zelvopyr

Koukal jsem na bonus, kde tvůrci vyprávěli, jak od nich ABC koupilo jako seriál už nahozený nápad, nikoli scénář. A to je asi tak v kostce hlavní slabina: scénáristická patlanina. Byly vytvořeny postavy, jejich vzájemnými interakcemi se vytváří děj za pochodu. Dá se použít úplně cokoli, co koho napadne, jediné kritérium je, aby to bylo ne moc předvídatelné. Postavy jsou to dost často kvalitní, a v rámci nepředvídatelnosti se s nimi zachází dost libovolně. Někdy drsně, někdy hloupě, to když už mají tvůrci pocit, že po několika sezónách začne jejich konzistentní charakter nudit, tak z nich najednou udělají úplně jiného člověka -- nikoli ovšem vnitřním vývojem, ale bohužel zase jen nahodile kvůli zápletce. V prvních dvou sezónách (a to je bolestně dlouho) nikdo netušil, co hraje / režíruje, posléze nějaká koncepce vykrystalizovala. Pro mě seriál začal být zajímavý zhruba ke konci třetí sezóny, do té doby jsem naštvaně pyskoval nad debilitou konání většiny postav, které se chovají (jak jsem psal, aby byly nepředvídatelné) v příkrém rozporu s pudem sebezáchovy tak, aby úmyslně přišly k úhoně ony samy nebo jejich blízcí. Jo, bral bych to, kdyby v tom byla pointa -- ale nebyla, samoúčelně vyšuměla stejně jako řada postav, zápletek a nápadů. Díky za: John, Hurley, Ben, Mr. Eko, Desmond. A za tu a tam velmi dobrý vtípek a několik skvělých použití postav v absurdních souvislostech.

Laciná realizace, což je pochopitelně dané televizním formátem. Nicméně kniha byla podle mne pochopena a uchopena naprosto správně, příběh je infantilní přesně tam, kde byl i Tolkien a melancholický též podle původního záměru. Rozjuchaná muzikálová čísla jsem měl mnohem menší chuť přeskakovat než přeskakovat verše v knize. Docela dobrá. Za mě zcela uspokojivé předvedení Hobita s respektem ke knize.

Před padesáti lety zřejmě odvaz a vrchol dobrodružství, dnes divný a trochu kulhající sled scének s neskutečně klišovitě pojatými postavami. Jinak jde o sympaticky aktualizovaného Doyla, až na tu naivitu... že dorazí jakýsi profesor zoologické společnosti a na letišti se o něj rvou reportéři, jako by byl sportovní hvězda. Inu, staré časy.

Roztomile spekulativní dokumentární filmeček, pracující velmi nenuceně s realitou. Dokáže propojit německou tajnou základnu 211 (najděte si) v Antarktidě s podezřele předimenzovanou polární vojenskou expedicí US Navy (zajímavé, když se polární výpravy účastní skoro 5000 lidí) hned po válce v roce 1947 pod velením mého oblíbeného polárníka R. E. Byrda, která se tam údajně dostala do zuřivých bojů s německými létajícími talíři. UFOisté u tohoto roku jistě zbystří, pěkně to do sebe zapadá. Ale vyprávění není úplně konzistentní, chvíli je to německá technologie vybádaná společností Thule a několika tisíci vědců, kterých se američané nedopočítali, když je chtěli unést po válce pro své vědecké účely, chvíli jsou to marťani objevující se od 14. století. Aby byla naplněna časová kvóta pořadu, je zde docela kreativně zmíněna i červí díra skrz zemi se vstupem v Antarktidě a výstupem na Aljašce, kterou vytvářejí američané s HAARP. No moc pěkné, přestože šlo většinou o vyprávění od stolu a archivní záběry. /// Obávám se, že zde uvedený český překlad a DVDčko je i podle obsahu od mírně jiného filmu, zřejmě z podobné edice, já to viděl rusky.

Skvělé, střízlivě podané, temné... Po delší době uznale mručím nad tuzemskou tvorbou.

