Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Akční

Recenze (1 547)

plakát

Tlustý prase (2008) (divadelní záznam) 

Díkybohu nejsem zatím tak prázdný, aby mi tato hra připadala zajímavá. Za celou dobu nikdo na jevišti neřekne žádnou zajímavou myšlenku, vedou se pouze triviální dialogy, které by ocenila tak maximálně měňavka úplavičná, ale né člověk s určitým nadhledem. Na druhou stranu, od moderních Američanů nelze nějaký druhý rozměr dost dobře čekat. Zkrátka, ta silnější kikina, která patrně měla oslňovat svým vtipem a rozhledem, byla stejně obyčejná a nudná jako ta hubená zmalovaná hysterická pipina z práce. No na druhou stranu on ten mladík s počínající pleší také nebyl žádný lumen, takže se není co divit, že ho ta tlustější očarovala svými řečmi o válečných filmech a roztomilým žvýkáním popkornu doma u televize. Výrazně mě pobavila páně LaBuťova představa práce, v jeho pojetí se tam pouze kecá a hodiny řeší nějaké osobní pseudoproblémy. A účetní čeká, až jí kolega dá "spis", aby ho mohla poslat kurýrem, no cheché! Výkon hlavních představitelů chatrné předloze také moc nepřidal. Ta neustálá nervozita ústřední milenecké dvojice se ještě jakžtakž dala snést, ovšem to, co předváděl Mefistofeles Veselý... okamžitě naklusat ke Karlu Hynkovi a předplatit si kurzy na Borce! A co se týče hudby... u každého trošku "nezávislejšího" díla by mě Placebo nadchlo, ale použít jejich skvělé písničky k fádnímu příběhu o kravaťácích, no fuj!

plakát

Evo, vdej se! (1983) 

Jo jo, když je žena náročná a odmítá jednoho nápadníka za druhým, ať se nediví, že pak musí sama doma zahánět chmury žrádlem. Přitom se kolem ní ženiši jen točili, pravda, občas trochu postarší a oslizlí (Krška), nebo poněkud nesmělí a divní (Jelínek v pro něj nezvyklé roli), popř. fešáci, ale zadaní (Kratina) ale kdyby přivřela obě oči, určitě by se přes ty maličkosti hravě přenesla a mohla být šťastná. Jinak fakt nevím, co maj lidi proti Cikánům... jak hezky film ukázal, nejenže zdarma opraví rozbité okno, ale ještě k tomu pěkně od podlahy zahrají!

plakát

Zrzavá veverka (1993) 

Celou dobu jsem čekal, kdy Emma konečně ukáže svůj potenciál... No nakonec jsem se dočkal, ale trvalo to jen cca 2 vteřiny, takže pro mě jednoznačné zklamání. Když k tomu přidám vykonstruhovaný, nepravděpodobný a nelogický děj a několikrát opakovanou písničku jak od Evy a Vaška, víc jak dvě hvězdičky to být nemůžou.

plakát

Nestyda (2008) 

Kdyby neměl Oskar dítě, byl by jeho styl života jistým způsobem fascinující... Ta nezodpovědnost, žití okamžikem, nepodřízenost konvencím. Ovšem coby otec by si to dovolovat neměl.

plakát

Kanárek (1999) odpad!

Málokdy člověk vidí film, který by se dal označit za krystalicky čistý odpad. Kanárek jím bezpochyby je. Celý snímek je pojednán jako hitparáda, kde si má člověk vybrat, který z účinkujících se mu jeví jako nejnechutnější. U mě to vyhrává hlavní představitel, těsně následovaný Hlavsou a párkem Čížkovou s Křenem. Tauš mě štval od první minuty, co se ve snímku objevil. Lehce trumfnul ony sebevědomé české kapely, které si navlečou triko se svým zahraničním vzorem a jdou natočit originální desku; neboť jen za prvních dvacet minut zaznělo ve filmu 8x jméno jeho oblíbeného režiséra, pak jsem to přestal počítat. Pravda, na tričku ho neměl, ale na ponožkách nejspíš ano, anebo to minimálně zachraňovaly spodky tarantinovky. No a kromě toho projevoval fascinaci krví, násilím a smrtí, takže prostě blbeček non plus ultra, zvlášť když si uvědomíme, že začal brát drogy jen proto, aby se znechutil té postarší stíhačce, co ho chtěla mermomocí svést. No Hlavsa se taky ukázal, před a po koncertech bublalo na scéně to nejprimitivnější hospodské bahno, pomyslného dna dosáhl "nezávislým a nespoutaným" bouráním popelnic za řevu rolingstonovské satisfaction. Člověk tak nějak začíná ty komunisty chápat. Zkrátka, pro mě naprosto zbytečný film, perfektní tak maximálně pro lidi s nízkým tlakem, kteří jsou líní udělat pár dřepů.

