Hild

Byly doby, kdy jsem Terrence Malicka bezmezně uctívala. Považovala jsem ho za naprosto unikátního tvůrce, který na mě dokázal přenést takové emoce jako máloco. Postupně se mi však Terrence začal vzdalovat a já mu přestala rozumět. Knight of Cups jsem stále nebyla schopná dokoukat. Song to Song by se dalo říct, že je Malickův návrat ke klasické filmové koncepci a bez debat se jedná o jeho divácky nejpřístupnější film za poslední roky. Film má jasně definovaný žánr, úvod, zápletku a vyvrcholení s pointou. Opět místo dlouhých dialogů Malick vypráví pomocí obrazů, doteků a vnitřních monologů. Song to Song je zajímavý film, ale divák musí zcela přistoupit na tak specificky Malickův styl, jinak pro něho ty dvě hodiny můžou být doslova ubíjející. Mi se bohužel potvrdilo, že tento tvůrce se mi emočně zcela vzdálil, ale jeho starší díla (včetně Stromu života) budu stále považovat za mistrovská díla.

Tak tohle bylo hodně fajn. Pilotní epizoda se ke mě dostala zcela náhodou, ale ten retro styl 80. let si mě okamžitě získal. Jeden díl má kolem 30 minut, takže uteče jako voda a vy ani nebudete vědět, jak jste se tak rychle dostali až k finálové epizodě. K tomu samozřejmě výborný retro soundtrack a obsazení. K hlavní hrdince scénáristé opravdu nebyli příliš shovívaví, protože je napsaná a zahraná (výborná Alison Brie) tak, že ji musí většina diváků nesnášet a pomalu si k ní hledat cestu, což se mi ke konci série přece jen povedlo. Glow je pro mě taková zábavná seriálová jednohubka, naprosto ideální do deštivého počasí. Druhou sérii nevynechám.

Silná záležitost. Seriál, u kterého vám rozhodně dobře nebude, dokáže se opravdu zarýt pod kůži. Několikrát mě silně mrazilo v zádech a nešlo si během sledování nevzpomenout na Orwella. Ta atmosféra je neuvěřitelná a byla jsem velmi překvapená, když jsem se dozvěděla, že většinu epizod točily ženy. Opravdu tleskám. A konečně rozumím té ódě na Elizabeth Moss, dříve jsem ji neznala, ale tady předvedla opravdu vynikající výkon.

Nečekaná lahůdka. Výborně napsaný film. Docela se divím, jak tohle prošlo oscarovou sezónou bez jediného povšimnutí, minimálně Jessica Chastain podala naprosto strhující výkon a místy mě vážně mrazilo v zádech. Přiznám se, že jsem o lobbování nikdy takto nepřemýšlela a film mi přinesl zcela nový pohled. Opravdu doporučuji, film, který vás může velice překvapit.

Rozhodně jsem se u toho necítila tak trapně jako u Batman vs Superman a celkově mi Wonder Woman přišel jako neškodný film. Ve filmu se najde pár parádních momentů (prakticky celá první část je hodně fajn). Jeden z největších záporů pro mě byla délka, film by opravdu o takovou půlhodinku potřeboval prostříhat. No a bohužel, vlil Zacka Snydera je až moc patrný a já si nemůžu pomoct, mě celá ta Snyderovská akční stránka už vůbec nebaví. Je to pořád stejné, čili naprostý digibordel, kde všechno vybuchuje a vy se v tom snažíte najít smysl. Záporák taky vzbuzuje spíše úsměv než respekt, ale mám dojem, že záporáci jsou tak celkově problémem posledních DC filmů. Nicméně jsem si jistá, že Wonder Woman si najde své fanoušky a rozumím tomu, je to krok tím lepším směrem.

