Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (441)

plakát

Marťan (2015) 

Po ponurém a temněji laděném Prometheovi se Scott tentokrát vyspal do růžova a poslal do kin odlehčenou vesmírnou one-man show o chlápkovi, který kvůli létajícímu satelitu promeškal linku domů. Což o to, Matt Damon si před kamerou ví rady a jeho ironické poznámky zachraňují hodně scén, které by jinak vyšly na prázdno, ale přesto je ta stopáž celkem dlouhá, a tak zůstává otázkou, jestli si člověk z filmu odnese víc než matnou vzpomínku na chlápka, co uvízl na špatné planetě, a k tomu pár jeho fórků.

plakát

V zajetí démonů (2013) 

Sympatická žánrovka okořeněná atmosférou 70. let, příjemným hereckým obsazením a příběhovou kostrou s nálepkou "true story". Film nesází na lekačky, prakticky všechny vypjaté momenty jsou výsledkem předem rozjeté dějové linie, ale za to se tu pečlivě od začátku buduje správně ponurá atmosféra, okolní prostředí a samotný baráček také neláká k rodinné dovolené, a tak na konci nezbývá nic jiného, než do svého seznamu povedených duchařin přidat další položku.

plakát

Jurský svět (2015) 

Vizuálně krásná a trikově nabušená hollywoodská zábava, které ale podráží nohy chabý nenápaditý scénář (až na ten nápad s raptory), společně s převzetím tuny k nim odpovídajícím klišé, včetně nemožnosti strachovat se o hlavní postavy, protože je od začátku jasné, jak to dopadne. Nicméně závěr je ozdoben takovou bitkou, která jen tak z hlavy nevyprchá, a množství odkazů na původní Spielbergův počin včetně Williamsovy hudby dokáže nejednomu na tváři vykouzlit nostalgický úsměv. Je ale otázkou, jestli by nebylo zajímavější do budoucna zvážit i nějaký temnější námět bez klasické zábavy pro celou rodinu.

plakát

Hancock (2008) 

První půlka filmu je skvělá a vtipná rádoby parodie na všechny ty superhrdiny z marveláckého universa, která se navíc může opřít o skvělého Smithe, který si roli ironického, egoistického supermana očividně střihl s chutí. Pak se ale děj zasekne na bodě nula a člověk má pocit, že s nápravou hlavního hrdiny už bylo řečeno vše, pro co byl film natočen. A ono ne. Celý film pak pro změnu sklouzne do rádoby mytologické lávstory s vážnějším vyzněním, což je vzhledem k předchozí zábavě tak trochu škoda.

plakát

Robocop (2014) 

V rámci triků a digi efektů to ujde, ale mnohem víc než nějaký akčňák to funguje jako zdařilá satira na téma USA a její překrásná starost o všechny státy na světě. Hrdina v tomto případě funguje spíš jako loutka v rukách lidí, co to s námi samozřejmě myslí dobře, přitom ale také nezapomínají na svou kapsu a jsou schopni pro ni nejednomu vymazat mozek. Na poli akčních filmů sice už svět zná mnohem větší nářezy a příběh také nevyráží dech, ale právě kvůli té satirické stránce film za povšimnutí stojí.

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

Viuzálně krásná akční bejkovina, u které naštěstí ani ten digitální bordel nedělá větší peklo, než je nezbytně nutné. Hloubavý záporák sice moc strachu nenažene, ale situační humor mezi hlavními postavami funguje dobře, nové postavy jsou zajímavé a tempo filmu navíc také nedává moc možností soustředit se na něco jiného. Scénář sice už nemá čím překvapit a o hrdiny se také nelze skutečně obávat, ale jako prďácká nabušená přehlídka marvelovských dětiček to funguje dokonale.

plakát

Železná srdce (2014) 

Špinavý, bezútěšný začátek a konec, který nic neřeší, no není tohle válka? Rejžovi bohužel utekl závěr, takže amerického hrdinského patriotismu jsme ušetřeni nebyli, ale převážná většina filmu patří do kategorie drsná a nelidská válečná vřava, která navíc nabízí ne tak obvyklý pohled z kokpitu tanku. Herecky nejlepší Pitt, i když ostatní osazenstvo té železné plechovky také není k zahození, takže nebýt toho zbytečně klišoidního závěru, byla by to až neočekávaná spokojenost.

plakát

Lovec trolů (2010) 

Klasické dilema mezi čtyřmi a třemi se tady nakonec zvrhlo do červena, protože takový úlet prostě jen tak někde neuvidíte. Na horor sice zapomeňte a ani sedět hoďku a půl zařezaní v křesle nebudete, ale.. natolik vážně se tvářící a přitom vědomě se parodující snímek dokáže přesvědčit o tom, že pro kvalitní realizaci dobrého nápadu nepotřebujete stamiliony ani nápis "Hollywood". A pro vyznavače konspiračních teorií je to úplné Eldorádo! Je sice pravda, že chvílemi se to táhlo jako trolí myšlenkové pochody a celkově to mohlo být napínavější, ale.. vem to trol.

plakát

Krvavý diamant (2006) 

Silné v jednotlivých momentech, přesně takovou drsnější exkurzi do africké občanské války zhýčkané hollywoodské obecenstvo potřebovalo, ale samotná dějová linie sledující osud tří hlavních postav není natolik zajímavá, aby dokázala udržet pozornost celou tu dlouhou stopáž. Zejména v druhé půlce je ta věčná mozaika války, akce a dialogů místy až ubíjející. Zwick se hlavně snažil upozornit na jeden z tabuizovaných problémů společnosti, a to z filmu čiší každým coulem, pro lepší zábavu bych už ale příště volil jiný film.

plakát

Nespoutaný Django (2012) 

Slabší čtyři. K zástupu Tarantinových fanoušků se nemám důvod řadit, a proto jsem k filmu usedal ne s očekáváním, ale spíš se zvědavostí, co Tarantino v tomto již lehce ohraném žánru svede. V první řadě si jde rejža svou vlastní cestu, na starší známé westernovky tam mnoho odkazů člověk nenajde a jen patřičně brutální přestřelky dávají tušit druhou dekádu nového století, kdy už není třeba cokoli zakrývat. Příběh nikterak originální není, ale naštěstí herci to táhnou a pasáže mezi DiCapriem a Waltzem jsou prostě výtečné. Chápu také bohatou fanouškovskou základnu: Odmala utlačovaný a zamilovaný Romeo jaksi nedává mnoho možností, komu věnovat své sympatie, a tak k tomu už jenom stačí vystavět prosťounký příběh s drsňáckým happyendem a děkovat Bohu za to, že film natočil režisér, co ho pozvedává svým svérazným stylem.