Hild

Když já ty filmy Roberta Zemeckise mám pořád ráda. Pro mě je to stále především výborný vypravěč, který přesně ví, jak chce, aby daná scéna působila na diváka. Spojenci mě vtáhli a nepustili po celou dobu, napětí perfektně funguje. Obě poloviny filmu se od sebe značně liší a jsou jak z jiného žánru. Emočně mě to nedostalo, ale ke konci jsem měla nepříjemně mrazivý pocit. 70%

Trochu slabší 4*. Docela chápu ten komerční úspěch v zámoří, na Skrytá čísla se totiž strašně příjemně dívá. Nepůsobí prvoplánově, nevnucuje se divákovi, i když je to v podstatě jedno velké klišé a nezobrazuje nic, co bychom už někde neviděli víckrát, ale zkrátka mě film bavil. Někteří budou mít jistě problém s tím, že film pocitově působí (alespoň na mě) mnohem delší než 127 minut a v jistém momentu divákovi dojde, že film už mu nic dalšího než to stejné z první poloviny nenabídne. Takže kdyby se mě někdo zeptal, zda na film do kina jít, nebo ne, odpověděla bych mu jednoduše, že je to prostě fajn film. Nic víc, ale ani nic míň.

Ač se to na první pohled nemusí zdát, Místo u moře je film pro náročného a všímavého diváka, který rád čte mezi řádky. Největší emoce se totiž skrývají v nevyřčeném, Casey Affleck si jde právem pro oscara, veškerý příběh své postavy a pocity dokázal říct beze slov, k tomu mu samozřejmě pomohl výborný scénář. Místo u moře je velmi dobrý film, neměla jsem však pocit, že by to bylo něco, co jsem ještě nikdy neviděla. Pravděpodobně je to ale jeden z těch filmů, které potřebují v divákovi nějaký čas růst.

Film, kterému vlastně nelze nic vytknout. Vizuálně nesmírně zajímavé a po celou dobu jsem z filmu cítila, že je přesně takový, jaký chce být. Problém u mě byl ten, že absolutně nejsem cílovka tohoto filmu, což by mě během traileru, u kterého jsem měla na krajíčku, vůbec nenapadlo. Volání netvora je vlastně pro mě docela těžko zařaditelný film. Po většinu času jsem si říkala, že je to prostě dětský film, ovšem nebude to pro děti až příliš depresivní? Pro dospívající to už může být lehce naivní a dospělí zase všechna témata a motivy odhalí během prvních minut a bude jim chybět větší hloubka. Výsledný dojem tak bude zcela individuální, vše bude záviset na tom, zda se diváka dokáže dotknout ta emocionální rovina, mě se tentokrát bohužel film emočně vůbec nedotkl, ale špatný film to v žádném případě není.

Stále jsem někde mezi 3* a 4*, ale s odstupem pár dní tu čtvrtou přidávám. Rozpolcený je především velká herecká show Jamese McAvoye, který je zde prostě neskutečný. Troufám si říct, že tohle je jeden z těch výkonů, které na plátně vidíme pouze párkrát za několik let (strašná škoda, že Akademie se podobným žánrům zcela vyhýbá). První polovina je výborná, Shyamalan řemeslo stále skvěle ovládá, perfektně buduje napětí a tajemno. Výborně pracuje s kamerou i s minimalistickou hudbou. S druhou polovinou už jsem měla lehce problém především kvůli těm občasných béčkovým momentům, pravda ale je, že díky dobré režii a výbornému herci jsem dokázala přimhouřit oči a film si stále užívala. Rozpolceného určitě doporučuji. Čtvrtá hvězda je za Jamese a taky za to OBROVSKÉ překvapení v posledních sekundách, které mi vyrazilo dech.

Njn, už dávno všichni víme, že seriálový svět se vyrovnal tomu filmovému. Ze začátku jsem si říkala, že půjde o výborně natočené drama, ale nic víc. Teprve postupně jsem si začala uvědomovat, jak moc mě seriál vtáhl a jak moc emočně se mnou každý díl dokázal zamávat. Po filmařské stránce naprostá dokonalost, na seriálu jde vidět každičký utracený dolar, výprava je jedním slovem úchvatná a skutečně převyšuje i leckterou filmovou produkci. Bezchybná režie, vynikající herecké výkony, do detailu vypiplaný scénář a pak hudba. TA HUDBA!!! Z té mě nejednou mrazilo v zádech. Vynikající seriálový počin a moc doufám, že Netflix bude o seriály i nadále takto pečovat.

