dubinak

Pro mě s ohledem na předešlé dva díly totální zklamání na entou. Přesně tenhle typ sci-fi nesnáším. Příběh asbolutně opustil tu Matrixovskou skořápku, kterou si snažil až doposud zachovávat. Třetí díl má být gradace celé války strojů se Sionem, ale touhle formou to fakt nemusím. Pro mě nudná nezáživná přehlídka digitálních efektů a nových nesympatických postav. Jediné, co mě na Revolutions těšilo, byly ty poklidnější scény, které se netýkaly obrovských bojů a neodehrávaly se v lodi. Vážně obrovské zklamání. V posledním díle bych raději uvítala ty dobře známé řečičky, které vládly jedničce a ne až takovou CGI jízdu. Škoda.

Pro mě na stejné úrovni jako první díl a přece jsou od sebe zcela odlišné, jen přesně nedokážu vyjádřit slovy čím. Je jasné, že ve dvojce se více dbá na příběh a ne tolik na vizualitu, aby zkrátka byl důvod točit trilogii. Reloaded je naprosto vybroušená akce do detailu, poutavé dialogy i scénář celkově. I tak mám ale asi radši první díl, z důvodu, že na mě působil mnohem tajemněji, nepochopitelněji a magičtěji. Za normálního uvažování je druhý díl ve spoustě ohledech sympatičtější, už jen proto, že ten první na mě občas působil především v bojových scénách malinko směšně a Wachovští asi ještě neměli možnost hrát si na bohy. Žeru ale oba dva díly.

Asi proto, že nejsem chlap, nemám požitek tak intenzivní, ale sama uznám, že jsem dlouho takhle choreograficky vybroušené boje neviděla, a že se na to koukalo dobře. Atmosféra je po celou stopáž stoprocentní špinavá záležitost a akce jede od začátku do konce. Víc k tomu asi nemám.

Totálně šílená řezničina, co nemá v komediálně hororovém žánru obdoby. Obě části, ta mírnější i ta druhá bez hranic a omezení, byly natočené geniálně. Jackson se určitě ohromně vyřádil a nešetřil vůbec na ničem. A to jak na scénáři, tak na maskách, tak i na množství gore scén a krve. Všechny scény byly něčím nevídaně originální a hlavně zábavné. Objevuje se zde pár naprosto odrovnávacích. Už jen díky tomu, že si hlavní hrdina chová nakažené přímo v baráku a má s nimi ne jeden nepříjemný zážitek. Prioritou tohoto snímku je hlavně explicitnost všech nechuťáren, na které si jen váš mozek vzpomene. Je to vážně paráda a k zážitku přispívá i výtečně zvolená hudba vtipného rázu.

Yves Saint Laurent je ne zrovna extra poutavým a bombastickým životopisným počinem z francouzské filmografie, ale dokáže posloužit na odreagování a pokoukání na zajímavé kolekce z doby, kdy móda teprve začínala mít smysl. V čele jsou tu samí sympatičtí a krásní herci a příběh se uchyluje každou chvíli do jiného zákoutí Yvesova života, ukazuje nám jeho vrcholy a pády, jeho sexualitu, drogové úlety a nakonec i nešťastný osud. Film scénáristicky nejde vůbec do hloubky, jen zachycuje to a tamto, kuk sem, kuk tam a na srdceryvné vyprávění se tu nedostává. Škoda nevyužitého námětu.

Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale dlouho jsem se nesetkala s tím, aby mě ve filmu otravovaly snad všechny postavy. Kromě toho mě nezaujal ani příběh a celkově jsem měla od začátku na mysli jen to, že to teda dokoukám, ale s hodně velkým nezájmem. Na to, že to tady má tak dobré hodnocení, jsem nečekala až takový nedotažený průměr. Velkým kladem jsou tu monstra s pěkným vzhledem, ale záporů bych tu našla ještě mnohem víc. Tohle prostě není pro mě. Tečka. Dvě a půl.

Mr. Jones nabízí především docela vzrušující a mrazivé výjevy, na které jsme se všichni dlouho klepali. Nechybí mu atmosféra ani snaha udržet divákovi oči otevřené. Tento horor působí hlavně velice sympaticky a přitažlivě, právě pro zajímavý příběh a dobře zvládnuté temné scény. Drobná interview během děje odněkud v New Yorku jsem shledala jako spíše rušivá a trošičku mě vždycky otravovalo, že se přerušil průběh filmu zrovna v tom nejlepším. Když jsem se postupem času přes tyto části přenesla, následovalo další mírné zklamání v poslední třetině, kde jsem pointě vůbec neholdovala. Tato snová rozuzlení a zmatenost mi z většiny zkazila dobrý dojem a Mr. Jones je pro mě zbytečně moc divný.

