noelcoward73

Povedený horor, na který jsem narazil náhodou tak, že jsem viděl nízké hodnocení uživatele ricci.s, a to byl právě důvod ke zhlédnutí. Je to výborný horor. K plnému hodnocení mnoho nechybělo (asi by i stačilo, kdyby všechny vraždy bylo přímo v záběru). Potěšil mě dost povedený hrůzostrašný vzhled samotné Candywitch/Jennifer v podání Kate Lush. Povedených scén bylo několik, zejména ve druhé půlce filmu - vykrajování masa ze zad Trish (Kate Milner Evans), zranění Ruth (Heather Jackson) a Willieho (Richard D. Myers). Zajímavý byl také závěrečný zvrat a vysvětlení celé situace. Divím se, že zde jsou teprve 2 hodnocení, včetně mého. Ale asi to zřejmě dost prošumělo bez povšimnutí (i IMDB uvádí jen 285 hodnocení). Budu se muset podívat i na další filmy režisérky Rebeccy Matthews, protože tohle se jí velmi povedlo. Bylo to sice spíše takové minimalistické, ale to mi vůbec nevadilo.

První řada a půl druhé dokonalé, hodně vtipu. Bohužel ke konci série už to šlo dost dolů, vtipu výrazně ubylo. Phoebe Waller-Bridge to už nezvládla, možná to chtěla nějak ukončit a věnovat se dalším projektům, ale bylo to minimálně hodně uspěchané. Takže bohužel jsem nucen jít s hodnocením níže. Je to velká škoda.

Nakonec jsem to dal najednou, i když kvůli délce 2,5 hod. jsem i zvažoval, že se kouknu jen na část a zbytek další den. Bohužel mě to nezaujalo. Vůbec jsem nepochopil, kde měl být zastoupen prvek fantasy (snad úhoři?), a proto mě také překvapila schválená zajímavost, že práce na vizuálních efektech zabraly 10 měsíců. Je to neúměrně dlouhé, určitě by se to dalo zkrátit třeba na necelé 2 hod. Líbilo se mi prostředí sanatoria (i když by mohlo být využitu mnohem lépe, ale to by film asi musel být o něčem úplně jiném), více jak polovinu stopáže bylo dobré mysteriózno. Ale příběh mě teda moc nezaujal. Čekal jsem zkrátka od toho něco jiného. Jo a Jason Isaacs (ředitel sanatoria) mi strašně připomíná Gregoryho Pecka.

Tohle mě vůbec nezaujalo. Daniel Špinar by udělal mnohem lépe, kdyby nazkoušel skutečnou životopisnou hru. Takhle to je jen snůška aklamací a ve druhé části je aspoň trochu naznačeno Hilarovo zkoušení Macbetha. Ale špatný a velmi nudný dojem z první části to nedokázalo vylepšit. Zajímavé je otočení jeviště a hlediště (v „mém domovském“ Liberci jsme to měli již 2x - Višňový sad, Běsi), i když je to pak pochopitelně na úkor scény, ve které se tak nachází prakticky jen jakoby spadlý velký lustr. Trochu neobvyklé je, že Hilara ztvárnilo několik hereček. Jediné, co stojí za pochvalu, jsou herecké výkony Kateřiny Císařové a Jany Strykové. Zajímavé je také krátké kytarové sólo Kateřiny (kromě herectví je také členkou folkové kapely Kabája). Kateřinu jsem poprvé divadelně potkal v roce 2012, kdy se od začátku prosince v libereckém Malém divadle Františka Xavery Šaldy uváděla komedie Ženy významné americké dramatičky Clare Boothe Luce (1903 – 1987), jejíž dílo je u nás prakticky neznámé. (Kateřina zde ztvárnila několik rolí; hra byla velmi úspěšná, pravidelně bývalo vyprodáno, uváděla se 3,5 roku.) A Jana před svým odchodem do Prahy působila v Liberci. Myslím si, že se hra udržela na repertoáru 2 roky (včetně doby covidu) jen proto, že si ji Špinar z pozice šéfa činohry prosadil na delší dobu. Mě se zkrátka tento jeho experiment nelíbil.

Související horor Dům v růžích jsem viděl už v září 2012 (viz komentář). Až po mnoha letech jsem zjistil, že má také nějaký související film. Se zhlédnutím jsem dlouho neváhal poté, co jsem v zajímavostech zjistil, že se scénárista inspiroval Kingovým scénářem k uvedené minisérii. Ale byl to jen slabý odvar! Mistr hororu Stephen King nepíše skoro nic jiného než horory. A toto „pokračování“ rozhodně není hororem! Dům vůbec nic nedělá, případně zůstane jen u velmi slabých náznaků (pohybující se kočárek, ukázání několika duchů k závěru). Kdybych dostal nabídku si v něčem podobném zahrát, tak bych po přečtení scénáře měl jasno, že do toho rozhodně nepůjdu! Autor se patrně snažil jen přiživit na slávě Kinga a vytvořil jakýsi „patvar“ (to je jen mírné slovo). To jsem si zase dal :-( (pokusím se příště horory lépe vybírat). Nechápu, komu se takovýto film může líbit (pokud zahrnuju jen fanoušky dobrého hororu). Pár hodin po zhlédnutí a původním hodnocení 1* jsem nucen jít na nejnižší hodnocení! A nelíbila se mi ani zvláštní úprava vousů hlavní postavy - připadalo mi to jako dva neprostorové porty :-D. A manželská dvojice mi hodně připomínala Hughe Jackmana a Christinu Ricci :-)

