Spiker01

Krásná vzpomínka na dětství.

Před návštěvou kina jsem četl jak je nový Matrix strašně meta, mně to ale přišlo prostě jenom divný. Jo, těch pár joků na sequelitídu a Warnery bylo vtipných, ale jinak mě to vlastně vůbec nebavilo a půlku filmu jsem přemýšlel o úplně jiných věcech. Což se mi teda v kině snad nikdy v takové míře nestalo. Polehčující okolností je, že pro mě Matrix nebyl nikdy určující a ačkoliv jsem měl jedničku v dětství hodně rád a užíval si přelomové akční scény, lore mi byl vždycky tak nějak volnej. A zde to z hlediska příběhu bylo podobné a ač nám bylo potají přichystáno mnoho překvapení a trailery v tomto případě obzvláště lhaly, zásadní dílo se bohužel nekoná a Keanu mi tu přišel vyloženě prkennej. Na druhou stranu zásadně nemůžu souhlasit s přemírou hatu, který se na Matrix 4 snesl, jen mě to zkrátka subjektivně mijí a užívám si pouze nádherné obrázky. A tu čtvrtou hvězdu zkrátka nedám hlavně kvůli tomu, že mě akční scény ani za špičku nehtu neohromily. Těžko říci, jestli to vůbec mohlo být lepší, takhle se ale jenom variuje původní příběh s mladšími verzemi postav které známe, s překvapivě snad krásnější než kdy dřív Carrie-Anne Moss.

Dle čtenářů knih nezfilmovatelné sci~fi, ovšem ono to vždy nějak jde, důležité je však vyprávět zajímavý příběh a diváci leccos odpustí. Což se Nadaci od Applu povedlo tak na půl a já u seriálu zůstal hlavně proto, jak nádherně to na velké obrazovce ve 4k vypadá. Obrazy z vesmíru jsou skutečně monumentální a nebýt druhé linky s kolonisty, šel bych výše, jelikož ta císařská ji zadupává úplně do země (Lee Pace top). Na druhou sérku jsem rozhodně zvědav, ale pokud nedorazí úplně hned, nebude mi to úplně vadit, hlavně aby byla povedená.

Český film s nádechem hororové atmosféry? To je v našem rybníčku vyloženě rarita a na mě to výborně zafungovalo. Gore závěr bych si možná odpustil, ale jinak mě Štáfek s Kozubem neskutečně bavili a i když jsem kino s klidem vynechal, premiéra na Netflixu po třech měsících je ta vůbec nejvhodnější varianta jak tyto typy filmů usledovat. Zvlášť když jsou takto neotřelé a povedené, alespoň za mě.

Velmi milé oscarové překvapení. Film není o křížových výpravách, možná právě kvůli matoucímu názvu na to nikdo nepřišel, ani u nás podtitul příliš nepomohl. Osobně jsem před deseti lety sledoval tenis docela dost, takže o Richardovi Williamsovi jsem leccos zaslechl, leč ne vždy v pozitivním duchu. Nicméně jsem čekal, že biografie se ponese v duchu perfektního otce mnoha dcer, z nichž dvě se stanou jedněmi z nejúspěšnějších tenistek všech dob. A překvapilo mě, že i na stinné stránky občas dojde, ovšem samozřejmě v omezené míře. Will Smith přesně podchytil éru, kdy může hrát podobné role (i když jsem občas přemýšlel, proč když mlátí pár chuligánů jim jako Deadshot pár nevrazí) a nominace na Oscara bude zasloužená, leč bych si nemyslel, že jí promění. Snad se ještě kolem filmu příští rok zvedne buzz, jelikož se nejedná o žádné pronuděné nekonečné sterilní peklo, ale o velmi příjemný feel good film, který krásně odsýpá a končí až příliš brzy. Chtělo by to druhý díl, protože jako na potvoru končí v tom nejlepším. PS : Můj velký oblíbenec Jon Bernthal je tu jako vždy perfektní.

Až na místy přespříliš křečovitou dobrosrdečnost všech ve filmu velké překvapení, které jsme si v kině moc užili. Nečekal bych, že něco, co mnozí odsuzují jako tu "srágoru s Richardem Krajčem," bude až takhle hýřit nejrůznějšími emocemi a ačkoliv vám třeba nesednou všechny příběhy, u většiny jsem si říkal, jak byly vlastně moc pěkně odvyprávěné. Samozřejmě, cílovka je jasná a s tou ani mocný Herkules nepohne, proto tu ostatně svítí takto bídné hodnocení, ale jako taková mnohokrát zremakovaná variace a alternativa na Lásku nebeskou to funguje velice dobře.

