Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Komedie
  • Animovaný

Recenze (1 590)

plakát

Balada o Busteru Scruggsovi (2018) 

THE BALLAD OF BUSTER SCRUGGS......První povídka nastolila zajímavý neotřelý styl vyprávění, kde hlavní roli obstaral Blake Nelson se svým zpěvem. Jo, sekvence v zapadlém baru a také u stolu s kartami docela k popukání. I závěr povídky nezklamal. 82 %...........NEAR ALGODONES......Takový ten typ člověka, kterému se nic nedaří, ale vždy na poslední chvíli vyvázne vstříc jasné smrti. Jako ta poprava mě překvapila, čekal jsem ještě nějakých zásah zvenku a vysvobození, ale co čekat od černohumorné nálady Coenů, že ? 82 %.........MEAL TICKET........Povídka, jež skrývala obrovský potenciál, ale ten využit nebyl. Závěr smutný, ale čekal jsem, že Neeson z toho nemůže vyváznout netknutý. 63 %.........ALL GOLD CANYON.....Asi druhý nejlepší příspěvek do filmu. Úctyhodné záběry na překrásnou krajinu okořeněné perfektním civilním výkonem Toma Waitse. Závěr zprvu vystrašil, ale ten obrat o 180 ° tam prostě dát museli. Spravedlnost existuje !!! 88 %.......THE GAL WHO GOT RATTLED......Jedním slovem špica. Sice nejdelší povídka, ale to vyústění mě prostě totálně odrovnalo. Ten záběr na pana Arthura s prezidentem Piercem na kopci skoro až poetický. Takhle si pamatuji Coeny !!! 90 %..........THE MORTAL REMAINS.......Konec jsem popravdě nepobral úplně, ale ten přerod z pohodlné cesty na cestu, z které asi není návratu, docela zapůsobil. 75 %.................Shrnutím se film povedl, držet si to úroveň čtvrté a páté povídky, tak nemám slov. I tak ale potěšil působivý návrat tohoto režisérského dua. Celkově 80 %

plakát

Zlý časy v El Royale (2018) 

Tady někdo pilně sledoval tvorbu Quentina Tarantina, a věřte, že i kvalitativně ho dorovnal. Drew Goddard naservíroval divákům podívanou, která si samozřejmě nenajde pochopení u obyčejného konzumenta, který vyžaduje přísun konstantní akce, ale u někoho, kdo pochopí, jak dlouho tvůrcovi muselo zabrat vymýšlení tak propracovaného příběhu, kde každá sekunda děje má pro budoucí zápletku obrovský smysl. Styl filmu mi neskutečně sedl. Hýří to barvami, nabídne to zajímavé charaktery s propracovanou osobností (nikdo není vynechán, za to palec nahoru) a zápletka, PÁNI, ta zápletka. Dlouho jsem neviděl film, kde by si s příběhem tak pohráli. Sice se to rozjíždí docela zvolna, ale po prvních odpadlících (pozn. mrtvých) to nabere doopravdy slušné otáčky. Zejména pak ty skvěle napsané a slovně vyostřené dialogy považuji za highlight filmu. S příchodem Hemswortha to nabralo ještě šílenější tempo (podle mě to už ani moc nešlo, ale byl jsem vyveden z omylu). A ten mega překrut v příběhu na konci v hlavní roli s Lewisem Pullmanem (odvíjí se od čísla 123, víc neprozradím) mně jednoduše nařídil, že tady pod pět jít nemůžu. Asi se to zařadí mezi TOP 3 minulého roku, všemi aspekty k tomu stát se to kultovním hitem to podle mě oplývá. Za mě dávám 89 %

plakát

Mauglí - příběh džungle (2018) 

