Hild

Výborná adaptace knižní klasiky. Já tyto literární díla opravdu můžu a po dlouhé době filmové provedení, u kterého bylo mé srdíčko plně uspokojeno. Musím pochválit tu lehce pochmurnou atmosféru, která dokonale vystihuje vnitřní pocity Jany a vůbec celý její vztah s Rochesterem. Moc se mi také líbilo, že Cary Fukunaga se snažil zobrazit i tu temnější stránku knihy. Herecká dvojice doopravdy dokonale vybrána. Lepší Janu Eyrovou si ani představit neumím a to samé platí i u Michaela Fassbendera, kterému Rochester naprosto sednul. Strašně mezi nimi zafungovala chemie a především dialog v první půlce, kdy si oba navzájem nahlíží do nitra, je plný úžasného napětí. K tomu navíc krásná hudba Daria Marianelliho, díky jeho intimním a jemným tonům jsem se párkrát neubránila vzpomínce na Pýchu a předsudek. Vím, že někteří znalci knižní předlohy můžou být trochu rozčarování ze samotného závěru, já jsem však opravdu ráda, že film skončil přesně v tom okamžiku, ve kterém skončil. Zatím dávám střízlivější hodnocení, ale k plnému mi chybí krůček, který možná ujdu při druhém zhlédnutí.

Roman Polanski už má za sebou rozhodně lepší kousky, ale i tak jde o skvělý thriller. Velké plus za atmosféru celého filmu a za to, že po celou dobu si film udržuje pozornost diváka a nechává ho v napětí. Výkon Ewana McGregora se mi líbil a taky musím pochválit hudbu Alexandrea Desplata, která se k celé atmosféře filmu moc hodila. Bohužel finálová pointa mě vůbec nedostala a u podobných filmů je pro mě strašně důležité, aby mě závěr nějakým způsobem odzbrojil, tady se to nestalo a po skončení jsem si jen řekla, jako dobře se na to koukalo, film se zajímavým tématem, ale nic víc. Trochu slabší 4*.

No to je mi velké překvapení. Vím, že film nekypří zrovna dvakrát originalitou, všechno už jsme někde viděli, Tonymu Scottovi se rovněž nepodařilo vyhnout několika klišé, jenže občas taková oddechová adrenalinová jízda vůbec neuškodí a musím říct, že já se nenudila ani minutu. Film má bláznivé tempo od začátku do konce a je plný napětí. Těch 90 minut vám uteče jako voda.

Velké sousto na skousnutí pro většinu diváků. Mě snímek ohromil, nic podobného jsem v životě neviděla a byl to vážně zážitek. Film se silně opírá o Boha, to nemusí vyhovovat všem, zvláště pak v takovém ateistickém státě, jako je ten náš. Nutno podotknout, že Malick nikomu svou víru nevnucuje, nepřesvědčuje o existenci Boha, nedělá z něho něco svatého, ale pokládá otázky, které si pokládá každý bez ohledu na to, zda je věřící, nebo není. Malick dává prostor každému divákovi, aby si Boha vyložil sám, může to být pouze to, co máme v sobě, to k čemu se obracíme v těžkých časech. Každý si může vybrat z dvou možných cest života, tyto cesty svádějí boj v nitru mladého Jacka, cesty zobrazené prostřednictvím matky a otce. Pro Malicka má všechno na Zemi svůj důvod, svůj význam, opodstatnění a všechno je důležité a přesně tak je film natočen. Je neuvěřitelné, jak tady Malick dokáže nakládat s emocemi, nebo spíše do čeho všeho je zvládne dát. Tady v sobě ukrývá emoce jeden list stromu, nebo jeden dotek trávy je neuvěřitelně dojemný. Je důležité, aby se divák nějakým způsobem ve filmu našel, aby se dokázal alespoň s něčím ztotožnit, zkrátka aby mu porozuměl. Při otázce: "Co pro tebe znamenáme?" a následné sekvence vzniku vesmíru, planety a zobrazení evoluce mě silně mrazilo v zádech a z ničeho nic se mi do očí vrhaly slzy. Pak přišla sekvence s dětmi a začala hrát Smetanova Vltava, takovou husí kůži jsem snad ještě neměla a něco tak krásného už jsem dlouho neviděla. Právě hudba je ve filmu nesmírně důležitá. Strom života rozhodně není pro každého. Mimochodem výkon Brada Pitta vynikající a stejně tak výkony představitelů bratrů, kteří to zahráli vážně přirozeně. Pro mě zatím nejlepší film, který jsem v tomto roce viděla.