plakát

Krakonoš a kukačky (1978) 

Jak Krakonoš pomocí kukaček nakukal vykukovi, že je lepší se polepšit než pořád pokukovat, kde co čmajznout. A Matematička má výborný postřeh, podle mě Krakonoš ty dva jen tak zkoušel. Zaklepal na jejich dveře v ono svatební odpoledne a čekal, co se bude dít. Protože mu novomanželé přišli otevřít, bylo zřejmé, že jsou v jisté oblasti nezkušení a Krakonoš tedy u nich musel zůstat přes noc a ukázat jim jak a co. Kdyby mu otevřít nepřišli, bylo by jasné, že leží v posteli, že zapomněli na svět a žádné poučení tedy nepotřebují a Krakonoš by se pak jen tak potichu vypařil.

plakát

Leonardův deník (1972) odpad!

Každý výtvor chcoucí být nazýván estetickým by měl prokazovat jistou jednotu v rozmanitosti, ovšem já jsem našel jediný znak spojující filmovou a kreslenou část tohoto díla - nebetyčnou blbost. Vím, jsem náročný, ale přijde mi to tak nějak málo.

plakát

Habermannův mlýn (2010) odpad!

Film jsem neviděl a nikdy vidět nehodlám. Odpad dávám za tu neskutečnou drzost, že Herz použil skutečná jména a doopravdickou událost, ale vůbec se nedržel skutečnosti, příběh si v podstatě vymyslel, a ještě si na něm ukájel své perverzní sadistické choutky (Haberman byl ve skutečnosti zastřelen). Takovou ohavnost si nedovolili ani komunisti v majorovi Zemanovi, Botostroji a podobných svých veledílech.

plakát

Rekvalifikace (2011) 

Od té doby, co jsem shlédl těch několik málo filmů s Vlado Štanclem vím, že v budoucím životě nechci být ani mouchou, abych mohl koukat na ženské v koupelnách, ani slavnou zpěvačkou, ani vítězem tour de france, ale jedině Vlado Štanclem. Ten člověk je prostě bůh, jeden z nejlepších komiků, co se kdy narodili. Už jeho image je k počůrání se smíchy, a co teprve když promluví svým nářečím, a co teprve když pronese nějakou tu hlášku. Například z tohohle filmu si pouštím jednu scénu pořád dokola (já se nezlobím... já jsem nasranej!) a chechtám se, až sousedi bouchají na topení. Čili 50x shlédnutá dvouminutová scéna, to znamená 100 minut maximální zábavy, i kdyby všechno ostatní ve filmu byl odpad (což ani náhodou není), je to jasných pět a né že né.

plakát

Pamětnice (2009) 

Magnusek je génius, na mrňavé ploše dokáže poukázat na veškeré problémy vesmíru. Zatímco si dědové v domově důchodců vyprávějí, že měli k obědu mrkev, paní pošťačka se omlouvá za pozdní donášku, protože jedno psaní zapomněla na stole čtyři týdny, v pozadí se perou skini a nezdárný syn si půjčuje od otce tisícovku, neboť "ty ji stejně už nepotřebuješ". Myslím, že Magnusek fakt marní svůj talent, měl by se nechat zaměstnat v nakladelství, které vydává zhutněná díla klasiků. Myslím, že by celého Shakespeara dokázal vtěstnat do tří, maximálně čtyř vět a ještě by mu pár slov zbylo. Narozdíl od spousty uživatelů zde nevidím nic kladného na tom, že ve filmu účinkuje tolik hereckých "legend" pohromadě. Naopak je to hodně tristní podívaná, kterou bych si rád odpustil. Stáří je strašné, jak člověku smaže rysy, vezme energii. Vezměme si jen Švormovou, jaká to bývala kdysi kočka. Navíc tyto legendy nijak výjimečný herecký výkon nepředvádějí, i když se samozřejmě zdá, že září v porovnání s poněkud prkenným Magnuskem a zejména individui typu nevrlá sousedka, a už vůbec nemluvě o nakupující v krámě, která svou kreací téměř dosáhla dokonalosti nezapomenutelného Arnoštka z Kouře. No a ten Brabcův začátek, ten byl hodně, hodně laciný.