Měl jsem obavy, hodnocení všech kritiků povětšinou filmu podráželo nohy, všude se házely samé negativa. Jenže mně ve výsledku film mile překvapil. Ten dospělejší nádech si mě prostě získal, kdo četl originál od Kiplinga, tak prostě ví, že knížka je v nějakých pasážích skoro až hororová a celkově mě doposud udivuje, jak se pořád příběh Mauglího zaměřuje spíše na tu nejmladší populaci. Serkisovi jsem věřil, sice za sebou nemá moc režisérských zkušeností, ale neboť se film zaměřuje na motion-capture výkony (v kterých se bezesporu řadí mezi krále všech králů), tak jsem hned věděl, že on je tou trefou do černého. Bale z pozice Baghíry nedostižný, jeho hlas fakticky zahřeje v mnoha momentech u srdíčka. I Cumberbatch v roli Šerchána zaválel. Nechápu, co všichni mají proti filmovému vizuálu. Přijde mi, že za ty peníze se jedná o vysoce nadstandartní podívanou, která mě okamžitě uhranula. Dojde i na parádní akční sekvence. Konec luxusní. Kdo i tak pořád neví, co si o filmu myslet, tak ať si pustí záběry z natáčení. Ona ho totiž ta láska k řemeslu a obecně ten entuziazmus herců přesvědčí o tom, že snímek má co nabídnout. Za mě dávám 83 %

plakát

Peppermint: Anděl pomsty (2018) 

Když vidíte film pod taktovkou Pierra Morela a jedná se o REVENGE film, tak každý s láskou zavzpomíná na jedničku Taken a říká si:,, Co kdyby to teď vyšlo?" Jenže ono to nevyšlo. V hlavní roli Jennifer Garner je pomalu jedním z těch mála plusů, co film nabídne. Oceňuji její fyzickou přípravu na film, ve výsledku se to ihned projevilo. Po stránce příběhové filma ale nepřináší nic nového, jen recykluje již tisíckrát omílané scénáře týkající se pomsty zavražděné rodiny. Dobře, buďme féroví.....Zachránila to akce a přestřelky ? Ne, ani to na mě nezapůsobilo nikterak megalomansky. Mohl z toho být ženský John Wick, a vězte, že takhle naštvaně vypadající Garnerová s vymakanou postavou by na tu roli sedla perfektně, ale ve výsledku se to jeví jako takový malý vzdálený zchudlý bratránek Johník Wickíček, který leží někde za skříní a je posetý stoletým prachem. Prostě trapné. Přestřelek moc nebylo, a když se už dostavily, tak velice slaboučké. Pablo Raba v roli vůdce mexického kartelu v některých momentech přehrával. A otevřený, skoro až přihlouplý konec tomu nasadil korunku. Dávám 49 %

plakát

V pasti (2018) 

Když já vám nevím. Stejně podobně neotřelý námět jako u Tichého místa, opět výborné herecké obsazení, ale to samotné konečné zpracování v některých aspektech opět ztratilo docela dost bodů. Fakticky nápad se sebevražednými sklony poté, co spatříte tu entitu, kvituji s nadšením. Jenže jsme u toho.....entitu. Za celý film nebylo nic vysvětleno, nedostali jsme nějaké bližší informace, jestli za tím vším stáli mimozemšťané z masa a kostí či jen nějaká vesmírná hmota či co. Ani nevím, jak se to na Zemi dostalo. Prostě se nepovažuji za člověka, co si rád domýšlí věci, které někdo jiný zapomene dovysvětlit. Proč to mám jako dělat ? Jdeme ale dál.........Sandra Bullock mě překvapila, roli těhotné ženy jsem jí sice tak nevěřil, ale v emočně vypjatých momentech dokázala zahrát svůj vysoký nadstandard. Dojde i na pár skvělých scén (scéna v domě v hlavní roli s Tomem Hollanderem absolutně TOP). Jinak konec hrál na city, chápu to. Ale to utnutí zničehonic a žádné PROČ VLASTNĚ mě malinko rozohnilo. Nenaplněný potenciál, a že tedy byl opravdu velký. Za mě dávám 63 %

plakát

Narcos: Mexiko (2018) (seriál) 