Dokola se opakující stavební prvky ("to je pravda" a "to je lež") jsou vynalézavě obměňovány. Občas je nějaký díl stylizován jako špionážní thriller, IRA naháněčka, soudní drama, hostage drama atd. atd. Zásadní pozitivum seriálu je Tim Roth v hlavní roli (stále víc si uvědomuji, jak ho už dlouho mám v oblibě). Ten se díl od dílu víc a víc uvolňuje a herecky kouzlí. Občas se vyskytne odbourávající hláška (- "vidím, že mezi vámi a vaší exmanželkou je spousta chemie" - "ano, tohle se dá říct i o Černobylu"), ale je skvělé, že by fungovalo i bez nich.

Nenapadá mě nic, žádná polehčující okolnost, pro kterou bych mohl toto veledílo doporučit. Opravdu velmi špatní herci se sešli, aby předvedli konverzačku postapokalyptického typu s radioaktivními mutanty tam venku (a skrytě se tvořícími ve vlastních řadách). Syžet, nebo spíš konfugurace příběhu je docela dobrá, nicméně stupidita děje je dokonce mnohokrát překonána stupiditou dialogů, jejich logickou nenávazností. Typická je debata, ve které obě strany vyslovují neslýchaná stanoviska / rozhodnutí, o kterých se tváří, že k nim došli logickou dedukcí z předchozí repliky druhé strany, ale přitom nedávají sebemenší smysl. Jakoby každý člověk odříkával své monology zvlášť a nestaral se, že přeházel jejich pořadí (což se nejspíš při střihu skutečně stalo). Slabota. A název smysl nedává jakbysmet, ani za mák.

Pozoruhodný hraný dokument o tom, že peroxidové blondýnky čelily protivenství už od počátku věků. Před 100 miliony let, ano, když lidé používali pouze primitivní slovníček sestávající z 70% ze slova "Akita" a z asi 8 dalších slov, život byl úplně jiný. Dinosauři byli občasnou potravou lidí, občas to bylo obráceně. V typickém kmeni řádil přírodní výběr mnohem divočeji než dnes, z žen přežily pouze ty s parametry Playmate. Pokud ale měly světlé vlasy, staly se potravou pro uctívané, nenasytné Slunce. Z čehož měly radost všechny až na naši hlavní hrdinku. Zde se ale musím pozastavit u historické nepřesnosti, náčelníci obou mírumilovných tlup zastávali v tomto dokumentu i roli hlavního vymahatele náboženství, tedy roli šamana i kata. To je samozřejmě zjednodušený pohled, ale chápu tuto snahu po pominutí přílišných komplikací nepodstatných pro již tak mnohovrstevnatý děj. Dokument je zasazen do nejzásadnějšího momentu lidské historie vůbec, tedy doby, kdy Slunce, které do té doby obíhalo kolem Země (! a pak že staří byli naivní a hloupí) vybuchlo a vyprsklo ze sebe akreční disk, ze kterého se během zhruba tří týdnů zformoval Měsíc. Jakmile se plně dotvořil, naskočila gravitace a začal fungovat příliv a odliv, samozřejmě napoprvé kataklyzmatických rozměrů, včetně útoku potvor z mořských hlubin. /// Tedy to byla taková kokotina, že nebýt tak myšlenkově řídká a rozvleklá, byla by úžasně zábavná. Neuvěřitelně skvělá byla práce animátorů, s ohledem na rok vzniku šlo o (tehdy) jeden z nejdokonalejších trikových filmů vůbec. Rozum zůstává stát, do čeho byla tato lidská kreativita vymrhána.

Když se zamyslíte, tak nejvíc je Fenomén o předsudcích a o tom, že většinou neděláme, co bychom vlastně chtěli...

Dohleděno, zůstavilo mne navěky poznamenaného. Snaha budovat konzistentní příběh byla mnohokrát potlačena ve prospěch principu nenudit a když něco přestává fungovat, vůbec se s tím nemazat a změnit pravidla. Pokud se porušují pravidla, která logika filmu neměla dovolit porušit, naštve mě to (např. pokračování Matrixu). Pokud je ale součástí hry to, že fundamentální pojetí lze zcela postavit na hlavu, dokáže to být velmi osvěživé. Rozhodně tenhle seriál není pro suchary bez fantazie :) Nejlepší postavy: Samozřejmě Gene, v těsném závěsu Walter. Mnohokrát potěšila potměšilá camea (např. Diane Kruger) :) Docela důstojný konec.