Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Western
  • Krimi
  • Akční

Recenze (1 203)

plakát

Diagnóza smrti (1979) 

Solidní kriminálka, ale hlavně tísnivý nemocniční horor. Vždycky se mi u toho filmu svíral žaludek. K atmosféře temného příběhu přidává i na první pohled neskutečně unavený Rudolf Hrušínský, který oproti předchozímu dílu hodně zestárnul a pak též tíživá hudba, která je skvělá a stylem by zapadla někam k Leningradské od Šostakoviče. P.S. Vzhledem k tomu, že jsme od té doby dodnes (40 let!) nenatočili kvalitnější krimi film, který tak musím dát ještě o hvězdičku více.

plakát

Dobří holubi se vracejí (1988) 

Dříve mi to přišlo strašně depresivní, ale dnes se mi to jeví už jen jako černá komedie. Kdo zažil v nemocnici podobné ošetřovatele jako Masák, toho to určitě pobaví. Když na něj Kňažko vytáhne sekeru a pošle ho do perdele, to už jsem se smál na celé kolo. Pátý červený bod nedám kvůli milostnému podpříběhu, který byl bizarní a úplně zbytečný. Možná by to zasloužilo i pár černých bodů. :-)

plakát

Temné slunce (1980) 

Věrnější knize než Krakatit s Högerem, ale možná je tu toho z knihy až moc. Přece jen konverzační drama dlouhé přes dvě hodiny, to už se může zdát dlouhé. Navíc některé dialogy byly snad i přidány. Bál jsem se, že film bude zničen normalizací, ale naštěstí tomu tak není. Menší propagandě je věnováno asi 5 souvislých minut z času a nepůsobí to nijak strašlivě. Jinak tu nejsou dobré a špatné strany, ale jen ty špatné. Zámek, kam byl Prokop unesen, se povedlo ukázat skutečně zkaženě a docela mi to připomnělo dekadenci ve filmu Caligula. Podle mě Vávra vystihl atmosféru knihy velmi dobře. Radek Brzobohatý je skutečně prkenný, ale ono ty dialogy v knize se moc jinak zahrát nedají, nejsou přirozeně napsané, je to spíš takové fantasy. Proto taky Krakatit z roku 48 měl dialogy oproti knize pozměněné. Hrušínský jako Carson je ale výborný. Vzniknul z toho takový surrealistický film se zvláštní fatalistickou atmosférou. Pokud si někdo stěžuje, že děj nedává smysl a ke konci se rozpadá, tak to je tím, že kniha je přesně taková.

plakát

Spalovač mrtvol (1968) 

Tak jako černá komedie to funguje nejlépe, ale tolik humoru v tom zase není, aby se člověk smál. Po většinu času bezdějové monotónní psycho, které začne nudit už někde v polovině. Prostě umělecký experimentální film. Hrušínský to zahrál pěkně bezživotně a ty jeho zdlouhavé monology prostě po čase přestanou bavit a jen nudí. Konec je docela zajímavej, ale táhlo se to k němu dlouho. Když už rakve a hororovou atmosféru, tak to si už raději pustím Svatbu upírů. Mám takovej pocit, že když se objeví film s antifašistickou tématikou, tak dostane už jen z jakési morální povinnosti vyšší hodnocení. Ruku na srdce, být tohle třeba polský film, tak je v modrých číslech.

plakát

Cukrová bouda (1980) 

Krásný a současně i strašně smutný film. Životní role pro Miroslava Macháčka.

plakát

Vlčí bouda (1986) 

Námět je sice slušný, ale ve filmu nefunguje dobře vůbec nic a provedení je tragické. V začátku se to tváří jako sociální drama, později jako Sněženky a machři bez vtipu a nakonec i jako horor. Scénář bohužel nedává žádný smysl (kdo by se například přihlásil na kurz, o jehož náplni a průběhu neví vůbec nic?) a křečovité neherecké výkony tomu ještě přidávají na divnosti. Objeví se tu sice občas nějaká myšlenka, ale ta je vždycky rychle zabitá pubertálními výkřiky neherců.

plakát

Dostih (1981) 

Za mě lepší než Pěsti ve tmě. Sice to je menší film, ale Mrkvička je fantastický.

plakát

Divoká srdce (1989) 

Obsahem prázdné, ale díky formě, dialogům, hercům a poselství mě příběhy soubojů neskutečně bavily. Soukupovi se povedlo usměrnit i Marka Vašuta a jakkoliv nevěrohodně může na první pohled vyznít jeho role Puškina, brzy jsem zjistil, že to bylo mnohem lepší než jsem čekal. Smrti nedbalý Vaculík proti zádumčivému Bartoškovi je z toho nejzajímavější duel a hezky ukazuje, jak se přístup duelanta změní v okamžiku, kdy získá důvod proč žít. Souboj Puškina se odehrává právě ve stínu jeho díla, což je velmi hezký odkaz na to, jak dílo Puškina přetrvává dlouho po jeho smrti. Příběh Casanovy s Borisem Rösnerem se na konci stane nečekaně brutálním a kritickým k době, kdy dané slovo mělo větší váhu než zdraví a život.

plakát

Tři přání (1958) 

Nějak se pořád nemůžu rozhodnout, jestli se mi ten otevřený konec líbil, nebo nelíbil.

plakát

Hadí jed (1981) 

Český Ztracený víkend! Vláčilovo pojetí člověka opuštěného v krajině mě vždycky dokáže oslovit. Těžko si představit do hlavní role někoho lepšího než Vinkláře. Ostatní jsou též skvělí. Jen mi leze na nervy Jan Hrušínský. Naštěstí se tu objeví je v prvních 5 minutách, které můžete s klidem přeskočit.