noelcoward73

(viděno v Krajské vědecké knihovně v Liberci v originále s titulky). Velmi působivé drama, které mě opravdu zaujalo. Dobře vykreslené jsou obě hlavní postavy - Rebekka (Sarah Mahita) a „démon“ Vincent (Béla Gabor Lenz). Drama přináší několik zvratů. Výborné byly herecké výkony (i vedlejší postavy) a režijní zpracování - líbily se mi „snové“ scény se zesnulým Dennisem (Andreas Warmbrunn). Hned po jeho skončení jsem měl jasno v tom, že si ode mě odnese plné hodnocení. Nebojte se synopse a koukněte se na toto výborné drama.

(náznaky SPOILERŮ) Toto duo filmů jsem měl už delší čas na svém seznamu žádaných filmů. Konečně jsem se teda odhodlal ke zhlédnutí nejdražší produkce v historii francouzského filmu. Před filmy si obvykle čtu všechny zajímavosti, takže jsem věděl, že film vychází z pera veřejného nepřítele č. 1, tedy že autorem je hlavní postava Jacques Mesrine (Vincent Cassel). Ovšem film pro mě dopadl dost katastrofálně, aspoň co se hodnocení týče. Mesrine se asi měl věnovat jen své úspěšné kriminální činnosti nebo případně svým častým útěkům z vězení a psaním svých memoárů pověřit někoho povolanějšího. Myslím, že to totiž moc není vina scénáře nebo režijního pojetí, ale prostě zoufalým pisálkem Mesrinem. Protože takto životopisný film rozhodně nevypadá. Proč třeba hned na začátku je vidět, že veřejný nepřítel č. 1 je zavražděn policií během jejich akce (i když pro nás je aspoň trochu uspokojivý fakt, že k tomu policajti použili náš řekl bych celkem slavný náklaďák Avii). Další velkou výtkou je pochopitelně nesmyslně dlouhá stopáž a tudíž nutnost rozdělení příběhu do dvou filmů, které jsou i tak moc dlouhé. Abych ovšem jen nekritizoval, tak zpracování některých akčních scén bylo na velmi vysoké technické úrovni. A v synopsi je napsáno, že Mesrine používal často převleky nebo před další akcí podstupoval plastické operace. Tady si však tvůrci vystačili pouze s tím, že měl občas třeba nějaké brýle nebo se falešně vydával za detektiva. Trochu překvapivě je tento epilog o chloupek lepší, a tak se (možná s trochou nadhodnocením) vyšplhal aspoň do průměru. Ale celkově je to velký paskvil a neúcta k památce největšího francouzského gangstera (je ale zajímavé, že jsem o něm v životě neslyšel, takže si myslím, že je známý kvůli tomu, že byl zavražděn policií - možná z důvodu, že nemělo moc cenu ho dávat do vězení, když jako první ve 111-ti leté historii jednoho francouzského vězení dokázal utéct (to bylo ovšem zavřeno, když vyšly najevo nehumánní praktiky vůči trestancům). Pro mě je Vincent Cassel mnohem lepší v roli Vidocqa, jiného francouzského kriminálníka z období napoleonských válek (Vládce Paříže, film měl například mnohem větší počet mrtvých než oba tyto filmy dohromady) a pochopitelně jako Zvíře, kde mu po boku jako Kráska stála Léa Seydoux (Kráska a zvíře, 2014). Velmi brzy na tuto hrůzu zapomenu a zhlédnutí rozhodně nedoporučuju, je to ztráta času.

Dokumenty sleduji zcela výjimečně. Ale náhodou jsem tento objevil v TV programu. A jelikož jsem velký milovník baletu (jak contemporary dance tak i klasiky), tak jsem se zhlédnutím neváhal. O chorofobii jsem dosud neslyšel. Ale vzhledem k tomu, že česká Wikipedia uvádí dlouhý seznam nejrůznějších fobií, tak mě to vlastně ani moc nepřekvapuje. Možná většina z nás nějakou menší fobii má, ale jen o ní neví :-) (Navíc mnemotechnická pomůcka pro chorofobii by pro mne mohla být choreografie - fobie). Teď už k dokumentu. Zatím jsem se příliš nesetkal (pokud vím) s formou, kdy režisér a scénárista je sám vypravěčem (a zde navíc i chorofobikem). Přišlo mi to zajímavé a neotřelé. Líbilo se mi také to, že skoro všichni, kteří v dokumentu vystoupili jako chorofobici, nakonec nějakým způsobem tancovali (virtuální realita, tanec ve tmě, vypravěč na konci ve škole...). Zajímavý byl rovněž výzkum s kojenci. Pohyb je nějakým způsobem přirozený pro každého. A pak (ale to je jen můj názor) záleží hlavně na lidech, kteří můj život ovlivňují, zda budu tanec milovat, nenávidět, mít k němu neutrální postoj... Já tanec prostě miluji v téměř jakékoliv formě. A díky dokumentu jsem se dozvěděl zase něco nového. Pokusím se více věnovat sledování některých vybraných dokumentů (kromě tance například historii).

