Freemind

Tady téměř není ani co komentovat. "Díra" je excelentní vězeňské drama, ve kterém všechno sedne jako prdel na hrnec. Příběh natočený podle skutečné události představuje (trochu idealisticky vykreslenou) partičku vězňů, kteří se rozhodnou vzít roha - to je vše. Minimalistické prostředky, žádná velká filosofie, přímočarý děj, u kterého se nestihnete nudit. Pro mne osobně to byla krásná óda na lidskou zručnost, odhodlání a vytrvalost.

Čtvrtou hvězdu dávám pouze za snahu a originalitu. Film rozhodně není banální a podbízivý - minimum slov, surové násilí a zoufalost, mlhavé snové sekvence, poutavé halucinace, antihrdina v podobě blízkovýchodního teroristy prchajícího zasněženými polskými lesy, krásná závěrečná scéna. Uhozený plakát, špatné postsynchrony. V kontextu středoevropské kinematografie jde rozhodně o unikátní počin, což ale bohužel nezachraňuje fakt, že se film místy dost vleče a tápe. Můžete to risknout.

Mnohem syrovější a univerzálnější než první díl, a přesto - nebo proto - trošku postrádající jeho kouzlo. Přesto hravě předstihuje nejlepší západní produkce dravostí, autentičností a upřímností. Stále to sice trošku smrdí nahnědlou glorifikací síly a pořádku (výsměch intelektuálským levičákům, kteří bojují o lidská práva), té politiky mohli taky trochu ubrat, ale i přesto zde najdete tucty scén, které vám zvednou tlak a zrychlí tep. Čistá práce.

Srdcovka - své nostalgie si jsem vědom, a proto nebudu komentovat. Tři hvězdičky za "modré" pasáže, pět za "žluté", nebo spíše "kari".

Na Woodyho filmy můžete chodit jako na večeři do oblíbené restaurace - prostě víte, jakou kvalitu můžete čekat. Allen se posté vrací k postavě starého kozla, který si natrká mladou samičku (nejvíce styčných bodů najdeme asi u Mighty Aphrodite), v roli moulovatého dědouše se překvapivě blýskl Anthony Hopkins. Nikdy bych nečekal, že mu ty roztržité dialogy tak sednou. Woody se taky nenuceně otřel o téma esoterických šarlatánů, aby nakonec rezignovaně rozložil ruce se zjištěním, že nejšťastnější jsou právě hodní blbci, kterým se žije dobře ve vlastních fata morgánách. Uhrančivě krásná Freida Pinto. Jako vždy precizní Josh Brolin. Chuťovka.

Divočina a cílená provokace, která si z diváků místy nepokrytě střílí. Nejnovější Herzogův film sice dokáže pěkně lézt na nervy, mást a nezřídka zklamat, ale přesto zůstává zvláštním způsobem poutavý. Geniálně zahrané, bizarní postavy - Michael Shannon předvádí úžasnou jemnohru gest a mimiky, krásně zneklidňující je jeho labilní matka v několika nesnesitelně natahovaných scénách, ve kterých pocit trapnosti doslova téměř teče z obrazovky. Ano, to je kompliment! Herzog perlí, vydatně krmí své diváky drobnými detaily a "random" okamžiky. Úder blesku uprostřed Shanonova proslovu. Dlouhé jízdy přes kalifornské pseudomodernistické bungalovy s kaktusy a plameňáky. Vizuálně úchvatné outro a brilantní práce s kamerou ve scéně na eskalátorech. Střípky všedního života z několika koutů světa. Ruční kamera, která se cpe do obličeje statistům tak drze, že v jedné scéně (mexická venkovní hospůdka) dokonce jako by zapomněla na herce. Místy je těch podivností trochu moc, Herzog sklouzává do samoúčelného vrstvení prázdných symbolů, neudrží strukturu, postavy jen chrlí nesmysly a vnášejí nové a nové zmatky. Tady mi smrdí rukopis Lynche - Herzog ale na rozdíl od Pana Mystifikátora nikdy nesklouzává až do tak prázdné karikatury, je v tom určitá dřevitost, charakter. Můžete ten film milovat nebo nenávidět - zcela jistě o něm ale nelze říct, že by byl banální. Je to výzva. Troufnete si?

Joj, takové hříčky miluju - proto také to vysoké hodnocení, které do jisté míry ignoruje několik velmi špatných herců (profesor biologie a profesor-motorkář) a prakticky nulovou hodnotu technického zpracování. Ne, nejde o umělecký záměr, asketickou strohost, je to prostě viditelně nízkorozpočtový film. S brilantním scénářem. Synopsi jste si přečetli, takže to nebudu rozmazávat - skvělé, minimalistické, konverzační drama s nenásilně vpletenými otázkami, které se určitě mnohým z Vás potulovaly lebkou za nějaké bezesné noci. Scénárista se trochu utrhl ze řetězu u scénky s Biblí, také závěr mohl být trochu citlivěji rozehraný, ale to už je jen takové mé hnidopišské kňučení. Invenční, důvtipné, chytré. P.S. Nikoho nenapadlo proklepnout Kromaňonce z jazyků?

Vcelku průměrný, morbidní thriller, který do čtyřhvězdičkových výšin pozvedává posledních dvacet minut. Vražda, útok psů, holubice, minimum slov. Taková horrorová poezie. P.S. A ještě něco - až budu velký, budu jezdit krásným, černým Citroenem DS jako Dr. Génessier.

Menší problém. Látkou a kostrou je mi bližší španělský originál, vizuálem a hlavně božskou hudbou americký remake. Oba filmy stojí za shlédnutí, je to fascinující výlet do krasohledu snů a podvědomí, do šedé zóny na pomezí vidin a reality, při kterém se Matrix a Inception můžou schovat.

Joj, takové směsky mám rád. Čtvrtou hvězdu dosazuji, abych trochu srovnal nespravedlivě nízké hodnocení. Shrneme si to : svěží a originální námět (cituji - "první a jediný představitel nového žánru - horror-western"), překvapivě velmi slušní herci, oku lahodící kamera a tepavá hudba, výborné kostýmy a scénografie, přirozené dialogy se spoustou jemného černého humoru ("They eat soft parts." "Soft parts?? I like my soft parts ... Shit."). Plus opravdu hodně zneklidňující, dusivá atmosféra strachu a beznaděje. Souhlasím s tím, že CGI se nepovedlo a vypadá dost levně, ale masky obstály na výbornou. Sečteno, podtrženo - velmi příjemné překvapení a jeden z nejoriginálnějších horrůrků, které jsem v poslední době viděl.