Nová destinace, úplně nové herecké tváře, nový podtitul. Na nejnovější přírůstek do rodiny Narcos se sosutředila veliká pozornost, zaznamenal jsem, že mnoho kritiků zprvu usuzovalo, že to na své starší úspěšné bratříčky (tím myslím samozřejmě první tři série) mít nebude a ta špetka dokonalosti tomu jednoduše bude chybět. Malinko možná chápu, co tím mysleli, ale suma sumárum, Narcos Mexico je prvotřídní počin s jen málo kosmetickými nedostatky. Tím nejdůležitějším atributem jednoznačně bylo sehnat charismatického herce, jenž by dokázal unést celý seriál a diváci by si jeho počínání na obrazovce užívali plnými doušky. Zpočátku jsem sice choval k Diegu Lunovi a jeho postavě menší pochyby a k spekticismu tudíž chyběl doopravdy malý kousek, ale jak čas plynul, tak jsem pochopil jeho osobnost. Na Pabla sice nemá, ale kdo z ostatních taky, že ? Trochu mě zarazilo, že příběh se rozjížděl docela pomalým tempem, ale ke konci to nabralo slušné otáčky, kde o přestřelky a příběhové zvraty nebylo nuze. Skvělý soundtrack, výborné vygradování, natěšenost na druhou sérii zde tudíž panuje. Teď si asi říkáte:,, Tak proč tomu ten ignorant napálil jen čtyři hvězdy?" Chyběla mi zde lepší a propracovanější postava na druhé strany barikády, postava agenta Peňy totiž "Kikiho" převálcovala na plné čáře. Za mě dávám 84 %

plakát

Jde si pro nás noc (2018) 

The Night Comes for Us nebezpečně dýchá na záda svému rivalovi patřícímu do stejného žánru (Raid 1 a Raid 2). A opět se zde objevil Uwais, kterému tentokrát vrazili scénář do ruky a jen vzkázali: "Hraj padoucha". Sice na to nejsem vůbec zvyklý, ale co už. Příběh trochu o ničem, ale tímto aspektem se nemůže chlubit ani Raid a koukejte, jaká klasika se z něho vyklubala. Joea Taslima bych si uměl představit v hollywoodském bijáku, má fakticky talent. Když přejdeme do kolonky akčních scén, tak mohu jen říct FANTASTICKÁ práce. Vážně. V momentech mi až padala na zem mandibula (ehm, tedy dolní čelist), neboť taková choreografie se moc často nevidí. A ty gore scény, WOW, jednoduše WOW. Krví se nešetřilo, každé zabití opravdu brutální. Za highlight scénu nepovažuji ani tak závěrečnou bitku Taslim vs Uwais, nýbrž ale ultimátní souboj Julie Estelle proti dvěma ženským nájemným zabijákům. Skvělá kamera, velice rychle, ale přehledně zpracovaná samotná bitka, parádní práce s barvami. Ani Tarantino se v Kill Bill nedostal na tak vysokou hranici kvality. Konec překvapil, asi bych nečekal druhý díl, ale na druhou stranu je pravda, že s Julie Estelle v hlavní roli by to asi šlo. Časem možná zvážím i hodnocení nejvyšší, tady vidím potenciál na kultovní záležitost. Za mě dávám 84 %

plakát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Že by nejlepší biografický film všech dob ? Rozhodně za sebe říkám ano. Bohemian Rhapsody již překvapil svým trailerem, ten jsem si pouštěl dokolečka snad tisíckrát. Všechen ten BOOM okolo filmu, marketing a hlavně jednotlivé rozhovory mi naznačovaly, že to nemůže být krok vedle. A nebyl. Sice nejsem nikterak obrovským fanouškem kapely Queen, ale snad každý na planetě musí uznat, že jejich hudba pohladí na duši (a hlavně dokáže kvůli své rozdílnosti zaujmout diváky z různých hudebních spekter). A chápu, že pro jejich fanoušky Bohemian Rhapsody musí být splněným snem. Ono totiž jít na to do kina, na to by se měl vytvořit samostatný povinný zákon. Při poslechu jejich největších pecek člověk zapomene na problémy každodenního života a jen si užívá ten libový, skoro až magický zvuk. Po stránce příběhové se udělaly menší změny, ale koho by to mělo štvát, že ? Nejvíce mě těší, a to fakticky, že nedali tak velký prostor těm odvrácenějším a méně šťastným chvilkám života Freddieho Mercuryho, neboť by to do stylu filmu nezapadlo. Takto na to šly všechny generace a všechny si to užily, aniž by došlo k nějakému znechucení či cokoli jinému. Rami Malek si rovnou předobjednal Oskara, pokud ho nedostane, tak osobně napíšu dopis, ať tu soutěž zruší. To, co té roli obětoval, se moc často nevidí. Naučit se jeho mimiku, grimasy, typické pohyby na pódiu, prostě WOW, dále dostal i po stránce fyzické a psychické zabrat. Jasná role života, to už mu nikdo neodpáře. Pokud bych vůbec v koutku duše uvažoval jen o čtyřech hvězdách, tak závěrečný Live Aid tyto myšlenky vystřelil do jiné galaxie. Došlo i na slzy, holt jsem si uvědomil, o jakého zpěváka svět přišel. A jednoznačně palec nahoru, že film skončil v momentě, kdy Queeni stáli na absolutním vrcholu. Za mě dávám 93 %

