zelvopyr

Takové béčkové áčko, u kterého se obávám, že nemělo jít o guilty pleasure, s kterou by se dalo přežít, ale o naprosto vážně míněný thriller. Bylo tam úplně vš... vlastně ne, zapomněli na trans lesby. Ale dobře, jinak tam byly úplně všechny pejskokočičkovské elementy a klišé příběhu na toto téma a ještě horší znásilnění veškeré vědy a přírodních zákonů než Gravitace a Armageddon, jen těsně za Jádrem. A neměli na pořádné herce.

Fillery umějí být i zajímavější. Flashback OK, ale neměl zabrat 95% času, ubrat ho klidně jen o 5-10 minut, a bylo by to daleko lepší.

Reklama na pláně Středozápadu a o kus dál. Na mě fungovala.

A povedlo se, konečně tomu světu věřím. Výborné zařazení příběhu, který neukazoval herce hrající divné apokalyptické postavy (nebo kroutící se kousající houby), ale uvěřitelné lidi.

Můj osobní "problém" s tímhle žánrem je, že mě neděsí, ale znechucuje a nijak zvlášť nebaví. Takže nemám proč se na něj dívat, místo mrazení a vstávání chlupů vzadu na krku se ušklíbám a kroutím hlavou. Dokonce asi ve 4/5 děje jsem se musel dost bránit smíchu (sborové deklamování již mrtvých směrem k živým). Za mě nejslabší druh horrorů, řemeslně OK, scénáristicky nijak zvlášť, osobně lehce odpudivé, v souhrnu marné.

Jo, bez opičky Judy jsem snad do 12-13 neusnul :)

U nás nevyhnutelně chybí pro vtažení do děje moře amerického kontextu. Ale jde o nápaditý příběh, sympaticky podaný, s hyperbolickou nadsázkou (vím, že to je pleonasmus) a přitom překvapivě neuvřískaný. Každá epizoda má jednoduchou klasickou strukturu (dramatický oblouk atd.) s morálním poselstvím, obvykle "nepřej si něco přehnané, dostane se ti toho a nebude to příjemné". Slušný výsledek.

To schéma každé epizody je nesnesitelné: 1) Děti se přinachomýtnou k nějaké naléhavé situaci. 2) Děti mají nápad, jak ji vyřešit. 3) Chvíli to vypadá, že to vyjde. 4) Děti se ocitnou v naprosto smrtelném nebezpečí. 5) Pes chytřejší než všechny dohromady to božím zázrakem vyřeší. 6) Otec přiletí vrtulníkem a děti pochválí, jak nezlobily. Ach jo.

Easttown je typické americké městečko. Všichni užívají drogy: staříci alkohol a nikotin, mladší tvrdé drogy, školáci trávu. Všichni se znají, každý spí s každým, polovina je ozbrojena, polovina z nich hotova okamžitě střílet. Asi čtvrtina lidí střelnou zbraní končí život. Všichni zjevně zobou antidepresiva, a mají proč. Už jsem zmínil vysoké procento sebevražd? Na pozadí tohoto trochu zeschematizovaného protipólu amerického snu se řeší vztahy matka - dítě na fakt spoustu způsobů a je to toho vpletený celkem zbytný detektivní motiv.  Výsledek funguje, hlavní hvězda má příležitost vyniknout díky nespěchavému tempu, některé vedlejší hvězdy jí skvěle pomáhají, dcera je příšerné dřevo.

Po pár týdnech se vracím k hodnoceným filmům, u některých napsat recenzi, s rozmyslem a odleželou. A u tohohle jsem si ani po přečtení obsahu nebyl první chvíle zase až tolik jist, že jsem ho fakt viděl. Ale jo, nakonec jsem se rozpomněl. Šlo zkrátka o tak strašnou vatu, že mozek film urputně vytlačil do zapomnění. Jo, byl celkem fajn, přesně po ten čas, o který mě okradl.