amim

Pilot zatím nezklamal, postavy vypadají příjemně a celé to má takový lehčí Arrowovský nádech. Něco mi ale říká, že seriál spadne tradičně do Smallvillovského emočního kliše a já pudu se známkou dolů. Zatím 4*, no uvidíme.

"Steel and flesh... life and death... war." Zatím největší zklamání roku 2014. Jednička pro mě fungovala díky notné dávce hrdinství. 300 sparťanů na cestě za hrdinou smrtí. Nikdo nečeká, že přežije, zbývá jen bojovat a umřít se ctí. Díky tomu jsem jedničce promíjel řadu chyb a díky tomu dokázaly Thermopyly upoutat jedno velkou akcí. Zde se ten pocit hrdinství ovšem nedostavuje, chybí výrazná postava, jakou byl Leonidas, chybí stylové formace či aura nesmrtelnosti hlavního záporáka. Chybí toho vlastně celkem dost. A najednou je to máchání mečem a hektolitry stříkající krve absolutně bezpředmětné. Akční scény fádní a celková atmosféra příběhu neexistující. Tak trochu mi to připomnělo Sucker Punch, kde akčním scénám chybělo to něco a díky tomu byly hrozně prázdné. Zkrátka a dobře ohromné zklamání, které se snaží zachránit snad jen Eva Green, která byla snad pro roli sexy záporáka stvořena.

"Something knocks you down, you need to learn to get up." Celý dokument přemýšlím, kde je Alliance, abych si nakonec uvědomil, že jsem o rok jinde. Oh well. Free to play sleduje cestu tří hráčů za splněním svého snu v podobě vyhraného turnaje v hře DOTA II a získání hlavní ceny 1,6 milionů dolarů. Na základě těchto hráčů je zde vcelku slušně představena herní scéna jako taková, ale hlavně co všechno musí člověk obětovat, aby se mohl stát nejlepším v průmyslu, který je na samotném počátku. Věnovat veškerý svůj čas něčemu, co se může změnit v profit, pouze když jste nejlepší z nejlepších. Potěšilo, že dokument odvádí dobrou práci přiblížit život profesionálního hráče i lidem, kteří o DOTĚ a herní scéně vůbec nic neví. Zamrzela až přílišná snaha probudit v divákovi soucitné emoce. V konečném hodnocení dobře odvedený dokument, který snad dokáže odsuzovanou scénu přiblížit "obyčejným smrtelníkům."

"Somebody in this camp ain't what he appears to be. Right now that may be one or two of us. By spring, it could be all of us." Film, který mě utvrdil v tom, že prostě jen nemám rád horory. Námět zajímavý, herecké obsazení také, nicméně děj rychle spadá do bezduché vyvražďovačky (a tak nadějně to začlo..). Druhý problém je v tom, že jsem se u filmu lekl přesně jednou a ani atmosféra mě nedokázala udržet napjatého. Poprvé v životě mě nepřesvědčil ani Morricone, který pomocí hudby nedokázal dokreslit již zmiňovanou atmosféru. No, od filmu, který je velmi často vychvalován až do nebes, jsem čekal opravdu víc. Aspoň, že scény se psem jsou parádní.

"Because in the end, the only way that we can measure the significance of our own lives is by valuing the lives of others." Hlavním problémem The life of David Gale je, že nám nabízí příliš mnoho. Dobrý thriller nás udržuje napnuté, nutí nás pokládat si otázky a závěrem nám tak vytře zrak, že budeme 5 minut koukat na běžící titulky s otevřenou pusou. Zde jsem bohužel po 10 minutách (opravdu) věděl, jak to všechno skončí, neboť autoři si nejspíš myslí, že jejich obecenstvo jsou voli. Je to škoda, protože herecky je to paráda, kdy ženské role v klidu konkurují Spaceyho tradičnímu koncertu. Někomu by mohla ještě vadit silná politická vyhraněnost, ale jelikož s tímto postojem souhlasím, tak mezi tuhle skupinu lidí nepatřím. Life of David Gale je slušný průměrný thriller, který ovšem mohl, a vezmeme-li v potaz herecké obsazení asi aji měl, být něčím mnohem lepším.

"The speed at which the sakura blossom petals fall... Five centimeters per second." Až přede mnou někdo řekne, že anime je dětský či podřadný žánr, tohle bude film, který mu omlátím o hlavu! Skrze jednotlivé krátké příběhy je představen smutný romantický příběh Akari a Takakiho a jejich boj s odloučením. Z hlediska audiovizuálního je 5 centimeters per second na naprostém vrcholu a je společně s vhodným proložením příběhu útržky dopisů hlavním důvodem, proč dokáže děj tak silně působit. Přišlo mi, že prvnímu příběhu bylo nesprávně věnováno hodně času. Chápu, že první část příběhu musí být trochu delší, aby nám mohla být představena ústřední dvojce, ale vyčlenit 30 minut - téměř polovina filmu - emocím nejjednodušším je jen zbytečné natahování. Na druhou stranu bych do ostatních částí nic nepřidával, takže jen celkově zkrátit stopáž. Příběh je ukočírován do skvělého závěru a finální písnička/rekapitulace je naprostý masterpiece. 5 centimeters per second dokáže zpracovat námět, který rozhodně nepatří mezi mé nejoblíbenější, do takové podoby, že můžu bez jediného zaváhání zařadit film do kategorie nejlepších anime vůbec. PS: Možná byla chyba sledovat film v japonštině. Některé úseky jsem musel přehrávat podruhé, abych se zorientoval.