Tohle bylo dost slabé! Jsou mnohem lepší filmy na téma dvojčat. Nejlepší komediální asi Jeden den v New Yorku, rodinné fantasy Kronika rodu Spiderwicků, horory Zhoubné zlo nebo Sinister 2. Tohle je dost nudné a nezáživné. Kouknul jsem se na to hlavně kvůli (pozdější) potížistce a mé vrstevnici Lindsay Lohan. Role dvojčat měla mnohem lepší ve filmech Past na rodiče a Mezi námi děvčaty, kde se objevil také Mark Harmon (ex NCIS). Mimochodem, s Jamie Lee Curtis uvažují o pokračování, prý už mají i nějaký námět :-) Tady bylo možná trochu zajímavé, že zde bylo zachyceno to, co se často u dvojčat uvádí: že když jedno zemře nebo je zraněno, druhé to nějak pocítí taky. Ovšem nejsem lékař nebo psychiatr, takže nevím, zda to je skutečně možné, nebo to je jen výplod fantazie. Osobně se kloním k té druhé možnosti.

Podle synopse jsem se domníval, že by to mohlo být něco na způsob kultovního hororu Hory mají oči. Dobře, trochu jsem se obával, že to bude spíše vykrádačka. Je to ta první možnost. I když tady je to trochu nadpřirozené. Nejsem si zcela jist, zda duchové měli představovat oběti sériového vraha. Některá úmrtí byla působivá, nejvíce se mi líbilo Jayovo (Brian Nagel, mladší bratr režiséra). Má to atmosféru. Velmi se mi to líbilo, proto jsem nakonec šel na nejvyšší hodnocení. Škoda, že film zde i na IMDB opět propadl. Ale koukal jsem, že k dnešnímu dni je z prvních asi 120 hodnocení i několik za 5* (i když samozřejmě převažují odpady). Drobnými nedostatky jsou pouze nejisté osudy 2 postav (nemyslím samozřejmě motorkáře na konci filmu) a trochu i (ne)přítomnost psa. Rád se podívám i rok starší film neznámého režiséra Toma Nagela ClownTown (dle titulků byl totiž film natočen už v roce 2017, občas je tato chyba na ČSFD).

Název filmu je zajímavý a něco mi říkalo, že jsem ho viděl, což mi přišlo i u ukázek v TV. Ale ukázalo se, že jsem se spletl (možná jsem to jen zaměnil s jiným filmem). Je otázkou, pro jakou cílovou skupinu je tato žumpa určena. Komu se to vůbec může líbit? Za mě dost vyplýtvaný filmový materiál. Od nejnižšího hodnocení film zachraňuje jen celkem dost úmrtí a také to, že většina z nich je pěkně natočená. Herecké výkony tam prakticky žádné nejsou, ale herci za to nemohou - podle tohoto scénáře neměli možnost, jak ukázat své kvality. A častý červený filtr? Celkově to je dost zmatečné, v několika scénách jsem se ztrácel, jejich části mi přišly absolutně vytržené z kontextu, s dějem nijak nesouvisely. Rozhodně zhlédnutí nedoporučuji, divím se, že hodnocení je poměrně vysoké. Nechápu, jak někdo vůbec může točit takovéto žumpy, zřejmě scénáristé v sobě měli nějaké halucinogeny či co...

Včera večer při procházení TV programu jsem narazil nejdříve na Smrtihlava, na kterého jsem se podíval, protože mi tak zmizel ze seznamu. Celou dobu to vypadalo na průměr, díky několika historickým nepřesnostem. Ale díky závěrečné scéně v kostele jsem byl nucen jít na 2*. Laurent Binet, autor předlohy HHhH, by za to zasloužil zasloužil pověsit do průvanu. Ve skutečnosti měli parašutisté k dispozici pouze pistole a bohužel žádného nacistu nezabili, došlo pouze ke 4 menším zraněním. A rozhodně pak v kryptě nemohlo být tolik vody, neboť zaplavování postupovalo mnohem pomaleji. Když vidím slabý film, tak pak se často brzy podívám na další, abych si spravil chuť. Tento film jsem si vybral v programu již začátkem večera a po Smrtihlavovi na něj čekal do 2:30 :-) Je to pěkná romkom. Zajímavý námět, dost vtipných momentů, časté špičkování sestřenic. Jako vždy jsem uvítal pro mě neznámé herce a herečky. Trochu známější pro mě byl pouze Ward Horton (Paul), asi hlavně ze dvou Annabelle. Už i samotný název filmu se mi zalíbil, a proto jsem se také na film podíval. Ve filmech se mi vždycky líbí ten ruský přízvuk (lepší je snad už jen výrazný akcent mé oblíbenkyně Vica Kerekes). A španělštinu také slyším velmi rád. Velmi dobré herecké výkony a režijní zpracování. Skutečně jsem se velmi pobavil, a tak se nejedná o velké nadhodnocení. Po zhlédnutí mě napadl vtipný slovenský název seriálu Devious Maids Prefíkané slúžky :-D To mě vždy velmi pobaví, jak originální byl slovenský distributor. Možná je začnu sledovat ještě letos, obzvláště když se jedná o ukončený seriál na podobné téma jako Sex ve městě.

