ScreamJay

Celkem slušné krimi o zkaženosti policie a policejní morálce. První věcí, ve které tenhle film dost pokulhává, tou je charisma hlavních postav. Jediný Dennis Quaid se snaží o to nehrát, ale být svou postavou, což třeba u jmen jako John Goodman (charismatická pecka z Big Lebowského) se zrovna moc nedaří. Po stránce efektové, scénáristické a kamerové jde o slušný průměr, závěr sám o sobě jest trochu jednoduchý, ale nikterak přeplácaný. Navíc nás utvrzuje v myšlence, že i když někdo vypadá jako blb, ještě to neznamená, že blbem je. ta zmiňovaná romantika jest zde v měřítku úměrném a nijak nevybočuje ze stereotypu jenž film sám o sobě nabízí. Ovšem pro televizi docela dobrý, na to ty 3 hvězdičky tak asi budou stačit. To je asi jako červenej sporťák před vašim barákem, jemuž se zasekávaj dveře. Dá se na něj koukat, ovšem když chcete víc, třeba se projet, riskujete akutní poranění v rozkroku. Stejně jako tady, dokoukat se to dá, ovšem nikterak se při tom nepobavíte.

Jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě ženy, chvíle kdy se začíná připravovat na roli matky a kdy toužebně očekává příchod toho maličkého nebo té maličké na svět, chvíle kdy se dětské sny hraní si na maminku stane realitou, no a taky chvíle kdy člověk zjistí že ještě není připravený, že něco uspěchal. Právě o tom, o rozhodnutí zdali si děťátko nechat a nebo ne, zvážení všech pro a proti, nejrůznější přístupy jednotlivých členů rodiny, o tom vypráví tohle řadové drama. Mohla by to být slušná podívaná, kdyby si scénárista více vyhrál s psacím náčiním a dal ději větší hloubku. Povrchní zájem o jedno z věčných témat moderní společnosti, na které má každý zcela jiný názor od náboženských po etické filmu docela škodí. I výběr herců, čímž nechci srážet umění Jacqueline Biset, není zrovna tím ideálním. Režijně pak ani s těmito herci pan režisér nevychází, takže vlastně dostáváme porci moralit, porci sobeckých názorů a umělý pohled na lidské problémy. Tohle téma je závazek, závazek ukázat tu rozdílnost názorů, ovšem jemu zde nebylo dostáno. Což je velká škoda. Takže za 2.

Geniální záležitost, však kdo jiný na světě by za 4 minuty filmu stihl pobavit miliony diváků, ukázat kouzlo moderní animace a ještě získat Oscara? Mám za to že asi nikdo,krom Jana Pinkavy. Když jsem Geriho hru viděl prvně u kamaráda, nepadal jsem smíchy ze židle, ale celé to vykouzlilo upřímný záchvěv mích brv (takový ten letmí úsměv), dýchlo to na mě svou nezaměnitelnou atmosférou a tak jediné co mě po konci improvizované projekce mrzelo byla ta délka. I když ruku na srdce, mít z toho půlhodinovej animák, myslím, že už by to nebylo úplně ono. Od toho jsou tu jiní. Rozhodně dobře investovaný čas, který by ste jinak promrhali koukáním z okna nebo chvilkou s teleshopingem. Let´s see this!!!!!!!

Travesti show z druhý světový! Komedie, která si hodně bere z francouzských Sedmých rot se jim bohužel příliš nepřibližuje. Herecky velmi slabé, výprava asi stejně bohatá jako mexická chudina. Na hlášky asi stejně osázené jako pláž s nášlapnýma minama, abyste na nějakou narazili, to by musel bejt řádnej pech. La Rue není komik, spíš mi přešel jak figurína z výkladu obchodu, dabing mu taky nešel k duhu čímž jeho "výkon" ještě utrpěl. Příběh sám osobě není nikterak originální záležitost, což ještě podtrhává primitivní scénář. Na dvě hvězdičky rovný to nejni, je to tak jedna a půl, to hlavně za satyričnost. Jinak doporučuju radši Velký flám s Funésem, který je na podobném principu, ale milionkrát humornější. Závěrečné slovo? Rači použijte projímadlo, z toho se taky pose**te, ale zas tak se u toho nenadřete jako u tohodle filmu :o)