Na film jsem se rozhodl kouknout po přečtení prvních několika vět synopse. Také mě potěšilo, že se jedná o kanadsko-americký film, a proto jsem uvítal pro mě neznámé herce. Jméno i tvář herečky Italie Ricci mi bylo trochu povědomé, myslel jsem, že jsem ji viděl v jiném kanadském filmu, kde taky hrála sestru, ale pak jsem zjistil, že tomu taky není (jedná se o film Sestra v ohrožení, ale je pravdou, že Rhona Mitra je jí hodně podobná). Mám rád filmy s psychickou poruchou. Příběh byl zajímavý, poměrně dobré taky byly herecké výkony a celkově byl film velmi zdařile natočen. Nechybělo moc k plnému hodnocení.

Parodie příliš nevyhledávám, ale občas nějaké dám šanci. Top je samozřejmě Bláznivá střela (musím se ještě podívat na Police Squad). Další viděné filmy s Leslie Nielsenem už byly slabší (Agent WC40, Utopenec na útěku), ale min. na Agenta WC40 se musím kouknout znova a třeba se mé hodnocení ještě zlepší :-) Jo a výjimkou byl vlastně ještě skvělý Stan Helsing. Ale celkově jsem se skvěle pobavil. Možná nakonec lehce nadhodnotil, ale 4* mi zkrátka přišly málo :-) Navíc se jedná o film, kde mám jako první schváleny všechny 4 zajímavosti :-D (ale to je jen takový nepatrný detail)

Narodil jsem se ještě v době Československa, ale až v době, kdy do rozpadu zbývalo jen pár let. Komunismus jsem tak už naštěstí nezažil, respektive si ten poslední rok nemůžu pamatovat. Mám velmi rád jakoukoliv historii, takže se rád kouknu i na drsnou komunistickou éru. Film je to pochopitelně poměrně těžký, ale dobře zpracovaný osvědčenou dvojicí Jarchovský - Hřebejk. Od pana Hřebejka jsem viděl několik slabých filmů, ale naštěstí to není tento případ. Proto jsem byl rychle vtažen do děje. Tentokrát jsem si synopsi dopředu výjimečně nečetl. Jen jsem se přesvědčil, že má dost nominací a ocenění. Překvapilo mě, že většina postav mluvila slovensky, ale tento jazyk vždy rád slyším. Škoda, že nebyla obsazena má oblíbenkyně Vica Kerekes. Mám rád její výrazný maďarský akcent. Tento smíšený původ byl alespoň zastoupen Csongorem Kassaiem. Ovšem náznaky Maďarska jsem v jeho hlase nezaznamenal. Až druhý den jsem zjistil, že film byl inspirován skutečným příběhem. Bohužel byli i takoví jedinci, kteří šli doslova přes mrtvoly. Ale ve společnosti jsou vždy takovýto lidé. Jen někdy jim doba výrazně přeje. Herecké výkony byly velmi dobré.

Antologie příliš nevyhledávám, viděl jsem jich jen několik. Tahle je pro mě bohužel 2. nejslabší hned po Monsterland (ale z toho jsem viděl jen první 3 díly, ale i tak mě to již stačilo). U tohoto díla se mi líbí zvolené prostředí pohřebního ústavu. Je to ideální místo pro vyprávění strašidelných příběhů. A potěšilo mě hodně gore skoro u všech povídek. První o zlodějce byla až moc krátká a více by mě zajímalo pokračování za zrcadlem. Při druhé povídce o těhotném chlápkovi jsem si říkal, že to snad scénárista snad ani nemůže myslet vážně - proto to pro mě bylo nejslabší ze všech. Třetí povídka o katatonické ženě byla poměrně dobrá, ale zbytečně dlouhá. Poslední povídka o sériovém vrahovi možná není špatná, ale tu nemůžu považovat za horor (za to pokládám jen přítomnost něčeho nadpřirozeného), proto mě nemůže uspokojit. Ale pořád se dalo uvažovat alespoň o průměru. Bohužel neuspokojivý a horkou jehlou šitý závěr to sráží do podprůměru. Ocenil jsem ale pro mě neznámé herce.

Knihu jsem nečetl, ale tuším, že se stala bestsellerem. O filmu jsem samozřejmě věděl a když jsem náhodou objevil, že poběží v televizi, tak jsem se na něj kouknul. Ale příliš mě nezaujal příběh. Hodně mě to nudilo. Emily Blunt jsem dosud viděl v 6 filmech a kromě výborné Neřízené střely se vždy jednalo o filmy průměrné až podprůměrné. Tenhle bude patřit k těm podprůměrným. Herecké výkony byly celkem dobré, například Blunt svou častou opilost zahrála uvěřitelně. Ale nechytlo mě to. Uvažoval jsem o přečtení knihy, ale teď jsem silně na pochybách (nemám ji ani na svém seznamu žádaných knih).