Kaka

Malý, rychlý, zemitý western. Poctivě natočený za pět švestek s pár herci, ale taky s láskou k filmařině, se skvělým Blakem Nelsonem v hlavní roli. Nic objevného, či inovativního se nekoná, ale všechny ty zábavné aspekty, které divák chce při dobrém westernu vidět, tu jsou.

Colombiana, Ava, Atomic Blonde, The Protégé a mnoho dalších. Za poslední dekádu se s drsnými akčními hrdinkami přímo roztrhl pytel, avšak výraznější rukopis a inovativní prvky jich přináší pramálo. Za zmínku stojí snad jen hrdinka Charlize Theron, která strhujícími kaskadérskými výkony a těžko překonatelnou fyzickou kondicí ukazovala před pár lety nový level ženské akční filmařiny. Zbytek a to včetně nejnovějšího filmu Martina Cambella, jinak zkušeného harcovníka s porcí hitovek na režijním kontě, tak nějak jede podle stále stejného scénáře tu svojí rutinu, kde není moc o co stát. A tento snímek s Maggie Q, která očividně chtěla moc áčkovou roli a zřejmě nebyla ani příliš drahá, není jiný.

Osobitý indie počin bez šance na komerční úspěch, na který je příliš pomalý, komorní a intelektuální. Zároveň prakticky to samé platí o uměleckém ocenění, na které je příliš usedlý a sentimentální. Avšak na emocionální strunu zahraje více než dobře. Unikátní one man show Thorntona, který je jak za kamerou, tak i před ní naprosto unikátní.

Nepříliš známý, přesto však naprosto zásadní film pojednávající o experimentálních pilotech USAF a souboje o dobývaní kosmu v šedesátých letech. 200 minut hrdinských frajerů, ódy na USA, místy zdravého humoru a sebeparodie a na svoji dobu skvěle natočené dramatické scény s důrazem na realističnost a historickou přesnost. Až do Apollo 13 zřejmě nejlepší film o dobývání vesmíru s legendárním hereckým ansámblem, který v dnešní době seženete tak akorát do Avengers.

Přiškrcená a rutinní inscenace jednoho velkého soudního procesu a s tím spojeného tahání za nitky mimo soudní síň. S hvězdným obsazením za účasti Hackmana a Hoffmana, ale chybí důraz, sofistikovanější uchopení i zapamatovánihodné scény. Průměr který neurazí, ale ani nenadchne. Devadesátkový flák natočený o dekádu mimo.

Konečně našel někdo koule na to zfilmovat GTA v plné parádě a ještě do toho s nonšalantní elegancí naroubovat zdravě sofistikovanou romanci. Parádní porce zábavy, které sice trochu ubližuje příliš rozkodrcaný vizuál a nevyrovnané tempo, ale spolehlivě to kompenzuje studnice super režijních nápadů a tradičně užvaněný Reynolds.

Těžkotonážní bondovka. Dlouhá, dějově obsáhlá, patřičně robustní, se skvělým hereckým výkonem Craiga. Nelze se ubránit dojmu určité podobnosti s předešlou Spectre, především co se tempa a formální opulentnosti týče, avšak režijní kumšt a cit pro set-up scén Mendese střídá pracovitý Fukunaga, který se nezalekne předlouhé stopáže, další 00sedmičky na place, ani velkolepého vrstvení motivů důmyslně poskladané příběhové mozaiky. Tentokrát se do kina nepůjde na akčního Bonda, ale na hrdinu z masa a kostí, plného emocí a trápení.

Obstojné řemeslo. Nemá to improvizaci a nesourodý rytmus těch nejlepších v žánru (Raid, Wick, Atomic Blonde), ale několik solidně natočených řezanic se tam najde i pro náročnější akční fajnšmekry. Palec nahoru za to, že nejpůsobivější akční scénu má v režii 70ti letý dědula se samurajským mečem. Příběh je o ničem, ale neony a neopakovatelná atmosféra nočního Tokia za pomoci obstojné výpravy a kamery dělá své. Winstead neselhala.

Středověká mind-fuck ART verze Indiana Jonese. Mnohem hůře uchopitelná, zato s existencionálním přesahem.

Kdo by tyhle legendární příběhy plné chlapáctví a řvoucích motorů neměl rád ? Jasně, dokument Schumacher je veskrze primárně emocionální pocta legendě, spíše než chirurgicky přesný a detailní rozbor génia, v podání dokumentu Senna. Avšak ty ambice tam ani nejsou. Je to takový sympatický dokument pro celou rodinu víc, než analýza závodnické mysli. Některá fakta jsou zkratkovitě podaná, či příliš po lopatě, ale zcela jistě se nedá tvůrcům upřít fakt, že Schumachera ukazují jako fajn chlápka se správně srovnanými hodnotami a stoprocentní disciplínou a velmi pravděpodobně přesně takový byl/je i doopravdy.