Budoucí filmová klasika!!! Damien Chazelle je pro mě zjevením posledních let, takto už se filmy dnes netočí. Měla jsem pocit, že sleduji film ze zlatého věku Hollywoodu a přitom k tomu stačil docela obyčejný scénář. Dokonalá ukázka toho, že i z obyčejného scénáře jde udělat cosi nadpozemského, pokud se točí s citem a láskou. Někdo přede mnou použil spojení filmová magie, to je přesně to, co La La Land vystihuje. Je to ten typ filmu, po kterém se budete chtít znovu zamilovat (nemluvím teď jen o lásce k muži, či ženě) a zasnít, všem snílkům ostatně Damien skládá velkou poklonu. O chemii mezi Ryanem Goslingem a Emmou Stone by se dalo vyučovat na filmových školách, není vůbec troufalé říct, že Emma zde podala nejlepší výkon své dosavadní kariéry. Závěrečná desetiminutovka mě dokonale rozdrtila a bylo to něco, v čem se každý z nás může najít, jelikož Damien vypráví o docela obyčejných věcech, ale právě ty jsou pro nás v konečném důsledku přece nejdůležitější. Pro mě absolutně dokonalý film, který si v kině minimálně jednou zopakuji. 100%

Film, kterému by daleko více slušel poloviční rozpočet. První komornější polovina je překvapivě hodně fajn. Chris Pratt a Jennifer Lawrence film silně táhnou, chemie mezi nimi fungovala a já jsem byla zvědavá, zda to takhle komorní zůstane po celou dobu, nebo zda se začnou pokládat těžká morální dilemata, či půjde zkrátka jen o feel good romanci zasazenou do atraktivního prostřední. V podstatě bych všechny tyto varianty brala všemi deseti, jenže tvůrci se ve druhé polovině rozhodli vydat tou blockbusterovou cestou a přesně v tom momentě se z filmu stává tuctové a utahané sci-fi. Napětí nefunguje a vy ani na malou chvíli nemáte pocit, že skutečně o něco jde. Pasažéři vás nenaštnou, neurazí a vlastně se možná ani nudit nebudete, jen u závěrečných titulků budete mít pocit, že jste viděli jakési nic. Alespoň u mě film nevyvolal jednu jedinou emoci.

Filmy Dereka Cainfrance mám moc ráda. Vždy nechává celý film pomalu a strašně lehce plynout. U jeho filmů mám vždy pocit, že sleduji něco skutečného, skvěle dokáže vykreslit postavy. Teď se mu do ruky dostala další opravdu silná látka a tu dokázal vytěžit na maximum. Postavy opět působí velice opravdově, je to jeden z těch filmů, kdy dokonale chápete všechny motivy postav, se všemi soucítíte a nedokážete plně rozhodnout, co je vlastně správné a co ne. Ve filmu se řeší spousta morálních dilemat a čím více se blíží závěr, tím moc dobře víte, že tohle zkrátka musí skončit se spoustou slz. To vše podtrhují výborné herecké výkony, ale to, že Michael Fassbender a Alicia Vikander jsou výborní herci, už všichni dávno víme.

Během závěrečných titulků jsem si hned řekla, že tohle muselo vypadat úžasně na papíře. Tohle mohlo být taaak dobré, jenže Edwards znovu natočil film, který se sice tváří velkolepě, epicky a osudově, ale uvnitř prázdný. Vůbec jsem se do filmu nemohla dostat a prakticky po celou dobu mě vůbec nezajímalo, co se na plátně děje. Už celý úvod, kdy se nám představují všechny postavy, působil velmi nesourodě. Skáče se z místa na místo během několika minut, divák dostává jen útržky a nemá tak prakticky šanci si vybudovat k postavám jakýkoliv vztah. Celý film lehce zachraňuje docela povedený závěr, ale jako celek Rogue One jednoznačně zklamal a už dlouho mě to u filmu tak nemrzelo.