci dost bránila a přišla k tomu jako slepá k houslím, můžu říct, že chybu jsem neudělala. Povedená, sympatická, průměrná urban legend záležitost.

Monster horory patří mezi moje nejoblíbenější. Britský The Hallows vypadal nadprůměrně a více než slibně. Hned v prvních minutách mě totálně očaroval svým krásným vizuálem a přesvědčivými herci. Trochu špatně se mi na to koukalo kvůli malému dítěti, protože v každé scéně, kde bylo nějak ohrožené jsem docela trnula nad tím, ať to pro něj není příliš brutální, když ho hlavní dvojice neustále někam vláčela při útěku před monstry. Bylo mi ho zkrátka dost líto. (I když vím, že je to jen film :-D) Monstra byla velmi povedená, za ně palec nahoru. Atmosféra houstla každým okamžikem. Naneštěstí se od začátku skoro nepolevilo, a tak nebylo finále tak grandiózní, jak mohlo být. V některých momentech na mě The Hallows mělo až pohádkově hororové účinky. Slabší čtyři.

Toto bych asi víc ocenila třeba před osmi lety, teď už to na mě mělo účinek velmi slabý. Strašení vážně jen po málu a když ano, tak velmi čekané až předvídatelné. Super byl výkon Kevina Bacona. Bohužel ani nápad mě nějak vyložené neoslovil, halucinace způsobené hypnózou by se daly pojmout asi trochu líp v nějakém lepším příběhu. Ale jako takové duchařsky laděné filmové romaneto to na ty tři hvězdy celkem ušlo.

Podle komentářů jsem se těšila velice, trailer mě ale zatím dost mátl. Nečekala jsem, jakou cestou Zahler dokáže skloubit dva neskloubitelné žánry a ještě k tomu mu to bude fungovat. Bone Tomahawk má sice šnečí tempo při rozjezdu, ale za to nezapomenutelnou gradaci, která nebyla přepísklá a originální příběh, který jsme tu snad ještě nikdy neměli. Velkou roli tu hrají výborní herci, kteří své úlohy flegmatických pistolníků splnili na výbornou. Dokonce mě svým hraním neobtěžoval ani Matthew Fox, na rozdíl od nedávného Extinction. Zahler dokázal toto téma zobrazit tak znepokojivým způsobem, že mi indiánští troglodyti nahnali mnohem větší hrůzu než všechny Rothovi kanibalové dohromady. Nechybí ani slušná dávka gore, takže bude spokojené i okrajové publikum. Sušší trailer nahradila divoká krvavá a depresivní jízda, která za to dlouhé čekání při stopáži stála.

Pro mě tísnivá, působivá záležitost, která si na nic nehraje a chce jen zkrátka trochu šokovat. Mně se ta minutová beznaděj líbila.

Hezký vizuál a potenciál, ale nakonec nic moc z toho. Podobných 'proměn' už jsme tu měli tolik a byli více šokující.

Absolutně výborná, divoká, bizarní a černohumorová jízda, která nepoleví, nezastaví. Bylo to super vtipné už od prvních pár vteřin a u poslední scény jsem se trhala smíchem. Bláznivá, zdánlivě nerealizovatelná myšlenka se ve finále vytáhla až na úplnou špičku a Eisener zaslouženě dostal oprávněné ocenění, protože natočit takhle praštěný příběh a sklidit tak velký úspěch, to chce potlesk. Škoda, že jsem to neobjevila už dřív.

Sice trošku nuda nápad, ale za to skvělá hutná atmosféra s ošemetnou lekačkou, která mi vcelku rozbušila srdce a po zbytek stopáže jsem měla oči radši přivřené. Za atmosféru a napětí dávám průměr.

Super surrealistický zážitek, který už od první scény trochu zaváněl lynchovským stylem. Výborně zahraná a znepokojivá záležitost, která svým nápadem i vizuálem vyráží dech.