Kaka

Je to zajimavá psychologická hříčka. Sice divák vůbec netuší jak a proč, ale zrovna tenhle díl zábavný je.

Real-time dokumentaristická odysea o stárnutí a umírání v nekompromisním podání kontroverzního tvůrce, který se nebojí tnout do živého a neuhne v momentech, kdy ostatní stříhají a odvracejí kamery tak, aby si divák mohl "domyslet" zbytek. Gaspar Noe zprostředkovává komplexní zážitek odlišným stylem, který někomu vyhovuje, jiní odchází během projekce. Vortex není o tom vidět ho vícekrát, ale o tom, prožít ho v kině jen jednou, ačkoliv je to chvílemi velmi těžké, až nesnesitelné.

Woody Allen po franouzsku. Trochu méně užvaněný a vtipný, za to křehčí, romantičtější a zamyšlenější. V obou případech však je o parádní mix filmové zábavy a životních mouder o vztazích od té doby co je svět tak jak ho známe.

Komorní retro alternativa k The Island Michaela Baye. Bez monstrózního rozpočtu, cool podhledů a vlakových náprav létajících po dálnici. Never Let Me Go je pomalý, zdánlivě obyčejný romantický film s nekompromisní dávkou syrové reality alternativní verze přítomného světa, kde jsou základní pravidla medicíny a lidského života v některých zásadních směrech postavena úplně jinak. Smutné housle fungují, zadumané pohledy do západů slunce také a vnitřní monology rovněž. Chytrý a uvědomělý film, který se uprostřed sice trochu táhne, ale finálních 20 minut je spolehlivý wrap-up a konfirmace, že na tenhle film se jen tak nezapomene.

Bohužel to zase padá zpět do stylu naprosto zbytečných dílů 2-3-4 z minulé dekády. S neslanými nemastnými hrdiny a tunou zbytečné akce s neskutečně špatnými triky. 15 let zpátky jsem to ještě chápal. Jednalo se o lehká akční béčka, kde chyběl rozpočet, ale chodilo se na auta, ne na monstrózní vysokorozpočtovou akci. Tady je to ale pochopitelné těžko, protože se postupem času stal z FF miliardový kolos, takže peníze nejsou problém. Přesto je výsledek ohromně špatný a je na pováženou zda vůbec pokračovat a pokud ano, tak jakým směrem to dál uchopit. Vlastně všechno je špatně a nic nefunguje. Kdyby se slepilo těch pár highlightových scén, tedy všechny ty, kde fungují klasické mechanické triky a neděje se šílený digifest a nějaké ty 2-3 hlášky osvědčené černošské dvojky, tak to trvá 20 minut a mission accomplished. A bohužel i ten Cena je charizmatičtější a zábavnější než Diesel. Velké zklamání.

Srandokaps. Vypadá a tváří se to jako akční plošinovka ve stylu Super Maria, kterou hrajete na malém NIntendu ve vlaku kde není signal na to, dělat něco více smysluplného.

Dvojka solidně přebírá štafetu a rozevírá více do široka nůžky příběhu. Zatím to není příliš akční, ani typicky nahláškované, spíše je zajímavé sledovat 100 procentní scenáristický úlet a jakýsi prapodivný retro-futo styl přítomný na každém kroku.

Alterantivní indie Marvel ? Atmosferické ano, solidně zahrané také, ale koncepčně minimálně odvážný a nestandartní úlet do časových paradoxů a dalších scénáristických veletočů. Bude zajímavé sledovat, zda se to tvůrcům podaří ukočírovat, či to nabobtná do mega nesmyslů.

Citlivá indie vztahovka, emocionálně rozpracovaná do nejmenšího detailu. Nichols potvrzuje, že tyhle civilní nenápadné příběhy umí a že Take Shelter nebyla žádná náhoda. Marketing táhne na McConaugheyho, avšak hlavní slovo má fantasticky hrající Tye Sheridan. Příběh o správných hodnotách, osudových rozhodnutích i dospívání - to vše Mud nabízí v zajímavém filmařském mixu bez zbytečných třaskavých efektů, či eye-candy záběrů.

V prvních chvílích to vypadá na svěžího hybrida Edge of Tomorrow, Independence day a nějakého postapo bijáku, avšak ve finálním zúčtování je to maximálně tak upgradovaný Battle Los Angeles a i ten bych dal výš vzhledem k důležitému faktoru "málo peněz, dost muziky", což pro výtvor od Amazonu rozhodně neplatí. Zdejší fantastické trikové sekvence se ale tvůrcům upřít nedají, stejně jako solidně načrtnutí mimozemšťani. To je taky primární důvod, proč případně Tomorrow War vidět. Protože scénář je patlanina plná nelogických momentů, či klišé a casting se taky nepovedl. Star Lord by se neměl příliš angažovat ve vážných rolích. Protože dokud hláškuje, je to v pořádku, ale jakmile se hraje na vážnější notu, už to dobré není.