Další italské komediální béčko s velkospoďárovníkem Paolem Villaggiem v hlavní úloze. Jeho postava si však hodně bere z pana účetního z X dalších komedií ve kterých účinkoval. Ten takzvaný "absolutní" styl, kdy ty scénky absolutně zaberou a nebo absolutně vyhoří je tu jasně patrný. Kreslíř comixů jenž se zamiluje do postavy o níž ty comixy jsou, avšak místo toho se tam prohání s mafiánama, není na scénář nic extrózního. Efektová stránky filmu je dost ubohá, ba až příšerná a hlášek pomálu. Ovšem když už nějaká přijde, pak stojí za to. Jako když si sednete pod palmu, koukáte na klimbající se ořech a von ne a ne spadnou. No a pak kouknete na západ slunce a křápne vás to "pár exceláns". Villaggio by bez dabingu Standy Fišera byl poloviční (ne svou postavou, nýbrž komediálním uměním). Je to taková mírně zábavná uspávačka.

Argentovo diskofilně surealistická a notně okultní podívaná Suspiria je klasickým příkladem italských hororů let 70tých. Perfektní atmosféra, jenž by se dala krájet a diváka otáčí kolem dokola s přetížením 5G. Dráždivá hudba Argetových Goblinů se zařezává stejně hluboko jako břitvy a další hororové inštrumenty do těl nebohých dívek. I přes pár chybiček v ději, které se nedaly přehlédnout a místy trochu hluchá místa, jenž přiškrcují slušné tempo je Suspiria opravdu prvotřídním hororovým kouskem. Jessica Harper, když zrovna není "zfetovaná" podává přesvědčivě svojí roli a narozdíl od dalších postav příliš neparanoidní. Co se týče vraždících scén, nemám výhrady, žel oproti současným vymoženostem jsou poměrně jednoduché. Ale zas v jednoduchosti tkví síla. Práce s kamerou je jako práce s bičem, práská do očí a rozklepává veškeré rosoloidní části vašich těl. Snová podobenství, depresivní momenty v nichž nebohé postavy ztrácejí své životy, to je hlavní deviza celého děje. Takže na čistých 5 to není, ovšem 4 a 1/2 hvězdičky zcela po právu a ještě půla za odkrvené ruce, za které jsem se zaťal do opěradla pohovky. [final rate: 90%]

Neromantická romantická komedie, se kterou se Garry Matrshall vrátil ke dvojici jenž proslavila jeho Pretty Woman, ovšem původní náboj se ztratil kdesi na hranicích dvou Moldavských vesniček. Ta sladká naivita a jemné romantické opojení jímž Julia Roberts disponovala v Pretty Woman tady absolutně chybí a spíš si na něj chce hrát, než aby z ní vyzařovalo. Ani Richard Gere, jenž jest jinak velmi charismatickým hercem tady nechal své charisma v křesle s důchodkama. Takže tudíž vlastně dostáváme mix slabé komedie, postrádající tu třebas minimalistickou romantičnost a pokusu o ten takzvanej doják, jenž spíš podojí krávu než dojme diváky. I přes tahle negativa odevzdávají herci celkem slušné výkony a ze scénáře jednoduchého jak dekor na mém spodním prádle dostávají maximum. Jo kdyby se Marshall nesnažil kopírovat Pretty Woman jenž kdysi udělala díru do světa, mohlo to být slušné pokoukání. Takže dávám uslintané dvě hvězdičky, neb mi místy trochu poklimbávala očka a pes mi voslintal ruku :o)