Letní blockbusterová sezóna se vlastně teprve rozjíždí a hned je tady druhé překvapení. Pirátům už jsem vůbec nevěřila. Postavu Jacka Sparrowa považuji už dlouho za zcela vyčerpanou, proto jsem byla nesmírně ráda a mile překvapena, že v tomto díle nestál úplně v popředí. Popcornová zábava jak má být, je to obrovské a zábavné. Není to film, který si budu doma pouštět často a ani nemůžu říct, že bych se bůhvíjak nemohla dočkat dalšího dílu, ale zkrátka jsou noví piráti hodně fajn. 7/10

Užila jsem si to více než Strážce Galaxie minulý týden. Ta hravá režie Guye Ritchie mě hodně baví. Pasáže, které by obyčejně v jiných filmech zabraly půl hodiny, Ritchie dokáže díky rychlému střihu a nápaditosti vměstnat do pěti minut, přitom divákovi neunikne nic podstatného. Některé pasáže vyložené lahůdkové (útěk z města), velice dobrá hudba, Jude Law výborný zaporák a Charlie Hunnam má velké charisma. Občas mi vadilo až příliš CGI, ve kterém se divák ztrácí, ale celkově je ten film prostě zábavný. Moc doufám v komerční úspěch, potenciál pro dobré pokračování tam bez debat je.

Netflix se dotkl žánru, který je spíše výsadou takové CW a opět natočil seriál, se kterým se nese pověst, že tohle musíte vidět. A s tímto nelze nesouhlasit. 13 Reasons Why je ten typ seriálu, o kterém by se daly vést dlouhé diskuze a pořád ho rozebírat. Naprosto rozumím těm rozdílným názorům na tento seriál. Kolik dokážete napsat o seriálu pozitiv, tak přesně tolik dokážete napsat negativ. Zcela tak záleží, zda se vás seriál dokáže dotknout po emocionální rovině. Pokud už má divák teenagerovská léta dávno za sebou a bude seriál sledovat s již nějakým životním nadhledem, tak zhruba do poloviny nebude chápat důvody, které dovedly Hannu až k sebevraždě, protože přece tohle zažívá každá holka na střední škole. Jenže seriál dokáže v určitých místech zasáhnout přesně to pravé místo, které bolí, a bolí hodně. Čím více se seriál blíží závěru, tím více samozřejmě graduje. Někdo řekne, že ta gradace byla nucená, jiný, že měl depresi ještě týden. Pro mě osobně byl nejbolestivější důvod 11, kdy jsem se skutečně cítila roztrhaná na kusy a u posledních dvou epizod už jsem musela mít otevřenou láhev vína. Pátou hvězdu dávám právě za to, že nemůžu přímo napsat, zda se jedná o výborný seriál, tohle zkrátka buď procítíte, nebo ne. Já, když si pustila druhý den po zhlédnutí soundtrack (mimochodem výborný), měla slzy v očích.

Bude to obrovský hit. Během celého filmu jsem si však říkala, že tohle bylo točené jako sázka na jistotu. Bez žádné inovace - risku, což je vlastně největší škoda. Krásně to vypadá, výprava je úchvatná a vlastně je to velice pěkný film, ale nic víc. Škoda té občasné přeplácanosti, některé scény totiž opravdu patří spíše do animovaného filmu, v hraném to může působit divně a hlavně divák se v tom lehce ztratí (ta šíleně dlouhá scéna tančícího a zpívajícího nádobí). Rodiny budou odcházet z kina spokojené, rodiče nebudou naštvaní, ale když si vzpomenu třeba na nedávnou Popelku, tak se mi na tváři objeví úsměv, na tu Kráska a zvíře zkrátka nedosáhla, ale je to fajn film. (Viděno s titulky, dabing podle mého ubere filmu takových 50% vzhledem k tomu, že jde z poloviny o muzikál).

Myslím si, že žádný herec si nemůže přát lepší rozloučení s postavou, než jakého měl možnost Hugh Jackman. Nejdrsnější a nejdepresivnější ze všech mutantích filmů, který však obstojí i sám o sobě, nemusíte být fanouškem x-menovského universa. Byla jsem velmi překvapená, výborné.