movieband

Československý propad do šílenství a učebnicový příklad přísloví pýcha předchází pád. Sugestivní vyprávění tvůrců diváka chytne v prvních minutách, a i když pro mě většina herců byla neznámých, tak chemie zafungovala v plné síle. Jak jsem nic nečekal, byl jsem velmi překvapen z toho, jaký film byl. Jedná se o drama jednoho malíře s prvky hororu s morálním přesahem.

Totální úlet a debilita, která ví čím je, herci ví, že hrajou v hodně špatném filmu a tvůrci ví, že když ne pro peníze, tak pro srandu a absolutní svobodu v rámci tvorby točí jeden z lepších filmů nejšpatnějšího ranku. Pozitivum je snad jen jedno. Všichni zúčastnění museli vědět do čeho jdou, protože se náležitě vyřádili. S trojkou v krvi by film dokonalou zhýralostí.

Zklamání. Od Renfielda jsem čekal zábavnou jízdu, u které se po delší době zas zasměju a pobavím. Přinejmenším trailer tomu nasvědčoval. Bohužel tvůrci neukočírovali směr a film neví, či chce být dramatem, hororem nebo pěkně ujetou komedií. I toho gore bylo přespříliš. U některých scén se sice člověk hodně zasmál. Ale častěj jsem se bohužel díval, kolik ještě chybí do konce, těch hluchých míst je ve filmu víc, než je zdrávo. Hodně nekonzistentní.

Asi je dobře, že pokusy o poetické vyprávění zasazené do středověku tu stále jsou. Je škoda, že do formátu 4:3 nebyla taky černobílá kompozice. Za mě by to film možná udělalo přístupnější, protože když už chybí dialogy, bylo by dobré vyždímat obrazové zpracování na maximum, a to by dozajista hra stínu a světla v případě Křižáčka zvládla. Dějově těžká a divácky masochistická cesta, kde se člověk snaží uchopit smysluplnost děje. Přijde na něj, ale tvůrci to za žádnou cenu neulehčují. Ovšem část u nočního ohniště má hloubku. P.S. Jak už v komentářích někdo zmínil, pro rodiče je děj asi uchopitelnější, pro hypersenzitivní lidi taky. Pro obyčejného diváka film určitě není. Právě kvůli (autoři odpustí) uměle natahované stopáži, místy nicneříkajícím dlouhým záběrům a prakticky i kvůli absenci jakéhokoliv dialogu.

Sugestivní retro snímek, který mi připomněl technickým zpracováním horory od Universalu z počátku minulého století. Formát 4:3 byl výborný tah. Ponurost a depresi Eggers udržel i u Majáku. Během stopáže nakládá divákovi, od prvních tónů hučivého majáku až po trhání střev racky, na záda takovou nálož, že po skončení filmu se člověk cítí špinavý a přinejmenším ve stejném stavu jako ústřední dvojice. Maják je nepříjemný film, který postupným odkrýváním charakterů, představuje, dá se říct, analýzu ponorkové nemoci a zákonitou katarzi v závěru. Závěr? 1. Pokud si léčíte mindráky nejezděte na odlehlé místo odkud se nemáte šanci dostat. 2. Pokud je na takovém místě spolubydlící, co je víc v háji, jak vy, schovejte sekyru. 3. Sex s mořskou pannou není řešení, čehokoliv. Eggers se utrhl ze řetězu a naservíroval silně autorský počin, u kterého se divákovi buďto zamotá hlava po skončení nebo ho vypne pro občasnou unylost vyprávění. " The light is mine!"

Náročný rozbor ctností a rytířských hodnot. Pokud člověk překouše Deva Patela v artušovské legendě a přistoupí na místy náročnější tempo nebo určitost příběhu, tak ho tvůrci v závěru dovedou k usppkojivému rozhřešení. Film asi není pro mainstreamového diváka. Než pro akci a libování si ve fantasy, jde spíš o přemýšlení nad zodpovědností, rozhodnutími a následky z nich plynoucí. Náročná podívaná. P.S. Řekl bych, že trochu té zeleně/plísně/nízkého sebevědomí, má v sobě v dnešní době každý. A je na každém či se jí postaví nebo se jí nechá pohltit.