plakát

Predátor: Evoluce (2018) 

Vysoká očekávání, tento projekt se štítkem "Shane Black je za to zodpovědný" jednoduše navnadil. Ale už úvodní trailery ve mně zanechaly pocit nejistoty, nějak mě to nenadchlo. A teď mohu jednoznačně říct, že nový Predátor si jde pomalinku pro cenu průser roku. Tam, kde první Predátor bodoval na plné čáře (tím samozřejmě myslím špičkové herecké obsazení v čele s Arniem), tak nový přírůstek působí skoro až komicky. Opravdu nevím, ale chvilkami mi přišlo, že se všichni mermomocí pokoušeli dojít pro Zlatou malinu. Holbrook se snažil, ale utáhnout se mu to nepodařilo. Dialogy fakticky špatně napsané, to zrovna u Shanea Blacka zamrzí dvojnásob, neboť on na tomto poli dokáže tvořit skoro až zázraky (jediná scéna, u které jsem se srdečně zasmál, byla narážka na Posledního skauta- alias Šáhneš na mě a zlomím ti vaz........menší dávka nostalgie). A za takový rozpočet to ke konci začalo vypadat jako béčkové televizní zpracování. Rkový rating jsem sice nadšeně kvitoval, jenže ono ta digitální krev začala po pár hektolitrech již bít do očí. Závěr moc dobře neukočírovali, ty scény s predátořím psem mě vehnaly do hlavy myšlenku, jestli při vymýšlení někdo nebyl v rauši. Ne vážně, asi si to ani nepouštějte a radši si pusťte klasiku z roku 1987. Ta se totiž neohraje narozdíl od tohoto paskvilu. Za mě dávám 34 %

plakát

22. července (2018) 

Velice obtížný materiál na natočení (a to samozřejmě myslím nejenom hlediska morálního a etického, ale i z hlediska obsahového). Ono totiž natočit dvouhodinový film o tomto hrůzném činu není snadné. Ale mé obavy se trochu rozplynuly poté, co jsem zjistil, že se toho chopil Greengrass. Výsledek tudíž nadprůměrný, nikoliv ale skvělý (jenže dávat mu to za vinu byl byl holý nesmysl). Úvodní půlhodinová sekvence zakončená samotným střílením na ostrově hrůzná, ještě teď z toho mám husí kůži, protože sledovat to fakticky nebylo snadné. Po té ale přichází skoro dvě hodiny, kde se rozběhne více příběhových linek. A zde nastává problém, neboť se film začíná, mírně řečeno, táhnout. Má to své obdivuhodné momenty, scény s hercem ztvárňujícím Breivika velice zdařilé, závěrečný soud velice emocionální, ale takovou dobrou půlhodinu bych vyškrtl. Například bych věnoval více prostoru premiérovi, kterému se film nevěnoval moc dlouho časově. Suma sumárum, vidět by to měl každý, ale kvalitativně se to na předchozí film Greengrasse s podobnou tematikou (Let č.93) nechytá. Ale pořád se jedná o slušné řemeslo, to bezesporu. Za mě dávám 75 %