marhoul

Dánská syrová, depkoidní dramata tady hltáte jak "stopařka" u Detvy semeno a tomuhle dáte šedesátku? Typické. Předně, ačkoli mi pan režisér ulahodí lépe seriály než celovečeráky, tentokrát mě trefil přesně. Komorní, promakané, obsazení by se z fleku uchytilo na světové filmové scéně, že je Milan bombarďák ppč, víme dávno, nejen z divadla, Jeník Jankovský, Hynek Čermák, Vladimír Javorský i madam Frejová- senzační všichni, Žiaranova kamera, střih i Avishai Remembering, chválím, až se sluncem spálené zelená. Skvělá záležitost, ven s tím a zasloužené ovace se snad dostaví. Aby se tohle házelo do jednoho ranku jako sračkoidní komedie, typicky československé. Ode mě plná palba! Na Netlixu to visí od včerejška, jestli máte rádi ponuřejší věci na telce, to si dejte. Tvl tady expert neumí napsat správně ani jméno režiséra, hlavně, že se umí písemně vyblít, pak se něčemu div.

A pamatujete, jak nechal Pandrhola zatlouct Smrťáka do sudu? Drda fantasy?

Starší filmy mám ráda, tohle na mě, navzdory silnému příběhu, působilo příliš archaicky, zkratkovitě a přeslazeně.

Hrabal je šleha, povinnost, základ. Syrová, trpká třešinka na dortu české literatury, pochopitelně s peckou, která má čtenáře vytrhnout z letargie. Pro mě jsou Bohumil Hrabal a Ota Pavel dvě nejoblíbenější spisovatelské osobnosti, obě si mě získaly nejen svými řádky. Kontroverzní, skromní, s vlastním příběhem,  s chybami, které je polidšťují, moudří, laskaví, osamocení. Že pan Hrabal "odletěl" dobrovolně, nepochybuji. S krmením holubů to tehdy vážně přehnali, ale pal to čert. Kdo se o něj zajímal, kdo ho četl a přemýšlel u toho, myslí si své. Krásný dokument dává divákovi dostatek prostoru, aby si udělal názor. Pasáže, které četli pánové Abrhám a Somr, mířily rovnou do srdce.   "Na jakékoli stránce, kterou otevřete, je film." Jiří Menzel.

Zábavné! Hezká atmosféra, kamera, hudba, emancipovaná, prdelatá domorodkyně s třetím okem byla víc sci-fi než celý predátor, už jsem si říkala, aby nakonec nežvýkal kůže místo ní ve vigvamu dodneška, ale budiž. Pohodová zábava na páteční večer.

Devět kruhů pekla k popisu zrovna shlédnutého nestačí. Čtvrtce miliónu sjetých, ožralých, hladových, nemytých lidí s úpalem, nahatých a po pás ve vlastních hovnech, bych nepustila ani Nedvědy, natož KorN, Limp Bizkit nebo Redhoty, s jejich prudce vynalézavým songem k věci Fire! Drát do oka ve formě pozvání  křehké kopretiny Jewel na tento vymazlený monsterbál, pobavil. Jestli má někdo pocit, že ho totálně naplnil prudce metalový, rozuměj anarchistický dýchánek ve Vizovicach, tož tak ať si dá toto. Učebnicová sociologická studie stran chování frustrovaných jednotlivců v davu aneb jak člověk inklinuje přirozeně k primitivním pokleskům. Věřím, že účastníci v životě už nic většího/šílenějšího/dekadentnějšího nezažijí. Hieronymus Bosch předběhl dobu, nebo spíš dobře chápal, že se lidé nemění. Je to prostě v nás. stačí impuls, možnost, prostor. Viz. hrůzy války. To si dej, neváhej.  Pokud mívám nějaké výhrady k line-upu Colours of Ostrava, tak po tomto, přátelé: klidně buzipopík, opruzný indífolk, vřeštivé bolehlavové divoženy ala krákora LP, vystřelená Aurora nebo zas Zaz (rozjezdit!), už jsem ticho, beru i Dádu v duetu s Krajčem s písničkou napsanou těsně, než se hvězda odebere na nebe , hlavně ať je publikum O.K. .

Jsem rozsekaná! Tohle si dejte. Ron Howard natočil famózní biják, škoda, že to nešlo do kin. Ačkoli víme, jak to tehdy dopadlo, nenormální napínák. Z kuloárů taky víme, že natočená záchranná akce se shoduje s akcí reálnou, čili se ani nevkusně nefintilo, za což šestá hvězda. Anesteziologům se jistě sevřou půlky, neboť mít 5 a půl hoďky 13 děcek v ketaminu pod vodou, to se rovná solidní profesní noční můře! Jinak já mám po Top Gun a Elvisovi třetí film roku, divila bych se převelice, kdyby toto Avatar přerazil, ale nechme se překvapit. Často se nadává na lidi, jací že jsou ničemové. Co ale kolikrát člověk dokáže, je skutečně nadlidské. Krásný film!!!

Bezvýchodné životní drama laskavě řešeno dle klíče, který lze najít v cestovním průvodci. Bolavé, úsměvné, jemné, lidské, všemi perfektně zahrané. Emoce podávané v minimálních dávkách neškodí v jakémkoli množství.  Kdysi mě film nezaujal, ale s životními zkušenostmi přichází pochopení pro veškeré, co se zde odehrálo, čili film pro dospělé. Moc pěkné. "Ty mě už nepotřebuješ. Ale abych přežil já, potřebuji ji."

Knižní předloha této série je na houby, taky se mi vlekla, brejlovec mi pil krev svou unylostí, já tyhle leklé nány, které potichu břehy melou s výrazem, že neumí do pěti napočítat, nemusím ani v reále, Lila je už totálně nesympatická, ale aspoň trochu osvěžila, chlapi jsou, krom sympaťáka Enza, hnusní, upocení morgoši, kteří páchnou z obrazovky, na ránu do jednoho, chválím nákladnější produkci, pasáže z Florencie, Richterovu hudbu, a ačkoli jsem nebyla spokojená, jako u předchozích sérií, na další se zase podívám. Čtvrtou knihu jsem totiž nedočetla, nebavila mě, ale zajímá mě, co bude dál.

Ale jo, za mě lepší než celovečerák minulý. Seriál mám ráda, takže mi to sedlo. Obávám se ale, že divák, který uvidí jen toto, spokojený nebude. Táňu Medveckou mám moc ráda, hlas Aleny Vránové při dabingu Maggie Smith mi ale chyběl. Kostýmy krásné, obsazení fajn, děj tentokrát zpestřený natáčením filmu, vidět sluhy ve večerních róbách byla vážně sranda, v pohodě oddechovka. A jasně že je to takový načančaný cajdáček k vínku pro vousaté divačky ;), ale i toho třeba.