Včera v TV dávali Otesánka, rovněž od Jana Švankmajera. To byl čistý průměr. Ale rád jsem se podíval na tento další celovečerní počin. Delší dobu jsem zhlédnutí odkládal (i když jsem film neměl na svém filmovém seznamu, a tedy ani na prioritním zhlédnutí). Alenku znám především z výborných adaptací Tima Burtona. Byl jsem tedy zvědav i na další verzi. Dle synopse jsem ovšem správně odhadl, že se režisér původním dílem inspiroval jen velmi volně. Z Alenky je zde v podstatě jen tekutina/koláček na zvětšování, zmenšování, bílý králík, cyklický Kloboučník a zajíc březňák, housenka a královna s králem a kartami. Ale příběh byl celkem zajímavý s pěknými loutkami a animacemi. Některé části byly ale trochu dehonestující (není to asi správné slovo, ale lepší mě nenapadlo) - např. že housenka je zpodobněna jako stará (takřka plesnivá) ponožka a král s královnou jsou tvořeny pouze kartami. Pěkná část byla ke konci, kdy královna odpálila papírovým plameňákem jehelníček a když to samé chtěla udělat i Alenka, tak se plameňáci proměnili v slepice a jehelníčky v ježky. Podstatná část filmu je ovšem věnována různým zrůdičkám (hodně jsem si oblíbil anglický výraz freakies - i když je to spíše volnější překlad), které jsou v autorově interpretaci většinou nazýváni zvířaty. Především díky nim do plného hodnocení moc nechybí. Kromě výše uvedených věcí zejména absence jakékoliv hudby. Zastávám totiž zcela opačný názor, než pan Švankmajer. Pro mě je prostě hudba neodmyslitelnou složkou jakéhokoliv filmu. Je to pro mě stejné, jako kdyby například opera byla bez hudby a zpěváci by pouze zpívali zcela sami. Bylo by jistě zajímavé, co by na tuto verzi říkal Lewis Carroll. Myslím si, že by měl jen nějaké menší výtky, ale v zásadě by byl s touto interpretací spokojen, ale je to čistě můj názor (a dokud nebude vynalezen stroj času, o čemž velmi silně pochybuju, tak to nijak nezjistíme).

Krásný klip a taky hudba, zajímavá spolupráce (Megan Thee Stallion neznám, rap neposlouchám, jen při spolupráci s popovými hvězdami), pěkný vizuál. Ale stále nepřekonaný klip Dua Lipa je Break My Heart - laťka byla nastavena hodně vysoko. Zajímalo by mě, kolik stálo natočení tohoto klipu.

Během posledních dvou nebo tří dnů jsem v TV zhlédl 4 filmy. Kromě tohoto posledního mi navíc všechny zmizely z mého dlouhého seznamu žádaných filmů. Měly ovšem ale max. 3* Na tento paskvil jsem se rozhodl kouknout poté, co jsem zjistil, že hlavní roli má Joaquin Phoenix, který je mým oblíbencem hlavně za Walk the Line (hodně mě mrzí, že za Johnnyho Cashe nezískal Oscara) a samozřejmě za Jokera, za kterého zcela jednoznačně získal tzv. sv. trojici (Oscara, Glób i BAFTu). Taky mě nalákalo i pár dalších známých hereček a herců. Na trailer jsem se nedíval, stačila mi jen synopse. Mám rád i mysteriózní filmy, tak jsem byl zvědav. Ale dobré to rozhodně nebylo. Hlavní výtkou je samozřejmě přemrštěná stopáž. Mělo se to zkrátka razantně zkrátit. Některé scény byly buď zcela zbytečné, nebo moc dlouhé. Těšil jsem se na Jenu Malone a Reese Witherspoon, ale bohužel dostaly jen minimum prostoru. Mrzí mě, že sama Witherspoon přesvědčila režiséra, že není dobré měnit příběh, aby měla více prostoru. Bylo pěkné vidět Katherine Waterston zcela nahou, včetně pěkného bobříka. A zajímavé bylo, že Josh Brolin snad v každé scéně něco jedl. Pěkné ještě bylo vzezření Phoenixe. Ale považovat film za komedii se rozhodně nedá. Pobavilo mě jen několik málo scén. Bylo to moje první setkání s režisérem Andersonem (kromě pár hudebních klipů). Ale jeho tvorbu nebudu vyhledávat, myslím si, že vše bude ve stejném duchu. Samotný příběh je dost nudný a až moc zamotaný. Divím se, že získal zde i na IMDB celkem vysoké hodnocení. Já na tuto slátaninu rychle zapomenu, zhlédnutí rozhodně nedoporučuju.