TwoFace

Velmi zdařilá adaptace skvělého stejnojmenného románu od Dmitrije Gluchovského. To, že sám autor k filmu napsal scénář, jde poznat a doufám, že bude dohlížet i na budoucí případné adaptace svých knih. Zoufalství, bezmoc proti nespravedlnosti, nicotnost jednotlivce a vypořádání se s následky vlastních činů – filmu se skvěle povedlo zachytit mrazivou a skličující atmosféru knihy, která hlavního hrdinu a čtenáře, potažmo diváka, obklopuje. A to i díky stísněně působící kameře a dobrému hereckému obsazení. Alexandr Petrov zahrál hlavního hrdinu dohnaného k okraji propasti, a následně i do ni samotné, velmi dobře a věrně předloze. Tu z velké a podstatné části tvoří Iljovy myšlenky a úvahy, které je však samozřejmě téměř nemožné převést do filmové podoby. Role smartphonu a zamyšlení nad moderním životem online, a z toho vyplývající kritika, jsou tak nuceny ustoupit do pozadí a život hlavního hrdiny se nepropojuje se smartphonem a životem někoho jiného, do tak velké míry, jako v knize. To by byla snad má jediná výtka k tomuto jinak skvělému filmovému zpracování. Škoda, že si snímek nenašel cestu i do českých kin…

— The English language cannot fully capture the depth and complexity of my thoughts, so I’m incorporating emoji into my speech to better express myself. Winky face. — Absolutně na hlavu postavená pitomost plná humoru, který je místy sázen s takovou kadencí, že zůstává rozum stát. A přitom dokáže nabídnout zajímavé zápletky. Každá z barvitých postav má vlastní styl humoru, ale všichni spolu jako zázrakem ladí. Od Peraltova lehce dětinského humoru, po Holtův deadpan – devadesát devítka má jedny z nejvtipnějších televizních postav. Další důkaz, že sitcomy snímané jednou kamerou bez umělého a trapného smíchu jsou tisíckrát vtipnější.

Aquaman je badass už od devadesátých let, ale v obecném povědomí je stále zapsán jako béčková postava se schopnostmi na nic. Nyní se konečně může pyšně zařadit mezi „cool“ hrdiny, a to i díky Jasonu Momoovi, který si roli opravdu užívá. Epická podívaná s absolutně úchvatným vizuálem a skvěle natočenou akcí. Podmořský svět je nádherný, barevný a naprosto úžasně vyniká ve 4K. Krásné kostýmy, nejrůznější podmořské obludy, na Aquamana se prostě dobře kouká. I když je film součástí DCEU, překvapivě dobře funguje i sám o sobě. Vlastně nemám moc, co bych vytknul. Možná jen až moc marvelovský humor. Jinak je Aquaman parádní a zábavnou podívanou, která nejvíce zapůsobí svým vizuálním zpracováním.

Komiksový kánon dostává pořádně na frak. Tým Birds of Prey bez nejdůležitější členky Barbary Gordon prostě není Birds of Prey. Film spíše působí jako divná kombinace Birds of Prey a (nyní už nejspíš zaniklého projektu) Gotham City Sirens. Nějak si nedokážu představit, že by tým, který nám byl ve filmu představen, měl někdy v budoucnu spolupracovat s Temným rytířem. Absence Affleckova Batmana a Letova Jokera zamrzí. Moc rád bych viděl tyhle dva v jedné scéně s Black Maskem, kterého Ewan McGregor ztvárnil skvěle, i když možná až moc šíleně. Co v komiksových filmech naprosto nesnáším je, když je hlavní záporák s potenciálem budoucích příběhů zabit, aniž by jeho smrt měla nějaký větší smysl pro vývoj postav či příběhu. Film se místy až moc snaží být „edgy a cool“, jenže Harley zkrátka není Deadpool a nikdy nebude, nehledě na to, jak moc se DC snaží ho z ní udělat. Nejsem zrovna fanouškem směru, kterým se v posledních letech Harley Quinn v komiksech ubírá. Přesto ale v téhle roli miluji jako vždy úžasnou Margot Robbie, na které je vidět, že roli Harley naprosto zbožňuje a je to ona, kdo táhne celý film. I když bych nejspíš dokázal na filmu najít víc záporů než kladů, stejně jsem si ho užil. Stopáž je tak akorát, film si drží slušné tempo, a co se velmi povedlo je vizuál, hudební doprovod a choreografie akčních scén.

