ChandlerBing

Na to, že Karolína Vrbasová (účastnice VyVolených) zřejmě nebude žádná studovaná reportérka ani publicistka, tak tenhle pořad dělá opravdu dobře. Jsou vybírána zajímavá, většinou tabuizovaná, témata zpracována svižně a výstižně do 5 minut a obsahují rozhovory s odborníky na danou tématiku. Díky Fenoménu už jsem se dozvěděl spoustu informací, ke kterým bych se jinak nedostal.

Trochu zklamání, čekal jsem pořádný strach a nedočkal jsem se. Námět zavání tuctovostí a masky jakéhosi "strašidla", podobného čertovi, kterému se ztratil Mikuláš mě spíš rozesmívaly. Nicméně ponurá atmosféra se povedla a jsou tam místa, kde skutečně mráz po zádech leze. Nic víc, nic míň. Na 4 hvězdy mi to nestačí.

Startovní můstek pro trio Zucker-Abrahams-Zucker, které později zplodilo mnoho úspěšných komedií s osobitým humorem. Hlavním aktérem byl snad pokaždé Leslie Nielsen. Jejich prvotina Připoutejte se, prosím! patří k tomu nejlepšímu, co natočili a bylo jasné, že série těchto komedií/parodií bude pokračovat. Zajímavé je, že režiséři zde záměrně obsadili herce, kteří byli známí z vážných rolí v různých katastrofickým filmech, ze kterých si film utahuje, což dodalo snímku ještě více vtipu a taky autentičnosti. Povedená parodie, která podává skvělý humor s naprosto vážnou tváří a zrodila Leslieho Nielsena, krále těchto komedií. Já se vždycky skvěle bavím.

Není mnoho animovaných filmů, které by měly vyloženě smutný příběh (napadá mě snad jen Hledá se Nemo ale to se s tímto nedá vůbec srovnávat). Autorům Vzhůru do oblak se povedlo vymyslet zajímavý nostalgický příběh o starém vdovci, který se snaží dodržet slib z mádí a do toho vtlačit spoustu hlášek a vtipu, že z toho vychází uslzená i vysmátá pohádka v dokonalé rovnováze. Je to vlastně kreslený film s prvky normálního hraného dramatu, i když tam létají domy pomocí balonků. Za zmínku určitě stojí i skvělý český dabing (především Pavel Liška jako pes Dog). Neměl by chybět v Top 10 nejlepších animovaných snímků historie.

Dlouho jsem se u žádnýho animáku tolik nesmál jako u Divokých vln. Natočit to jako dokument, kde jsou rozhovory s kreslenými postavičkami byl výbornej nápad a tím se i DV odlišují od řadových animáků. Líbí se mi, že většina vtipů jsou vyloženě pro dospělý (jako třeba táta Kuřete v konzervě). Tak se mi zdá, že animáky pro děti už se snad přestaly vyrábět.

Tento naprostý výsměch katolické církvi a náboženským dogmatům je chvílema opravdu vtipný (například bezpohlavní anděl v podání Alana Rickmana) a chvílema se pohybuje za hranicí trapnosti (například obrovský živý hovno, nepamatuji si, jak mu říkali). Nicméně originalita, hvězdné obsazení (zejména Alanis Morissette v roli Boha, což je asi největší výstřelek) z něj dělá dost vtipný film, u kterého se zaručeně zasmějete. Většina situací je povedená. Tvrdošíjným křesťanům silně nedoporučuji sledovat.

Typická Carreyovská komedie (viz Božský Bruce, Maska, Lhář, lhář apod.). Od začátku víte, jaký to bude a jak to skončí. Pokud máte Jima Carreyho takhle rádi, tak je to určitě jedna z jeho nejlepších komediálních rolí. Mezi Jimovo komediální tvorbou Yes Man vyniká. Je to prvoplánový a je to uplně pro každýho. Klasická americká komedie. Ale má to zajímavej nápad, má to vtip, je to takový svěží a sympatický. Mě se to prostě líbilo:)

Sofia Coppola by prý film nikdy nezačala točit, kdydy roli odmítl Bill Murray, a dobře udělala. Opravdu si do této role nedovedu představit nikoho jiného. Bill Murray byl naprosto dokonalý v roli opuštěného muže, unaveného všedním životem s ženou, který je pracovně ve městě na druhém konci světa a dostavá se do konfliktu nepochopení tamější kultury. Scarlett Johansson jsem díky Lost in translation začal mít rád. Nevšední romantický film s atmosférou absolutního osamocení, které protrhne náhlá zamilovanost, jako z klukovských let, dvou lidí, kteří žijí odlišné životy ale vlastně prožívají totéž, samotu a všednost svých životů. Výbornou atmosféru vytváří i Tokio, jakožto námi nepochopené město. Ohromně sympatický film. Zajímavé je, že přestože je ve filmu velmi málo dialogů, tak vyhrál Oskara za nejlepší scénář. Ale vůbec nedí divu.

Nepopsatelné emoce, při sledování vás zaleje ohromná vnitřní pohoda a řeknete si, jak je ten svět nádherný a jak může být zábavný a dobrodružný ve své každodenní šedivosti. Krása, romantika, barevnost, originalita, jemný humor a hlavně překrásná Amélie, neskutečně přitažlivá v každé scéně (ovšem bez jakéhokoliv sexuálního podtextu), přitažlivá jako osoba. Skoro mi je líto, že jí nemůžu potkat ve skutečnosti. Napadá mě jen jedna jediná krátká, zato však přesná definice pro tento film: Neskutečná krása.

Některé komedie jsou tak trapné, že se nachází za určitou hranicí trapnosti a mohou se nám nakonec i líbit tím, jak moc jsou stupidní (pro mě viz. Děsnej doják), ale pak jsou filmy jako je Klub sráčů, které jsou "průměrně trapné" a to je to nejhorší co lze vytvořit. A já si pak říkám, jaká filmová škola mohla zrodit režiséra, který toto natočil? Jedna hvězda z lítosti z pokus o originalitu...