ondrula

No tak jsem se přiměl podívat se na tuhle kultovku, která mě dlouho míjela a musel jsem se fakt snažit, abych to dokoukal. Všeobecnou oblíbenost filmu nechápu a hlášky z něj, kterými mě častuje celé širé okolí, mi připadaj dost ubohý. O čem ten film vlastně je? Banda zpovykaných fracků jede se školou na hory a snaží se za každou cenu ožrat, což jim znemožňuje věčně nasraný Brzobohatý. Aby měl film nějaké poselství a uměleckou hodnotu, je do něj násilně naroubována myšlenka mravního opanování (spíš onanování) a vzdoru jednotlivce. Když to John psal, asi netušil, že ho za 30 let bude nemravně popásat skřehotavý zmrd Bárta. Výsledkem je podivuhodnej cajdák o harantech, kteří dělají problémy a kecají kraviny. Dětští herci přehrávají jak blázen a Duchoslavovi bych dal nejradši šutrem do držky. Jednu * dávám navíc za atmosféru 80. let.

No že by to byla zas až taková sláva, to mi zase nepřišlo. Menšíkův neustále propíraný alkoholismus má vcelku nevinou podobu, Menšík většinou jen bloumá bytem v pyžamu nebo sedí na verpánku a pucuje boty. Nepůsobí jako rozložený notor, chodí do práce, dokáže vcelku fungovat normálně. Dvakrát se pravda zlije, ale třeba na upjatém buržoazním večírku u příležitosti Hanzlikova koncertu by se musel ožrat každej, kdo nemá v hlavě ze snobismu vyjebáno. Vlastně má Menšík můj obdiv, protože kdyby proti mě v mým kvartýru takhle setrvale držkoval Čestmír Řanda, nakopal bych mu jeho otylou řiť a letěl by ze schodů; a kdyby přede mnou vychvaloval Zápotockýho, ještě bych mu přidal pár facek. Celý film je tedy v podstatě o tom, jak všichni otravně neustále lamentují na Menšíkovým alkoholismem, uprostřed toho stojí střízlivej Menšík a vcelku pochopitelně se nestačí divit. No a je fakt, že kdyby mi syn přivedl domů obludnou Reginu Rázlovou, začal bych chlastat taky. Film je plnej podivností a nelogických okamžiků; nejvíc mě bil do očí fakt, že alkoholikovi Menšíkovi jeho blízcí na slavnostní večeři hned zkraje šoupnou do ruky kořalku.

Příběh hodný akčních hovadin z 90. let. Úvodních 80 minut, směřujících celou dobu k závěrečné přestřelce, je tak žvaněním o hovně a natahováním stopáže. Finální fight je pak k dovršení všeho dost směšný, islámisti padají po zásahu kulkou teatrálně přes zábradlí apod. Hamiltonova nesympatická zmačkaná držka s neustále nasraným výrazem mi taky moc náladu nezvedla.

Klasický drama ze současný Anglie s nádechem gangsterky. Mám rád tyhle filmy, tudíž mi ani moc nevadilo, že zápletka je naprosto jasná už během prvních několika minut a ani to, že je film vlastně o hovně. Díky krátký stopáži mně ani nestačilo moc vytočit, že Wild Bill je navzdory svýmu jménu krotký jak beránek a ze závěrečného fightu, kde jsem čekal fakt velký věci, se vyklubala hospodská fackovaná jak ze Švejka.

Dlouho jsem se od toho odtahoval, pamětliv průseru z prvního dílu. Film mě ale velmi příjemně překvapil. Trochu jsem musel ignorovat děj, protože okolnosti spiknutí jsou opět stejné jako obvykle, a tak jsem si mohl vychutnat výborné souboje, efekty a Scarlett Johansson. Komiks jak má bejt.

Nedávno mě napadlo, že humor Family Guye je v posledních dílech už hodně špatný a vyčpělý. No a zoufalý, debilní a fekální humor Setha MacFarlana je opravdu krásně vidět v jeho novém filmu. Navíc jeho neherecký výkon doplněný jeho nesympatickou držkou mě přiměl k zoufalému úpění. A když se na monitoru zjevila i mongoloidní Amanda Seyfried, musel jsem to vypnout. Americký humor je holt asi souzen jen Američanům.

Jako kraťas je to velmi dobré (byť dost naivní). Herci, kamera, hudba a choreografie jsou takřka na profi úrovni.

Pro Gotham City mám celkem slabost a tak mě seriál příjemně zaskočil. Trošku překotně se v pilotu začaly divákovi podsouvat postavy jednotlivým hrdinů a antihrdinů (zvlášť Riddler a Eve), ale zase je třeba chápat, že jich je v Batmanovi tak moc, že se asi nic jinýho nedalo dělat. Paradoxně mi jako nejpovedenější postava přijde Albert.

Nejdřív jsem se chtěl rozčilovat na tím, že Pohlreich už zase honí prachy a že by s tím nóbl žrádýlkem z předražených surovin mohl jít k šípku, ale pak jsem musel uznat, že tentokrát vaří jednoduše a efektivně (ač recepty z Francie a Itálie). Směšnej je trochu ten product placement, ale budiž...

Málokoho nesnáším tak jako parazita Saudkovou, štětku Belohorcovou či primitiva Rosenberga, takže jsem se na to nikdy moc nedíval. A když, tak v mém pubertálním mládí, kdy jsem doufal ve špetku erotismu (toho se mi stejně dostalo). Z vyprávění vím, že se na takový pořady koukali vytrvalí onanisti a ubožáci všeho druhu a to až do hluboké dospělosti.