Ilicka

Skeptik po Social Network. skeptik při ohlášení natáčení, skeptik po trailerech - někde se ta linka skepse musela zlomit. Jak jsem se snažila vyhnout srovnávání s předchozí ADAPTACÍ, nejde to. Oplevova verze je profesionální a kdyby ta Fincherova nevznikla, asi nic by se nestalo. Jen by pár fanoušků marně snilo dál o tom, jak by se s románem vyrovnal David Fincher. Ten se zkušeným scénáristou Zaillianem v zádech vyhrává nejenom v technickém provedení filmu (v paralelních scénách nápaditými a nečekanými přechody), ale i ve scénáři. Rozšíření tomu sedlo a já byla překvapená, s jakou elegancí byly do děje zakomponované menší figurky, které ve švédské verzi prostor nedostaly, nebo ho dostaly minimálně. (Erika, Blomkvistova dcera, kocour... To vše při srovnatelné stopáži.) Rovněž mě potěšilo, (na rozdíl od většiny návštěvníků kina), že po rozřešení hlavního případu Fincher dovyprávěl příběh do konce, aniž by ztratil smysl nebo vypadal nalepený. Vychvalováním Rooney Mara bych asi nosila dříví do lesa a Daniel Craig schovaný za velkými brýlemi je taky v pohodě. Úvodní titulky jsou parádní a nápadité a zvrhlé asi jako ty ze Sweeneyho Todda. PS: Fincher oznámil, že by rád natočil i zbytek trilogie Milénia. Na jednu stranu bych to ráda viděla, na stranu druhou by mě mrzelo, kdyby se další dva roky zaobíral s materiálem, který dle mě kvalit první knihy nedosahuje a je "nefilmovější".

Pohádka nepohádka s žánrovými přesahy k westernu a mariachi, kde si animovaný Antonio Banderas hraje na Zorra a jeho kočičí oči ho vytáhnou z nejednoho srabu. A navzdory mým přirozeným sympatiím k šikovným odzbrojujícím kočkám, jsou mé dojmy přinejmenším rozpačité. Bude to asi řídkou zápletkou a únavným střídáním vynikajících vypointovaných scén s těmi slabšími. (Nehorázně dlouhá retrospektiva) Jako VELKÉ plus beru nebývalé jiskření mezi Banderasem a Hayek a posun k nepohádkovému konci, ale to nic nemění na tom, že se mi zdá, že Miller nevyužil všechen potenciál, který příběh o slavném Shreckově kocourovi nabízel.

Trefa do černého už při výběru herců - Aksel Hennie a Nikolaj Coster-Waldau - se projevila v životnosti hlavních hrdinů. Roger Brown je pomenší zakomplexovaný borec, zvyklý (i díky svému neortodoxnímu koníčku) žít na vysoké noze. Naštvat bývalého elitního zabijíka se ale nevyplácí. Lovci hlav jsou mixem seversky chladného a precizního obrazu, široké škály organicky se doplňujících žánrových škatulek (krimi, horor, komedie, drama), všudypřítomné absurdity a černočerného humoru, který asi nebude pro každého, ale milovníky Tarantina jistě potěší. Navíc, jak už psal Matty, film je krásně nepředvídatelný a ve své nepředvídatelnosti zábavný.

Konverzační screw-ball komedie počesku. Všechno šlape jak má, Nový, Pešek a Gollová jsou herci na správných místech, jen z těch šílených mystifikačních konstrukcí po určité době začne bolet hlava. Konec je ale parádní.

Doslovně vzatá pohádka o červené Karkulce, s vážnou fantasy-like tváří natočená, má větší komický potenciál než by se zdálo. Obzvláště když tuto klasickou, mezinárodně uznávanou rozprávku zkřížíme s Twilightem. Bezvýrazná dívenka mezi dvěma mladíky, z nichž jeden je podivnější existence než druhý. A po okolí se porochází tajemný vlkodlak... Tento film kupodivu nezachraňuje ani vizuál, který mě relativně bavil u prvního Twilightu. Je možné sice najít pár hezkých obrázků na tapetu plochy, ale to, že červený kabátek v temně stylizovaných obrázcích vypadá neobyčejně působivě, věděli už i jiní režiséři. A dílo jednoho z nich místy Karkulka, je otázkou, zda záměrně, připomíná. PS: Finále je tak absurdní, že snad ani nemůže být myšleno vážně.

U Real Steelu jde samozřejmě rozum a pravděpodobnost stranou, ale co je člověku po pravděpodobnosti, když příběh robotického outsidera Rockyho funguje i tentokrát? Btw: Dakota Goyo hraje parádně.

Vyčítat vánočnímu romcomu jednoduchost a sentimentalitu, je jako obviňovat dítě z naivity. Jednorázové vánoční potěšení s poselstvím, že dobrý člověk nutně musí milovat tu správnou nostalgickou vánoční atmosféru. (Viděno tak trochu out of date, ale bez újmy na zdraví.)

Tragické nepřehledné soubojové céčko se sebedegradujícím se Samuelem L. Jacksonem a pár neherci. Kocovinu z těla vyhání spolehlivě.

Vyvražďovačka ve starověkém Římě z rodiny gore. Není sice těžké uhodnout, kdo z římské sebranky přežije, ale zábavu tenhle filmový lov poskytne přiměřenou.

Snaha se cení... většinou. Ve filmu V peřině je k ocenění především to, že se snaží vypadat světově, že se snaží funkčně využívat 3D. A že je tak pozitivní a vlezlý, že se nedá odeslat do odpadu. A není tak bolestně nudný jako Brabcův předchozí Máj. Neustále se tam něco děje, někdo zpívá, tančí, poletuje, oko zaměstná. Jak už napsal ve své recenzi František Fuka, scénář a fungování fikčního světa to má složitější než Nolanovo Inception, ale narozdíl od něj se neřídí žádnými zákony logiky nebo pravidelností. A taky se tam hodně zpívá a u toho divně rýmuje, vlastně to dost choreografiemi a oduševnělostí písniček připomíná HSM - ale v USA hrají v pofidérních muzikálech Vanessa Hudgens nebo Zack Effron, u nás Karel Roden a Bolek Polívka.