Tak nám skončila jedna velká filmová sága. Dostala jsem přesně to, co jsem čekala, ale nic navíc. To mě trochu mrzí, protože pořád jsem trochu doufala, že mě Harry vážně ještě něčím překvapení, dostane ze mě spoustu emocí a já budu moct dát plné hodnocení, nestalo se tak, rozhodně se ale jedná o důstojné zakončení. Děj byl strašně rychlý a ti, co nečetli knihu, se občas museli v ději ztratit. Paradox je, že v první části se nestalo skoro nic a tady se toho stalo zase až moc hodně. Velmi efektní závěr, ale to umírání postav mimo záběr mi vadilo, jelikož to nemělo vůbec žádný emocionální dopad a divák si jednotlivá úmrtí nestihl ani uvědomit. Opět je celý tento díl věnován fandům knihy, na ty ostatní diváky se moc nemyslí. Rozhodně chválím velkolepost, efekty na výborné úrovni, skvělá hudba, dobré herecké výkony, mladí herci už nám dospěli a bude zajímavé sledovat jejich kariéru. Škoda, že některé postavy dostaly málo prostoru (Lupin, Hagrid), ale chápu, že jinak to nešlo. Je to skvělý film, ale ne výborný.

Tenhle film jsem dlouho odkládala a to především kvůli jeho délce. Kdyby však jen všechny tříhodinové filmy měly takové tempo jako Magnolia. Už svým naprosto skvělým úvodem mě film dokonale vtáhl a nešlo od něho odtrhnout zrak. Výborně napsaný film, který je neuvěřitelně plynulý a nezastaví se na jednom jediném mrtvém bodě. Vážně mi tohle nepřišlo, jako tři hodiny. Dokonalé propletení jednotlivých postav, skvělý scénář a parádní herecké výkony. Zejména mě zaujala Julianne Moore a Tom Cruise, který zde předvedl jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů, co jsem zatím u něho viděla. Tu pátou hvězdu přidávám za velkou originalitu, skvělou režii a nápad s deštěm na konci, který mě dostal a tomu "Divné věci se dějí pořád" už jen nasadil korunu.

Největším mínusem tohoto filmu je režisér Sean McNamara. Neuvěřitelně mi vadila cesta, kterou se režisér rozhodl vydat, mrzelo mě, že zrovna zvolil tu cestu typu klasických amerických teen filmů. Nebylo to vyloženě špatné a jisté cílové skupině se film určitě bude líbit, jenže tento silný a velmi inspirativní životní příběh měl navíc. Ten všude přítomný patos mi nevadil, ale ke konci už ho bylo vážně moc a hlavně to celé vyznělo strašně lacině. Některé pasáže nevyužité, například s pasáží v Thajsku se dalo udělat mnohem více. Nejlepší část filmu je jednoznačně závěrečná montáž videí a rozhovorů se skutečnou Behtany Hamilton, tato montáž na mě zapůsobila mnohem více než celý film.

Naprostá špička v žánru krimi. A já snad ani v tomto žánru nic lepšího neviděla. Precizně zrežírovaný snímek, který nenechá diváka ani na minutu vydechnout. Výborně budovaná atmosféra a neuvěřitelně povedený scénář. Už jsem tento film viděla mockrát, ale pokaždé ho hltám od začátku do konce úplně stejně. Jestli existuje nějaká ukázka dokonalého filmu, tak tento tam patří. Má všechno, strhující zápletku, dobře propracované postavy, zvraty, výborné herecké výkony, skvělou pointu, emoce a ještě bych určitě zvládla vyjmenovat spoustu věcí. David Fincher tímto filmem ukázal, že patří mezi elitu a Sedm je zatím pro mě jeho nejlepší film.

Famózní herecký výkon Hilary Swank. Nemám slova na to, co ona tu předvádí. Bezesporu její životní role. Nemohla jsem uvěřit, že pod chlapcem Brandon se ve skutečnosti ukrývá dívka Teena. Hodně drsné drama, které ale začne nabírat na obrátkách až v druhé polovině. Celé to vyústění je hodně kruté a rozhodně nic pěkného, zvláště pak, když si člověk uvědomí, že jde o film natočený podle skutečných událostí. Po skončení filmu se navíc musí člověk nad některými věcmi pořádně zamyslet. Silné 4*

Výborné vztahové drama. Film se mi přesně trefil do noty. Podobná dramata opravdu můžu, hlavně když mají tak kvalitní scénář, jako tento a ještě k tomu podpořený skvělými a silnými hereckými výkony. Všichni herci se vzájemně skvěle doplňují. Další perfektní výkon Kate Winslet, charisma Patricka Wilsona také udělalo své, Jennifer Connely tady sice nedostala moc prostoru, ale herečka je to výborná, ovšem z Jackieho Earleho Haleyho v roli sexuálního devianta mi naskakovala husí kůže. Poklona scénáristovi, protože jeho postava je fakt dobře napsaná. Když se snímek chýlil ke konci, upřímně už jsem se připravovala na závěr opravdu tragického rázu, nestalo se tak a pro mě to bylo velké překvapení. Celý film tak vyzněl zase o něco reálněji. Postavy Sarah a Brad mohou být klidně Vaší sousedé, nebo Vy samotní. Celé to závěrečné propletení jednotlivých postav a to jak nenápadně jedna malá událost navazovala na tu další a ta zase na tu další na mě docela zapůsobilo. Původně jsem chtěla dát 5*, jenže pak se mě zmocnil pocit, že tomu přece jen ještě něco chybí. K plnému hodnocení mi ale vážně nescházelo mnoho.