"Mirror, mirror on the wall. Who is fairest of them all?" Sněhurka a Lovec musí být asi největší "pleasure guilty" film roku 2012. Disponuje sice na pohled krásně zpracovanými scénami, které jsou ovšem naprosto prázdné a v rámci celého příběhu nepodstatné. A tak se Vám může stát, že půl hodiny koukáte na scénu (kterou jste ještě k tomu už někde viděli - pčik Mononoke), abyste nakonec zjistili, že je úplně k ničemu a mohli si ji s klidem na duši odpustit. Druhá velká neznámá je pro mě, proč je Lovec v názvu filmu, když mu pak vlastně není dán žádný prostor. Slouží zde jen k tomu, aby rozjel nejumělejší a nejnelogičtější milostný trojúhelník v dějinách. Proč je jeden z nich hoden a druhý ne, jsem nepochopil doteď. S obsazením jsem byl, až na hlavní roli, která mi opravdu nesedla (ne, nejsem její zarytý odpůrce), vcelku spokojen (zvláště pak zlá královna potěšila). Za pokus to stálo, ale u pokusu také zůstalo. Příště se nesnažit namačkat jednu hezkou scénu na druhou a snažit se věnovat pozornost celkovému obrazu snímku.

"I am not in danger, Skyler. I am the danger!" 1. série: 80%; 2. série: 80%; 3. série: 100%; 4. série: 100%; 5. série: 100%. Nebyla to láska na první pohled. Už během první a druhé série jsem cítil, v čem je Breaking Bad jedinečný a dokonalý, ale pořád mi v tom něco chybělo. To něco byla absence clifhangerů na konci dílů, takže mě nic nepohánělo dopředu a tradiční dokoukání série na jeden zátah se nekonalo. Naštěstí se BB zlepšuje každou sérií a od třetí jsem se i těch clifhangerů dočkal. V čem je teda BB tak jedinečný? Vývoj postav, děj samotný a herecké obsazení jsou stavebními kameny celé show. Vývoj postav je zde hlavně krásně logický. Postavy se mění, že je už ani nepoznáváte, ale pořád cítíte, že přesně takto by se člověk v jejich situaci a s jejich ambicemi zachoval. Tento vývoj postav by samozřejmě nebyl možný, kdyby nebylo 100% hereckého výkonu (hlavně duo hlavních postav potěšilo). Příběh se stává více a více zajímavý, jak Walter a Jesse postupují do vyšších kruhů drogového businessu a jak musejí plánovat stále více kroků dopředu. V páté sérii se podařilo ukočírovat děj do správně tragického happy end, který mi naprosto vyhovoval. Asi ani nemám příliš důležitých výtek, takže i přes počáteční rozpaky nakonec zakotvím na 5*.

"For me to call a man my friend, he must be equal to me in all respects." Zklamání. Všichni se zde pořád ohánějí tím, že Berserk přináší temnou atmosféru, ale dle mého názoru je tento aspekt viditelný až v posledních třech dílech a zbytek obsahuje tak maximálně krvavé drastické scény, které sami temnou atmosféru vyvolat nedokážou. Na druhou stranu mnohdy vytýkaná vizuální stránka v podobě statické animace mi dost sedla, neboť dává prostor představivosti a tak nějak i s pomocí statických snímků vyvolává akci. Z hlediska příběhu se jedná spíše o prolog k dalšímu ději, který ovšem najdete už jen v podobě mangy, kterou číst nehodlám. Je to sice trochu nefér, ale kdyby bylo zfilmováno více dílů, možná bych šahal po větší známce. Takhle za 3*.

"Let me handle this. That idea is just the worst." Do kina jsem šel s tím, že si LEGO rozhodně užiju, neb ho, co si budeme nalhávat, zbožňuji a na vlně dětsky inteligentního Lego humoru si jedu už nějaký ten rok (všechny LEGO hry dohrány). Ale rozhodně jsem neočekával, že se z LEGA vyklube jeden z největších kino zážitků za poslední tak rok a půl. Pár důvodů proč je nové LEGO tak boží. Vizuálně je to naprostá bomba (za lego moře smekám), ale hlavně film skvěle těží z toho, že z lega je zpracováno tak trochu všechno. Přeci jenom, kde jinde může Batman ukrást Hanovi hyperpohon, aby se dostali na sněm, kde si pokecá s Gandalfem či Leonardem (oběma). Musím přiznat, že mě dost překvapilo, jako moc byl film ...inteligentní. Přeci jenom fakt, že v kině umírali smíchy spíše rodiče než jejich ratolesti mluví za své. Posledních půl hodina nám nabídne dokonce i metaforický význam celého filmu, který se náramně vyrovnává s pocity, které musel někdy v životě cítit každý mladý či dospělý stavitel (narážka na Lego Duplo ftw). Hudba je parádní, ale hlavně bych chtěl vyzdvihnout český dabing, díky kterému jsem dokázal překonat absenci hlasu Morgana Freemana či Liama Neesna. Ve zkratce hravá fantazie.