Po depresivně napumpované jedničce a akcí natřískané dvojce se třetí díl může pochlubit jistým druhem komornosti. Fincher je mistrem stupňované atmosféry a jeho pojetí celé ságy mi není až tak proti srsti. Nesnažil se jí rozpompéznit, přeplácat, ba naopak spíše zklidnit a víc zhororovatět. Stejně jako si mladík zabeďarovaného ražení patlá do vlasů kila gelů, pak tady se jak režisér tak scénáristi patlají v pokusech nezahanbit legendu. Sigurney a zvlášť to co s její postavou provedli se mi trochu právě tady nepozdává. Závěr sám o sobě taky zapříčinil to, proč trojka Vetřelce nikdy nemůže dostat plné hodnocení. Ty vesmírné potvory mi už taky nepřišly tak děsivé, spíš jen jako po zdech skákající splašený pejsánci. Není to zas úplný pohřeb série, ovšem taková smuteční mše to být může. Razí svůj styl, nekopíruje a to je moc fajn, ovšem než se něco vůbec podaří rozjet, tak to skončí. Je to tak mezi 3ma a 4ma hvězdičkama, ovšem proto, že tady se na půlky nehraje, tak dám 4ku. Jako thriller skvělé, jako sci-fi pokulhává a jako horor něco pro rozjezd.

Kdo se jednou ocitne na pořadníku Smrti, nemůže se z něj už vykroutit. Ale tohle se pár teenagerům povedlo, čímž zubaté pěkně zpřeházeli itinerář. První hvězdičku dávám za to, že z Nezvratného osudu neudělali řadovou teenagerku a dokázali se nad provařená klišé povznést. Druhou za skvělý scénář, který vyjma počátku vykazuje značný spád a kupu neotřelých nápadů. Třetí hvězda za novátorství do hororové branže doplněné slušnými hereckými výkony a kvalitní hudbou (viz. třeba Nine Inch Nails). No a tu poslední čtvrtou dávám za tu křehkou linii mezi bytím a nebytím po které nechají autoři diváka kráčet od první do poslední minuty. Všechny 4 hvězdičky jsou protkané nití mrazivé atmosféry a podivného neklidu, s nímž očekáváte dalšího na řadě. Mínusem je pak místy trochu zabržděný děj, který trochu zpomaluje ten výše zmiňovaný spád. A taky možná trochu zamotaný konec, který vyžaduje naprostou pozornost a i s ní se trocha v plánu smrti poztrácíte. Tohle je horor extratřídy novověku, tohle je podívaná, která za to stojí a konečně trocha svěžího vzduchu do zatouchajícího prostředí teenage vyvražďovaček. Vřele doporučuju!

Když ve 30tých letech navlékli jistého nejmenovaného herce do kostýmu vlkodlaka, ještě pramálo tušili kam se za nějakých 60 let filmový průmysl dostane. Vlk je příkladem předělávky jednoho z klasických mýtů hororové tvorby, avšak v novém kabátě už to prostě není ono. Narozdíl od Vytí vlkodlaků Joea Danteho jde spíše o komorní vyprávění, doplněné precizními hereckými výkony a slušnou, ne však hororovou atmosférou. Jako když pijete šampus z flašky, tak rychle vás děj opije, takže už leckdy přehlédnete zdlouhavost a zbytečnou rozkouskovanost jednotlivých scén. Jack Nicholson je skvělý herec, ovšem do role vlkodlaka mi příliš nezapadá. Právě narozdíl od Kubrickova Shining tady spíše jen představuje svou postavu, ale už se nad ni nedokáže povznést. Michelle Pfeifferová jest velmi půvabná, avšak ani její postava ze standardu nevystupuje, ba naopak se v něm taktéž ztrácí. Závěr sám o sobě je dá se říct očekávaným a veskrze nijak překvapivým divadýlkem. Takže tady nejde o čtyřhvězdičkovou podívanou, ale spíše o tři a půl hvězdičkovou pohádku pro dospělé, která v novém hávu sic nabrala pár kilo speciálních efektů a působivé kamery, ale zas prevít zhubla na celkové mrazivosti. Ovšem klíďo se nechám rafnout vlkem do zadku, abych nabyl šmrncu výše zmiňovaného Jacka Nicholsona :o)