Hild

Perfektní návrat, který jsem si vážně užila. Byla jsem až překvapená, jak snadno se mi do toho podařilo opět dostat a jak snadno se tvůrcům podařilo navázat na téměř 10 let starý seriál a vůbec to nepůsobilo uměle. Nostalgie je silná čarodějka a stačily první tóny známé melodie a já měla na krajíčku. Slovní přestřelky přesně takové, jaké jsme je milovali před lety. Lauren Graham s Kelly Bishop jsou úžasné a právě jejich momenty patří k těm nejsilnějším i nejzábavnějším. Neměla jsem ani sebemenší problém, jakým směrem se ubral vývoj Rory jako mnoho diváků. Všichni pravděpodobně čekali, že přece ta vzorná, hodná a sebevědomá Rory bude ve 32 letech šéfredaktorka nejprestižnějších novin a bude mít spořádaný milostný život, ale takto život zkrátka nefunguje a na mě to tak celé působilo mnohem opravdověji a nebyl to takový ten klasický "fan-servis". Nejslabším místem je jednoznačně muzikálová část ve třetí epizodě, které se dalo zbytečně moc prostoru. První reakce po slavných závěrečných čtyřech slovech byla, že chci víc, ale pak jsem si uvědomila, že přesně takto to celé vlastně dává dokonalý smysl a pointa, kterou Amy tolik let střežila, je skvělá.

Moc mě to nevzalo. Řemeslně dobré, bezproblémově natočené i zahrané. A vlastně jsem se vůbec nenudila, ale chybělo mi něco navíc. Viník všeho mě napadl snad hned, jak se objevil na scéně, ale stále jsem si říkala, že tak jednoduché to určitě nebude a dál jsem tak čekala na nějakou wow pointu, ta ale nepřišla. Ne, že by ve filmu byla nouze o zvraty, ale žádný není takový, který by s divákem dokázal vyloženě zamávat. Pro mě šlo o film, který mi sice rychle utekl, ale nic nezanechal a za měsíc budu muset uvažovat, o čem to vlastně vůbec bylo a co zajímavého se tam stalo.

Timu Burtonovi už delší dobu vůbec nevěřím a s nulovým očekáváním jsem šla i na tento film. Možná právě proto jsem v jeho první půlce byla příjemně překvapená. Neříkám, že zrovna uchvácena, ale přišlo mi to jako moc fajn rodinná oddechová zábava. K tomu dopomohla velmi pěkná atmosféra a příjemná hudba. Z filmu pak šla velmi cítit snaha, udělat z toho velkolepou budoucí rodinnou klasiku. Ovšem všechna tahle pozitiva u mě skončila poslední půlhodinou, při které jsem vyloženě trpěla. Ten záporák byl příšerný, nějak to celé přestalo dávat smysl a veškeré kouzlo se vytratilo. Opravdu už dlouho se mi nestalo, že jsem se u nějakého filmu modlila, aby mě někdo vysvobodil a já už to nemusela dál sledovat. Neskutečný propad. Ta třetí hvězda je za tu příjemnou první půlhodinu, ale vím, že film už nikdy nechci znovu vidět.

Velmi příjemné překvapení. Film si mě získal především opravdovou snahou o realistické pojetí. Čekala jsem totiž klasický hollywoodský blockbuster, kde hrdinové budou procházet hořící plameny a konat jeden hrdinský čin za druhým, ale toho se tady nedočkáte. Divák zkrátka jen sleduje skupinu mužů (a jednu ženu), která se snaží pouze dostat z hořícího pekla a přežít. Spokojenost, nejde o nic převratného, v první půlce už se budete těšit, než konečně něco bouchne, ale kdyby byl v kinech alespoň jednou ročně podobný katastrofický film, nezlobila bych se.

Bavila jsem se. Člověk to samozřejmě musí brát s velkou rezervou, ostatně když už se rozhodnete jít do kina na film o tom, jak krásná blondýna bojuje v moři se žralokem, asi těžko můžete čekat něco jiného než béčko. Kdyby ale všechna béčka vypadala tak jako Mělčiny... Režisér skvěle pracuje s tajemnem mořského dna a napětím. Blake Lively se snaží a jsem si naprosto jistá, že teď nebude mít nouzi o filmové role. Škoda toho závěru, který už je až moooc hloupoučký a totálně zbytečný, vůbec se nemuselo tak tlačit na pilu a výsledek by byl silnější. Mělčiny každopádně pro mě představují to, čemu se říká "zábavná blbina" a když na film někdy narazím v TV, vím, že kanál nepřepnu.