Dokonalá filmařina se třemi legendami mafiánských filmů v hlavních rolích od mistra Scorseseho, který tento žánr umí zpracovat tak, jako nikdo jiný. Mafie, odbory, vraždy, to vše ve vzpomínkách na nedávnou historii amerických dějin, která vymizela ze současného povědomí. „Nowadays, young people, they don't know who Jimmy Hoffa was. They don't have a clue. I mean, maybe they know that he disappeared or something, but that's about it. But back then, there wasn't nobody in this country who didn't know who Jimmy Hoffa was.“ Protkán nostalgií, hlavně pak v samotném závěru, je Irčan i metaforou pro konec jedné éry filmu. Zkrátka mistrovský kousek, který je v dnešní době výjimečný i svou stopáží. Tři a půl hodiny dlouhý film sice může místy nudit, to ale není případ Irčana, který si v každé scéně dokáže svou délku obhájit a ani jedna jediná vteřina nepůsobí nadbytečně. Zatraceně dobře napsaný a zrežírovaný film s dokonalými hereckými výkony, který se okamžitě stal klasikou. Tohle je „real cinema“.

Musím přiznat, že jsem očekával suchý a vážný historický film, byl jsem ale neuvěřitelně příjemně překvapen. Dva papežové jsou skvěle natočeným a překvapivě zábavným a vtipným filmem, který je sice na motivy historických událostí, zpracovává je však po svém. Nevím, jestli spolu dva papežové někdy v sakristii Sixtinské kaple popíjeli Fantu a jedli pizzu ze stánku přes ulici, v tomto filmu však ano. Takovýchto scén je v něm plno, a všechny bezchybně fungují a dokáží obě postavy divákovi skvěle přiblížit a zlidštit. Jonathan Pryce (který jakoby papeži Františkovi z oka vypadl) a Anthony Hopkins jsou ve svých rolích naprosto dokonalí. Jejich protiklady a rozpory je postupně sbližují a skrz jejich konverzace se nabízí zajímavý a poučný náhled na moderní církev, i na osobnosti obou mužů.

Skvěle natočené drama o začátku kariéry jedné z nejvýznamnějších žen 20. století. Notorious R.B.G zde úžasně hraje Felicity Jones, kterou skvěle doplňuje její filmový manžel Armie Hammer. Oba dva se svých rolí zhostili naprosto parádně a jsou to právě jejich herecké výkony, které toto právnické drama podle skutečné události táhnou nahoru. Určitě by se z životního příběhu Ruth Ginsburg dalo natočit mnohem víc, ale i tak je On the Basis of Sex dobrým filmem, který dokáže zaujmout, a který nenásilně a sympaticky prezentuje důležité myšlenky.

Nevzpomenu si, kdy mě naposledy nějaký film vzal na tak emocionální horskou dráhu jako The Theory of Everything. Géniové jako byl Stephen Hawking se rodí jednou za sto let a jeho život je neuvěřitelně zajímavý a inspirativní. Myslím, že toto se filmu podařilo ztvárnit a předat skvěle. Eddie Redmayne je zde neskutečný, roli geniálního Hawkinga ztvárnil nepřekonatelně a bezesporu jde o jeden z nejlepších hereckých výkonů všech dob. Mnohem víc, než jsem čekal, se film soustředí na jeho ženu Jane, kterou rovněž úžasně zahrála má oblíbená Felicity Jones, kterou je pokaždé radost sledovat. Nádherný film, jehož jediný nedostatek vidím v tom, že se velmi málo zabývá Hawkingovou vědeckou kariérou.

Skvěle natočený snímek, který si úžasně dokáže udržet divákovu pozornost, hlavně pak perfektní prací s kamerou, která vás naprosto vtáhne do děje. Iluze, že je vše natočeno na jeden záběr je dokonalá, přesto se však nemůžu ubránit pocitu, že právě tento styl filmu trochu uškodil. Vizuál filmu je nádherný a působivý, ale právě kvůli kameře trochu zaniká a realistické, pro film vytvořené zákopy a stovky komparzistů zůstávají až trestuhodně nevyužity. Přesto je 1917 velmi zdařilým, realistickým a nervy drásajícím zážitkem, který však plně nevyužil svůj potenciál.

Zábavný příběh o třech stařících na mizině, kteří už nemají co ztratit a tak se rozhodnou vyloupit banku. Když uspějí, budou mít důstojný důchod. Když je chytí, budou mít postel, jídlo a zdravotní péči zdarma. Skvělý scénář s rozumnou stopáží ani chvíli nenudí, film má spád a sledovat trojici staříků, kteří na stará kolena plánují vyloupit banku, je nesmírně zábavné. Film staví na vynikajícím triu legendárních herců, jejichž přátelství v reálném životě se skvěle přenáší na plátno a všechny interakce a hlášky působí neuvěřitelně přirozeně a vtipně.