Nepříjemný a silný film. Bohužel se najdou lidi, ne jen v internetovém prostoru, kteří budou celou situaci shazovat do konspirace, nesmyslu a katolické agitace. Takových je mi líto. Protože, i kdyby SoF nebyl natočen, pořád by se stačilo jen podívat na statistiky zmizelých dětí a statisticky prokázané obchody s dětmi v sexuálním průmyslu, nejen v US. Lidem, kteří zpochybňují i tahle tvrzení... Přeju asi fakt hezký život. K filmu - výborná práce. Nedivim se, že hlavounům z filmového průmyslu autoři šlápli na kuří oko.

Tolik nápadů a myšlenek. A opět mindfuck závěr. Na jednu stranu je film souhrn vybraných možností a situací, které život nabídne. Taky se může zdát jako rozbor života, rozhodnutí, dospívání, smrti, podstaty životních etap. A nebyl by to záhadný Shyamalan, kdyby si do závěru (který se dá tušit a už to není takový wau moment) nedal nějaký ten twist, který vystavěny obraz filmu naruší a hodí diváka opět trochu jinam. Na druhou stranu je Čas zajímavé zamyšlení nad různými teoriemi, které kolují světem o mocných a korporátech.

Berserk bude mít dlouhodobý dopad. Autor/tvůrci rozehrávají na poli středověké dark fantasy příběh o hledání smyslu bytí, příběh o přátelství, o smyslu lásky, o pomstě, o cílech/snech. Příběh o lidech a (jejich) démonech. Mnohavrstvé vyprávění by chtělo asi ještě jedno shlédnutí přinejmenším. Pokud by si člověk chtěl tím peklem projít znovu. Vše je zabaleno do krvavého hávu, který se během seriálu objevuje v podobě rytířských soubojů, aby se v posledních prakticky 30-ti minutách stal ultimátním mlýnkem na maso. Diváka přikoval tam, kde se se momentálně nachází a nechal ho v (ne)milosrdném vzduchoprázdnu, obzvlášť po závěrečných třech minutách, které decimují lidské emoce do poslední vteřiny. Příběh má dokonale promyšlený scénář, kde se člověk v průběhu 20-ti dílů dozvídá pozadí a motivy různých postav, jejich činů, jejich emocí, aby to v závěrečném tichu rezonovalo v dešti krve, zmaru a agrese. To, co se může některým zdát jako přešlapování na místě v rámci posouvání děje, nebo "příběhové vaty" je ďábelský tah autora. Tah, který má za úkol, přilnout k postavám, pochopit je, oblíbit nebo je nenávidět, aby právě závěr byl vyhnaný do výšin emočního masakru, po kterém bude člověku ještě chvíli zle. Snad se pomsty dočká a i po smrti autora mangy bude Gutsův příběh uzavřen. Manga je nutnost.

Neskutečně zábavná podívaná, kde akce střídá akci, kde o humor není nouze, nikdo si na nic nehraje a jede se jedna velká zábavná linka, u které člověk vypne mozek a nechá se drtit velkými monstry. Přijde mi, že to snad netočil stejný tým jako GozillaxKong. U předešlého snímku se jednalo o nekonzistentní jízdu. Tady se upustilo od vážnosti, a zůstal jen humor. A podle toho taky film vypadá. Všichni si to užívají, a tak to má v případě monster bijáku být. Klidně bych si dal pokračování ve stejném duchu. Kvalita série - Godzilla 85%, Ostrov Lebek 85%, Král Monster 90%, GxK 65%, Nové Impérium 80%. P.S Hejt moc nechápu. U obdobných filmů nelze čekat filozofické díla nebo bezchybné scénáře. Ta přepálenost k tomu patří. Záleží jen na míře tolerance. P.P.S. Jsem rád za tým, že se poučili, ubrali na lidském faktoru a nechali víc prostoru monstrům. Zaměření na Iwy byla trefa do černého.