TwoFace

"In the darkest night I make the bad guys fall. There's a million heroes but I'm the best of them all! Who has the coolest gadgets? BATMAN! Who has the tricked out ride? BATMAN! Who does the sickest backflips? BATMAN! Nananananana BATMAN! You think my muscles are big? You haven't seen my brain. Ladies, it's okay if you stare 'cause I'm a billionaire!"

— I'm tired of livin' in the darkness, man. It's all I've ever known, all that's ever known me, besides her. — Na tenhle film jsem se hodně těšil kvůli jeho atmosféře a Mansonovi. Jeho role sice není tak velká, ale i v těch pár scénách je vynikající a běhá z něj mráz po zádech. Navíc jako propagace filmu funguje skvěle a o to tvůrcům šlo. Kdyby nebylo Mansona, šel by tento film určitě mimo mě. Jsem rád, že se tak nestalo, protože jsem si ho skutečně užil, i když byl jiný, než jsem čekal. Film hodně sází na svou syrovou a chladnou atmosféru, kterou si divák musí zamilovat, aby si ho užil. Nejsilnějším momentem byl pro mě zvrat v druhé polovině, který jsem opravdu nečekal a celkově mě překvapil i konec. Během filmu jsou vyřčeny zajímavé filozofické úvahy a je rovněž plný metafor, které vstupují do hry hlavně na konci, kde detaily, které se na začátku zdají bezvýznamné, sehrávají klíčovou roli.

— Only love can truly save the world. — Ikonická Wonder Woman, jedna z nejlepších a nejdůležitějších komiksových postav, neměla lehké dostat se na velké plátno, ale nakonec to dokázala. A dokázala to naprosto skvěle! Už svým debutem v BvS mě Gal Gadot uchvátila, nejenom svým okouzlujícím úsměvem, a nyní, když dostala vlastní film, jen dokázala, že pro tuhle roli byla skutečně stvořena. S Chrisem Pinem tvoří dokonalou dvojici. Snímek skvěle spojuje decentní a dobrý humor a romantické momenty s těmi válečnými. Právě tohle propojení superhrdinského filmu s válečným filmem se nesmírně povedlo. Skrze Dianu, její reakce a počáteční nevinnost a naivitu, se dobře povedlo vyobrazit hrůzy války, která měla ukončit všechny další. Výsledné propojení se superhrdinskými prvky (např. vrcholná No Man's Land scéna) doprovázené epickou hudbou je velmi působivé. Diana samotná a vedlejší postavy z jejího týmu rovněž nenásilně (a o to efektivněji) předávají důležitá protiválečná, feministická a protirasistická poselství. Tím film navazuje i na závěrečný monolog Bruce Waynea z BvS „men are still good“ a v závěru apeluje na to dobré v nás. To největší utrpení si na sebe ostatně přináší lidstvo samo, vždy máme na výběr být lepší. Jako celek je filmová Wonder Woman jeden z nejkvalitnějších a nejlepších superhrdinských filmů – naprosto ctí předlohu a nese i důležitá poselství, která je třeba vyslyšet.

Pátí Piráti opět přináší dobrodružnou jízdu plnou akce, neotřelých nápadů, efektů, na rozdíl od předchozího dílu se opět více odehrávají na moři, a Jack Sparrow je opět neřízená střela. A to doslova. Většinu filmu jen někam padá, před něčím utíká, křičí, chlastá a nebo prostě spí. Kde je ten starý Jack, který celý film spřádal svůj geniální plán, aby na konci všechny převezl a získal (většinou) to, co chce? Skoro mi přišlo, že kdyby ve filmu vůbec nebyl, nic by se nezměnilo. Mnohem důležitější je tak Barbossa a hlavně nové postavy, které jsou dobré a sympatické. Návrat Willa a Elizabeth (i když jen na pár minut) potěší. Ve výsledku se jedná o dobrý závěr série, kterému by ovšem vůbec neuškodilo, kdyby byl o něco delší a Deppova role byla mnohem lépe napsaná.