- [ ] Dá se u tohoto filmu vůbec spoilerovat, když už jsme všechno věděli dopředu? To by byla taková pecka, kdybychom nevěděli vůbec nic. Trojka Spider-mana je bezpochyby unikát, který propojuje tři separátní paralelní světy sérií, které v jistých ohledech nedopadly úplně nejlépe, ale nyní dostávají druhou šanci na zakončení. No way home je obrovský fan servis, který se jen zázrakem povedlo skloubit dohromady, ale mně zvlášť u této série s Hollandem úplně nesedí, jak moc je cheesy. A nejvíce pro mě funguje právě v momentech, kdy předkládá vážnou tvář a nikdo vzápětí neupadne nebo neudělá jinou volovinu. Nicméně je to furt marvelovka se svými trademarky, kterou za to všechno co dělá, tak hrozně cením, ale tolik jsem si jí zkrátka tentokrát neužil (doma už jsem s tim počítal a užil si to více). Dle hodnocení a nadšených diváků všude kolem mě však rozhodně návštěvou kina vedle nešlápnete a snad to dá tu miliardu jako za starých časů! (edit a že to zbořilo, co se dalo)

Zakončen víkend ve stylu Ridleyho nových filmů, které jdou kvůli pandemii jen krátce po sobě v kinech. Pravidelně vzpomínám na to, jak mi ve velké míře chybí obří historické eposy, ve kterých právě Ridley Scott zanechal za svou kariéru nemalou stopu. A věděl jsem předem, že Poslední souboj bude spíše komorní záležitost, leč bohužel hrozně drahá a nikdo na ni do kina nepřišel. A překvapilo mě, že nakonec je ve filmu více bitev než jsem čekal a titulní závěrečný souboj je jedna velká brutální lahůdka. Matt Damon a Adam Driver jsou dva dokonalé protipóly a jejich řevnivost mě hrozně bavila sledovat. Ne, že bych si to užil jako film roku, ale přesné takové snímky mi dělají velikost a pevně doufám, že pokud bude mít ještě síly, tenhle komerční propadák mu už v závěru kariéry neuškodí a ještě nějaký podobný flák natočí. Kromě Krále a Krále Psance od Netflixu si na jiné filmy z nedávné doby ani nevybavím a je to obrovská škoda.

Původně jsem myslel, že se Hře na oliheň, dalšímu obřímu megahitu Netflixu, úplně vyhnu, jelikož mě to příliš nelákalo a když tady byl loni Bridgerton, taky jsem vzhledem k nuzným kvalitám odolal. Pak jsem se i přes nedoporučení několika přátel pustil alespoň do prvního dílu a pak bych to případně nechal. K mému překvapení mě to však docela bavilo a po několika dílech přišlo úplné zaháčkování a celkově jsem z první sezóny nadšený. Hrozně mě bavil vývoj hlavních postav, které jsou perfektně prokreslené a jejich odchod ze scény mnohdy krutě bolí. Pár korejských věcí už jsem nakoukal a vždycky jsem dostal to samé, počínaje prolitými hektolitry krve jako třeba u Vlaku do Pusanu. Ale opravdu jsem nečekal, že mě Squid game dostane emocionálně. A za to musím smeknout a jen doufat, že povinná druhá série neztratí kvality a Netflix již podstatně lépe zaplatí hlavního tvůrce...a posléze doufat, že to nevymačkají na dřeň jako La casa del Papel.

Ridley Scott neustává ve své snaze přinášet stále nové filmy, které se nestanou rychlokvaškami, nýbrž zůstanou v povědomí diváků ještě alespoň několik let. I tentokrát se vrhl do nadměrně dlouhého eposu, u něhož mě však naprosto strhla první polovina a ta druhá mě už bavila o dost méně. O klanu Gucciů jsem toho před filmem moc nevěděl a nemohu tedy posoudit, kde je to umělecká licence (jako vždy jistě hojně zastoupená) a kdy se Ridley drží v rámci mezí historie, ovšem koho musím rozhodně pochválit, tak je Lady Gaga, u níž jsem ani po předchozích filmových zářezech nevěděl, jestli mě spíš štve nebo baví a tady mě tedy bavila dost. A čert vem její přestřelený akcent, tohle byla zkrátka její role. Jen škoda, že se Ridleymu právě v druhé polovině snímku nepovedlo udržet tempo, jinak by to byl v jeho kariéře další majstrštyk, letos dokonce už druhý. Takže za suprových 8.