Tohle je docela zábavná, energická nezávislárna, kterou jsem nedočkavě očekávala, protože mě na ni trailer bezpečně naladil. Na nízkoropočťák jsou efekty zvládnuté obstojně, akce nestojí, pořád se něco děje, mrtvých bodů tu prostě příliš není. Na nic se tu nečeká a hned po ''přeměně'' se dočkáme i docela mrazivých, čistě hororových momentů, kdy jsem sebou po dlouhé době zase trochu trhla. V poslední části ale nadšení upadá a začne se stáčet do trochu nezajímavých sekvencí, kdy se celá zápletka rozuzluje a působí tak trošku přehnaně a nepřesvědčivě. Úplný závěr mě neposadil na zadek ani trochu, ale jinak to byla na první režijní celovečerák kvalitní zábava.

Hodně zábavná volovinka v čele s šíleným Leprechaunem, který podává jednu hlášku za druhou. Občas snímek působí jako parodie a v podstatě mi to přišlo, že to absolutně postrádá jakoukoliv uměleckou hodnotu, ale chtěla jsem si aspoň prvním dílem vyplnit svoje mezery v hororech z devadesátých a udělat si jakousi průpravu, abych se pak mohla těšit na remake. Warwick se do role hodil výborně, asi ani nebudu říkat proč :D A vžil se do ní s velkou vervou a energii. Děj je poněkud absurdní, ale sranda to byla.

1. série: Hodně slušné seznámení s ústřední dvojicí, která opravdu nebude o jen tak ledajakých idylkách. První sérii jsem měla, myslím, asi během deseti dnů za sebou a nemohla jsem se nabažit jak Very tak Freddieho, kterým padly tyto role jako ušité. Příběh se krásně vyvýjel, vztahy znejisťovaly a vše nasvědčovalo pro velkolepou druhou řadu. 2. série: Toho jsem se bála. Příběh začíná pozvolna upadat, odbočuje do, pro nás, zbytečného směru, který se netýká dvou hlavních herců, přibývá plno postav, které do dějství nezapadají a přestal to být ten pravý Bates Motel. Šanci třetí řadě určitě dám, ale doufám, že už mám tu největší nudu za sebou. 3. série: Tak naštěstí se nestalo to, co jsem opravdu nechtěla a dějové linie, které stály hlavně na vedlejších postavách se uzavíraji. Trochu se nám začínají vybarvovat vztahy mezi Normou a Normanem a pomalu sledujeme, jak psychika každého z nich rapidně dosahuje bodu mrazu. Nemohu říct, že po druhé sérii se děj přílišně vyšvihl do lepších kolejí, ale alespoň se začalo soustředit více na Normanovi výpadky. Závěrem třetí řady svítá na lepší zítřky. 4. série: Já být spokojenější ani nemůžu. Páradní gradace. Bylo naprosto super, že se producenti zcela odprostili od vedlejších postav a kromě pár odboček od ústření dvojice se vážně jelo jen na výkonech Very a Freddieho, kteří se mimochodem od první řady oba vypracovali do velkých rozměrů. Hraje se čím dál více na city. Potěšily linie s Romerem i ve White Pine Bay, které příběh neskutečně oživily. Překvapil i velice nečekaný závěr a já jsem šíleně zvědavá, kam tohle asi povede. Čtvrtá řada se pro mě stává řadou nejproduktivnější a nejlepší a už netrpělivě vyhlížím pátou. A máme tu finálovou 5. sérii a jde sakra do tuhýho. Normanovy výpadky jsou na denním pořádku, body count se navyšuje, nastává nejočekávanější twist celého Hitchcock prequelu a události začínají nabírat součtu. Těžko říct, jestli byla finálová řada akčnější než ta čtvrtá, každopádně, každá má své klady. Teď se hlavně soustředilo na Normanovo mentální (ne)zdraví a gradaci jeho vražedných sklonů. Potěšila i krátká přítomnost Rihanny, která svým výkonem předčila moje očekávání. Poslední tři epozody byly opravdu to nejlepší za celý Bates Motel. Bylo mi potěšením N+N.