— It was a simple story about a boy who was lost and a girl who was broken. They fought alongside a survivor, a war veteran and a fallen knight. I led them into battle against an evil so terrible it tried to black out the stars. — Na první pohled sice Rebels mohou působit dětinsky, a budu-li upřímný, tak mě styl, jakým je jedno z nejtemnějších období celé historie Star Wars ztvárněno, zpočátku odradil. Pak jsem však seriálu dal druhou šanci a jsem velmi rád, že jsem to udělal. Dětinskost se totiž po prvních pár dílech rychle vytrácí, a to dokonce rychleji než v The Clone Wars. Jak se děj víc a víc blíží událostem Rogue One, začíná houstnout i atmosféra, a když pak naplno propuká válka, tvůrci skvěle spojují akci a epičnost s humorem. Čím Rebels vyniká, jsou naprosto skvěle napsané postavy a jejich character development. Posádka Ghosta je sympatická a rychle jsem si celou partu oblíbil. Návrat starých známých pak neuvěřitelně potěší, a pravé prostřednictvím těchto postav vzniká dobrá návaznost na The Clone Wars a Rebels tak velmi dobře fungují jako jejich pokračovaní. Vizuálně se Rebels často přímo inspiruje původními návrhy Ralpha McQuarrieho a v duchu Lucasových nápadů prozkoumává tajemství Síly a její spirituality. To vše doprovází úžasný soundtrack s klasickými motivy z původní trilogie. Rebels je zkrátka „čisté“ Star Wars se vším všudy, kvalitou mnohem víc konzistentní než The Clone Wars, s feelingem starého expandovaného univerza, a nabízející jedny z nejlepších momentů celé ságy. Především závěr druhé řady, kdy se učednice utká se svým mistrem, je jedna z emočně nejsilnějších scén. Uzavření svého příběhu se dočkal i Maul a do seriálu (i znovu do kánonu) vstoupila legendární postava velkoadmirála Thrawna. A jakmile ten přebere místo hlavního záporáka, nastávají Povstalcům krušné časy. Když jsem sledoval dechberoucí závěr třetí série, skoro se mi nechtělo věřit, že sleduji stejný seriál, jakým byl v první sérii. A od té doby nedám na Rebels dopustit. Závěrečná série, hlavně pak její druhá polovina, a samotné finále, mě ubezpečili v tom, že Rebels je jeden z nejlepších počinů, který v rámci Star Wars univerza kdy vznikl.

V Las Vegas tenhle byznys povýšili na úplně jinou úroveň. Není divu, vždyť Vegas je pro tohle podnikání vynikající místo. Pořad mě překvapil tím, že skoro eliminuje „reality prvek“ a soustředí se hlavně na obchod. Navíc je to zábavné a poučné.

Účetní je filmem, který v sobě skvěle spojuje dobrou akci a velice zajímavý a propracovaný scénář plný detailů, který mě hodně bavil. Ben Affleck je netradičním antihrdinou. Nedokážu posoudit nakolik věrně zahrál člověka s autismem, ale roli génia, co by vás zabil kalkulačkou a mezitím vám udělal účetnictví za posledních deset let, zahrál skvěle. Zbytek obsazení je taky dost dobré, hlavně Jon Bernthal a J. K. Simmons, který se zde po boku Batmana připravil na svou roli komisaře Gordona. (Stojí za povšimnutí, že paralel k Batmanovi je ve filmu celkem hodně.)

— We have hope. Rebellions are built on hope. — Rogue One nejsou typické Star Wars. Žádné úvodní titulky, žádný souboj se světelnými meči, hudba z původních filmů zazní jen v pár tónech. Přesto jde dle mého názoru o jeden z nejlepších Star Wars filmů vůbec. Dechberoucí akce, skvělá nová hudba, perfektní kamera a nádherný vizuál (přijde mi, že co se vizuálu týče, je Rogue One často opomíjeným skvostem), skvělé efekty a CGI, které jsou jedny z nejlepších, jaké jsem kdy viděl (návrat Tarkina mi udělal nesmírnou radost) a naprosto úžasné herecké obsazení plné zajímavých postav, v čele s nádhernou Felicity Jones a skvělým Benem Mendelsohnem, jejichž postavy se ihned staly jedněmi z mých nejoblíbenějších z celé ságy. Vrcholem filmu je jednoznačně závěrečná bitva, moje nejoblíbenější z celé ságy, která je fantasticky zpracovaná, plná akce a emocí, doprovázená skvělou hudbou. Rogue One jako prequel funguje skvěle a hladce zapadá mezi dvě trilogie. A hlavně konečně jasně a jednou provždy stanovil, jak to vlastně v (novém) kánonu bylo s plány Hvězdy smrti. No a ten závěr s Vaderem… Nemám slov.

Komorná je natočena s citem a elegancí tak, jak to umějí jen v Asii. Nádhernou estetiku filmu podkresluje krásná hudba a protkává ho erotické napětí, kdy i prosté rozepínání šatů má v sobě silný sexuální nádech. To nakonec vrcholí v závěru prvního aktu, aby pak film sklouzl k náznakům zvráceností, místy výslovně pomrkává na markýze de Sade, ale nikdy ne tak, aby diváka odradil či přímo znechutil. Jde o nádherný příběh se zajímavou a překvapivou zápletkou, který se nebojí ani lehkého humoru.

Od začátku, který vás rozbrečí, až po konec, na kterém se usmějete štěstím, je John Wick poctivý akční film se spoustou skvělých přestřelek a mlátiček. Hlavní hrdina si jde přímo za svým, film nebere žádné odbočky, a jedna akce tak střídá druhou. Film se přitom drží při zemi, a tak tu auta konečně nevybuchují a k zabití padoucha je potřeba víc, než jen jedna kulka (počítal někdo headshoty?) a občas utrousí i nějaký ten vtípek. Musím říct, že jsem ještě nikdy hlavnímu hrdinovi tolik nefandil, aby všechny ty hajzly dostal. Všechno navíc doprovází parádní soundtrack.