Huguette

Téma zajímavé, důležité, ale provedení je strašně upovídané. Když sebeušlechtilejší myšlenky jsou vtloukány do hlavy dlouhými, nepřirozenými, patetickými monology, začne to dříve nebo později skoro až otravovat. Věřím, že ve své době (1943) taková velká slova měla pro lidi velký význam, ale nyní ta forma (nikoliv obsah!) sdělení už tolik asi nepůsobí. Beulah Bondi, na kterou jsem se těšila, je sympatická a dobrá herečka, ale neměla moc prostoru, Lucile Watson měla sympatickou roli, která tu nepřirozenost filmu zjemňovala. Paul Lukas byl elegán a s Bette Davis se mi jako pár líbili. A role Bette Davis, tahle poloha se mi pro ni moc nelíbí, Bette byla královna hereček, větší než život...a opravdu, toho patosu, těch ublížených obrosvkých očí a pokrouceného obočí bylo občas více než je zdrávo. A ani nijak nepůsobila jako máma a nepřipadalo mi, že to byl záměr. Osobně myslím, že můj syn by mě musel hodně dlouho přesvědčovat, abych souhlasila s jeho plány. Jen náhlá myšlenka: nebylo toto lépe navozeno v Čapkově Matce?

Příjemné, tehdy jistě originální a nyní jsem za pořad vděčná, protože mi pomáhá poznat hvězdy tehdejší doby =) Jedny z nejlepších epizod byly návštěvy Lucille Ball, Carol Burnett a překvapuje i Liz Taylor =) A mimochodem - kdo by nemiloval ARLENE FRANCIS!

Velké rozčarování - potenciál by to mělo... ale podle mě je to blbě napsané, umělé a povrchní. Něco mezi Plynovými lampami, Oknem do Dvora a snad i Vertigem, ale celé nějak nepovedené. Dokonce ani Barbara Stanwyck to nezachránila. Škoda.

Neil Simon je úžasný autor... Jack Lemmon je nádherně neurotický a Anička Bancroft (promiňte, mám ji strašně ráda!) je velice milá, mám ráda její trochu "stydlivý" styl hraní.

Naprosto geniální atmosféra! Velice zajímavá myšlenka...nicméně jsem čekala ještě trochu komplikovanější rozuzlení, Kim Novak mi trochu lezla na nervy a ač hrál úžasně, nemůžu se zbavit dojmu, že vrozený trochu přitroublý výraz Jimmyho Stewarta mi nějak vadí a ruší mě.

Po delší době se objevil film, který mě donutil přemýšlet a vnitřně se mě dotkl. Úplný závěr byl asi trochu naivnější, než bych si přála, ale nevadí. Helen Mirren, která pro mě byla lákadlem, byla skvělá (ostatně jako vždy) - jen mě napadlo, jak se z tak sexy dámy stane taková babička. V Love Ranch se tomu mladíkovi vůbec nedivím, že ho Helen přitahovala, a tady dokázala svůj sex-appeal totálně zazdít - pozoruhodné. Charakter Emerenc, který se mě tolik oslovil, si neumím zcela jasně vysvětlit a přijmout, ale nemůžu to jen tak hodit za hlavu a nutí mě to o ní přemýšet a "vykonstruovat" si v hlavě, proč ji přijmout.Taková rozbitá duše, která se sama opravila tak, že vytvořila svá pravidla a zásady, aby mohla co nejlépe existovat.

Opravdu s respektem jsem si užívala dialog mezi paní Jiřinou Bohdalovou a panem Haničincem, generace těchto herců je skutečně nenahraditelná. Pan Vetchý mi tolik neseděl, možná je to subjektivní postoj, ale v porovnání s paní Bohdalovou, která svou šlechtickou mluvu pronášela noblesně,ale přirozeně, u pana Vetchého mi ta přirozenost v projevu zadrhávala.

Velmi jímavá, citlivá a výstižná epizoda, některá hodně silná místa: In memoriam na Oskarech po smrti Joan, J. Blondell (Kathy Bates - btw skvělá!) říká: That's it? Christ! 50 years in showbusiness and they give her 2 seconds....Bette na to: That's all any of us will get.....Kdyby dámy věděly, že tolik let po jejich smrti se o nich natáčí takhle zdařilý seriál....ale Hedda to Joan říká správně: "Don't worry, sweetheart. You will always be young, always be beautiful, goddess of your time, frozen in amber by Hurrell ... legends all." Díky za tento seriál, který připomíná, že lidi světem milovaní (tehdy i teď) byli vlastně strašně osamělí, často nejistí a věčně na pochybách, museli mít sakra ostré lokty, aby se do té Hurrellovy pryskyřice dostali...snad, pokud z toho filmového nebe koukají, mají nějaký pocit zadostiučinění. Těší mě, že Feud poskytuje poměrně rozumné zamyšlení se na jednáním postav a pokud trošku chcete, pochopíte jejich jednání, i když někdy dětinské, někdy nečestné, někdy zoufalé. Bála jsem se, že tento projekt půjde po obecně profláknutých, povrchních pomluvách, aby se zalíbil širokému publiku, které je s gustem šíří... které například s oblibou reaguje směrem k Joan trapnými "wire hangers" a přitom o tom ani o ní nic dalšího neví. Doufám, že díky Feud se k lidem, i českým lidem, dostane citlivější obraz o tak obrovských legendách, kterými Bette a Joan (a další z té doby) byly. A snad si někteří i poopraví zkreslené názory, ti umělci si to jistě zaslouží.

Opět lepší 4*! Druhá polovina se mi líbí víc. Neodolatelný je stolní balet! Georgia Hale mi lehce připomíná mladou Joan Crawford.Pokud maloučko polevím, tak The Gold Rush a ještě Cikrus přidám k ještě trochu lepším Světlům velkoměsta, Světlům ramp a Kidovi.

Zvonilku a její příběhy prostě miluju, vždycky se mi líbilo to "kutilkovské" řešení...ale už u minulého dílu jsem si sama pro sebe musela dovysvětlovat nějaké scény, abych byla stále spokojena s tím kutilkovstvím a ne jenom naivními kouzly...a tady už mi trochu vadilo, že jsem nezaregistrovala, proč jí ten pirát rozuměl (to už mohla Zvonilce rozumět i ta malá hočička), jakto, že pak z lodi sypaly vílí prach, když ho předtím vysypali do moře při převrácení lodi...a co se stalo s tím krokodýlkem, který nevím, nevím, jak by to dával v moři.... v tomto díle bylo více rozporů. Právě proto, že vždycky všechno do sebe zapadalo, jsem měla ráda první díly Zvonilky.....tak, a teď si přijdu hloupě, takhle tu rozebírat Zvonilku, ale což, každý nemůže sledovat pořád Felliniho s Bergmanem, že? =D