Ilicka

Mrazivý, silný film s hudbou, která mi ještě dlouho hrála v hlavě. Je zvláštní, že církev je TAKHLE pokrytecká. To člověka mrzí i to, že je křestanem...

Mám problém: Mám ráda Hugh Granta a nemusím Drew Barrymore. Hughův roztomilý has-been pop star vrtí zadnicí a hláškuje, ale Drew mu nahrává tak chladně, že kdyby nebylo té rádoby budhistické popikony, která fanoušky získává spíše odhalováním sebe sama na úrovni barové tanečnice než zpěvem, tak to člověka nechá naprosto chladným. Jinak ten film není zlý, úvodní klip skupiny PoP mě dostal do kolen, ani písnička, kolem které se všechno točí, není špatná. Film nijak nevybočuje z zajetých kolejí romantické komedie, ale možná se člověk zamyslí nad úrovní a systémem hudebního průmyslu.

Cinefilské slzy se v nejsilnějších okamžicích přelévaly přes 2D brýle do 3D brýlí. Prozrazovat tyto okamžiky by bylo nefér, ale většinou jsou to ty, které zahrnují Bena Kingsleyho a lekce z filmové historie. Ale... Navzdory tomu, že Hugo je nádherný, precizně a s láskou udělaný film o úctě k filmu a filmovým dobrodružstvím, nedokázala jsem se do něj ponořit jako do celku. O tom, že celek není jen suma částí, mě přesvědčuje fakt, že nemám Scorsesemu co vytknout - od posledního zrnka 3D prachu poletujícího nádražím po Asu Butterfielda a Chloe Moretz bylo vše na svém místě - ale zároveň mě film jako celek nepřesvědčil o tom, že je jedinečný, že je to něco, k čemu bych se chtěla vracet, nebo co si za pár let budu pamatovat.

Vizuálně velmi zajímavé (rozdělení obrazovky, komiksové vychytávky), herci výborní (ještě jenou se někdo pokusí říct, že Jenn Connelly je herečka nižší třídy, zezelenám a budu zlá), jenže je to moc dlouhé, zpočátku se tam nic moc neděje. S komiksem to rovněž nemá moc společného, ale zrovna v tomto filmu mi to nevadí.

Původně jsem si myslela, že Hunger Games budou ve filmové verzi těžit především z tématu (děti vs. vražedná reality show) a knižní předlohy, nyní již mezi fanoušky zbožštělé. Byla jsem relativně překvapená, že vlastně funguje i sám o sobě. Syrová mnohdy ruční kamera se stylově přibližuje neurotickému snímání akce typickému právě pro reality show a také dokument - ta je užívaná především pro snímání toho, co je uvnitř soutěže. Pohledy do zákulisí štábu naopak nabízejí hladce snímané obrázky. Fakt, že film byl opravdu levný, není těžké odhadnout, především z kvality digitálních triků a také proto, že většina scén z futuristického Kapitolu se odehrává v interiérech hotelu, výcvikového střediska nebo televizního studia. Ale kupodivu to nijak zvlášť nevadí. A jedna menší poklonka: Režisér Ross skvěle vybalancoval film na hranici PG-13, ač ústupkem MPAA se zdá být nepřehledný střih během úvodního masakru a také výrazně méně krve než kolik dává tušit knižní předloha. Když pominu tu tolikrát zveličovanou linku: Kterého hocha si Katniss vybere?, naskytne se zajímavý pohled do fungování hyperbolizované reality show, se změnami pravidel, které závisí na reakcích publika a aktuálních sázkách na vítěze. Divák pak nemá potřebu řešit prkotiny typu: Pět největších borců soutěže stojí pod stromem, na kterém se ukrývá hlavní hrdinka. Sice mají luk, oštěpy, nože, ale nejsou schopni se jí zbavit. Poté usnou, aniž by postavili hlídku a nechají se pobodat hejnem zmutovaných vos. Ale třeba tento nastíněný problém už je záležitostí knižní předlohy, což vzhledem k tomu, že kniha se adaptovala důkladně, ba doslovně, blahosklonně přehlédnu. K hercům není co dodat, Jennifer umí a táhne svých 140 minut na plátně se ctí. Opatrný palec nahoru.

Tušila jsem, že rozdělení třetí knihy na dva díly bude průšvih, ale netušila jsem, že doslovná adaptace z filmu udělá až takovou komedii. Teprve teď, po opuštění arény se v plném světle ukazuje, jak naivní vizi a kritiku totality předkládá Collinsová, jak se postavy chovají nelogicky a blbě (vrcholem budiž odpal přehrady a následný výpadek elektřiny, který možná trvá a možná ne) a navíc se berou nesmírně vážně. Právě vážnost, sebedůležitost a nátlak na emoce mě štvaly nejvíc. Natočeno to ale není špatně, některé akce vypadaly jako ze solidního válečného filmu, a proti hercům samostatně vlastně nic nemám, Donald Sutherland je správný uhlazený bastard, Woody Harellson sympatický syčák, Jennifer tentokrát hodně brečí, ale pořád hraje poměrně dobře. Tahle předehra k velkému finále mě ale rozhodně na další díl moc nenalákala.

Dospělejší, přehlednější, naboostované větším rozpočtem. První část z dvanáctky a vítězné tour výborná, vražedná aréna trochu slabší.

Jeden z mých oblíbenějších seriálů. S přibývajícími sériemi sice postupně ztrácí dech, ale i v takové sedmé sérii se dá najít vynikající díl (ač sedmá série obecně má nepatrně telenovelní charakter). Tak nějak z nostalgie na SG1 nedám dopustit... Od osmé serie odmítám akceptovat, že jde stále o jeden a ten samý seriál. Zápletky dementní, nové postavy nepříliš sympatické. Kolos SG jede už jenom ze setrvačnosti, motá se do toho politika, chybí RDA a stojí to za starou belu...

Dobrý začátek...

Zatímco čeští tvůrci posílají pohádkovou, potažmo fantasy tvorbu do pekel, Američané podle předloh kouzelného strýčka Neila Gaimana točí krásné hravé pohádky. Jako třeba Hvězdný prach, duchem mladší bratříček Princezny Nevěsty, srdcem romantická komedie prosťáčka, jak našel hvězdu a ke štěstí přišel. Hvězda v pohádkovém světě je křehká, avšak silně ironická Claire Danes, po krku jí jde charismatická čarodějdice Michelle Pfeiffer, adepti na nového krále a pošetilý mladíček, který si "zastaví" lásku dívky hvězdou přislíbenou za noci při měsíčku. Herecky jde o poměrně vyvážený film, nikdo na sebe nestrhává veškerou pozornost, jen možná Coxův Tristan mohl být o něco málo výraznější, vedle zářivé Yvaine se poněkd ztrácí. Hudba je krásná, výrazná, dravá i hravá. A velmi mě pobavili i neúspěšní adepti na post nového krále, kteří své bratry následují na každém kroku a komentují jejich snažení, každý poznamenaný svou vlastné smrtí. - "What stars do?" - "Make troubles?" PS: Proč jsem onehdy hodnotila čtyřmi?