Bez debat o třídu lepší než letošní Batman vs Superman a fajn oddechovka. Hodně mi zde ale chyběla práce s postavami a propracovanější děj, ten je totiž opravdu jednoduchý a rozvinutý na příliš malém prostoru. Nikdy by mě pak nenapadlo, že z tak ikonické postavy jakou je Joker, dokáže někdy někdo udělat vedlejší a nepodstatnou figurku. Vážně, kdyby Joker ve filmu nebyl, nic by se nestalo. Velice slabý mi pak přišel i hlavní záporák, kterého si za pár měsíců nebude nikdo pamatovat. V zásadě jsem se ale u filmu bavila, v žádném případě se nejedná o takovou katastrofu, jak si přečtete ve spoustě zahraničních recenzí, jen zkrátka film nenaplnil vysoká očekávání a obrovský potenciál nedokázal využít. Třeba příště.

Během sledování jsem si poprvé přiznala, že seriálový svět se už skutečně dokázal vyrovnat tomu filmovému. Stranger Things totiž je seriál filmových kvalit. Vše podstatné již bylo zmíněno v dalších komentářích. Sešlo se zde zkrátka všechno na tom správném místě, nelze se od toho odtrhnout. Inspirace Spielbergem je tady patrná po celou dobu, při sledování jsem zažívala pocity, které jsem myslela, že už nikdy nezažiji, protože takto se už dneska netočí. Ta šílená nostalgie musí dostat každého velkého filmového fanouška, který na podobných filmech vyrostl. Opravdu smekám, letos jsem nic lepšího neviděla (a ne, nemluvím pouze o seriálech). 1. série: 100%

Tohle mi velmi sedlo. "Feel good movie" s jasně daným poselstvím. Dva lidé, jeden miloval život a vždy se řídil heslem žít ho naplno, ale po jedné nehodě mu nezůstalo vůbec nic. Ona má naopak všechno, mládí, krásu, svobodu, ale neumí život žít. Jo jo, klišé jak hrom, ale film je perfektně vyvážený a dokáže diváka zasáhnout na tom správném místě. Nechybí výborný britský humor a přirozená dávka romantiky, v žádném případě se nejedná o prvoplánové ždímání slz. Ta pátá hvězda je za hlavní hrdinku, kterou divák musí milovat od první sekundy. Takto má zkrátka vypadat dobrý romantický film.

Zajímalo by mě, kdo tohle Zacku Snyderovi schválil, takovou patlaninu, jaká z toho vznikla, jsem skutečně nečekala. Scénář je hodně slabý, nulová motivace postav a vyloženě chabé vykreslení vztahů mezi nimi, nevěřila jsem jim. Ten film má dvě a půl hodiny, kde se dobrou polovinu neděje NAPROSTO NIC a když už pak konečně dojde na akci, tak je přesně taková, jak to snad umí jenom Zack, čili smršť nepřehledných digi záběrů, kde se všechno hroutí a vybuchuje a diváka to ve výsledku vlastně vůbec nezajímá. Vážně, Zacka by měl na place někdo hlídat. Nástup Wonder Woman a závěrečných 15 minut je docela fajn, ale na to, že mělo jít o komiksovou megaudálost je to prostě zoufale málo. Tohle fanoušci těchto dvou ikonických postav budou Zackovi odpouštět hodně dlouho.

Film, který Vás pravděpodobně neohromí svým dějem, zvraty, ani poselstvím, které se snaží říct, ale zaujmout Vás může hlavně cit, jakým je natočen. Pro mě je Brooklyn tím filmem, na který se zkrátka moc hezky dívá. Mám moc ráda tento typ filmů, pomalu a přirozeně plynoucí, který vznikl hlavně pro to, aby diváka pohladil po duši. Většina z nás si vyzkoušela, co to je odchod z domova a s hlavní hrdinkou tak není vůbec těžké se ztotožnit. Ze Saoirse Ronan podle očekávání vyrostla výborná mladá herečka a na oscarech ji letos určitě uvidíme. Velmi příjemný film.