Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Komedie
  • Animovaný

Recenze (1 584)

plakát

Mechanizmus (2018) (seriál) 

Očekávání byla vysoká, protože všechny aspekty nahrávaly tomu, že ze seriálu budou diváci jedním slovem paf. Režie se ujmul k tomu všemu i muž zodpovědný za Narcos, tudíž i to všemu nahrálo. Ale říkám vám, nečekejte Narcos. Tady se jedná především o politickou hru, kterou autoři vykreslili drobnokresbou do nejmenšího detailu. Skoro bych to přirovnal spíše k druhému dílu Tropa De Elite, neboť se oba počiny v lecčem podobají samy sobě (hlavně tou politikou na prvním místě). Já se do seriálu ponořil již po prvním dílu, v hlavních rolích samí sympaťáci, kteří by se podle mě dokázali prodrat i do věhlasnějších filmů. Zalíbilo se mi opět netradiční prostředí Brazílie, pro evropského člověka jako já interesantní natáčecí destinace. Hlavně se zde nesnažte hledat akci, po celou dobu seriálu zde padne jediný výstřel (a k tomu všemu i ten není smrtelný), tady se hraje na luxusní a ukázkovou atmosféru uvnitř zkorumpovaného systému. Možná to někdy působí až moc umírněně a klidně, ale mě v konečném součtu ten seriál parádně sedl. Netflix postě jede a nepolevuje. Plný počet ne, ale silné čtyři bezkonkurenčně ano. Za mě dávám 83 %

plakát

Přání smrti (2018) 

Nečekal jsem skoro nic, dostal jsem víc. Dobře, nebudu tady moc básnit, ale Přání smrti mě rozhodně kladně překvapilo. Originál s Bronsonem jsem neviděl, takže porovnávání není na místě, ale Bruce Willis po dlouhé době podal nadprůměrný výkon. Ono v posledních letech se upisoval k takovým těm céčkovým snímkům, kde to nemohl ani on zachránit. Tady se ale jedná sice o béčkový námět, který je ale dokořeněný špičkovou akcí jako z těch nejdražších blockbusterů. Jedná se o Rko, tudíž se s nějakou krví zachází jako s nějakým džusem, pořád někde vyprskne. Příběh o pomstě jednodušší, možná někdy spíše až komický, když se zaměřím na následné jednání postav. Ale toto není Počátek, Přání smrti prostě nabídne zábavu na odpoledne, u které vypnete mozek. Willis pořád umí, přerod z doktora na zabijáka sice není tak uvěřitelný, ale po stránce herecké to zvládá na jedničku. Jak jsem již zmínil, tak akce libová, pár drsných scén se zde najde (scéna s autem, moment pádu v baráku z druhého patra). Konec skoro až pohádkový, ale tentokrát to filmařům odpustím. Bavil jsem se. Za mě dávám 74 %

plakát

Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel (2010) 

Tady jsem si snad pošmákl ještě více, než tomu bylo u jedničky. Ano, nabídne to méně akčních sekvencí, tudíž se to někomu může zdát trochu nudnější, ale mně to politické zákulisí v zásadě nevadí. Film se i přesto vytasí s perfektně gradovanou atmosférou, jenž dokáže diváka udržet v napětí po hodně dlouhou dobu. Děj se odehrává pár let po jedničce, líbí se mi to prostředí, kde se film točil. Možná i proto se na film pějí samé ódy, protože žádný jiný film se nemůže pochlubit stylovou městskou akcí točenou v nepřehledných favelách Rio de Janeira. Když dojde na akci, tak je opět bezkonkurenčně špičková, již úvodní scéna ve věznici toho je zářným příkladem. Moura je u mě numero uno, co se týče brazilských herců. On dokáže podat fakticky bezchybný výkon (zdravím Narcos). Někdy film připomínal boj s větrnými mlýny, protože bojovat sám s tak prolezlým korupčním systémem od shora dolů se skoro rovná sebevraždě. Radím všem, co se na film chystají, ať si ho pustí v originálním znění, tedy portugalštině. Jedná se o daleko přesvědčivější autentický zážitek. Za mě to nejlepší, co doposud z filmové tvorby Brazilci předvedli. Za mě dávám 90 %

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Nejočekávanější pecka letošního roku, film, který nevynechal v kinech snad ani jeden filmový fanoušek. I já jsem nakonec dorazil do kina, sice po delší době od premiéry, ale i tak jsem tam byl přítomen. A to je hlavní. Trochu jsem se obával toho kvanta hrdinů, neboť takové velké množství postav mě přivádělo malinko do rozpaků. Teď ale mohu jednoznačně tvrdit, že mé obavy se rozplynuly jako nějaké mráčky po závěrečných titulkách. Samozřejmě někdo dostal větší prostor (Thor trochu zastínil ostatní hrdiny), ale to se dalo očekávat. Přesuňme se ke zpracování. Po dlouhé době dospělácký Marvel film, jenž si zakládá na vážných situacích, které jsou okořeněny notnou dávkou humorných momentů. Ve většině dalších filmů tohoto univerza tomu bylo přesně naopak. Thanose považuji za jednu z nejpřesvědčivějších záporáckých postav, jeho neomalené jednání, kdy si šel tvrdě za svým, fakticky nahánělo hrůzu. Brolin svým hlubokým hlasem zaválel, špičkový kasting (holt, i hlas dokáže divy). Film by se v klidu mohl jmenovat po něm, protože hlavně on sám táhne ten film, co se týče pobytu na plátně. Líbilo se mi, jak si dali autoři záležet i na jeho vnitřních pocitech, jeho motivaci o vylidnění půlky populace celého vesmíru, podařilo se jim vykreslit jeho notabene zajímavě nestandardní osobnost do těch nejmenších detailů. Takto se vytvoří parádní antagonista se vším všudy, DC by se mohlo učit (tedy kromě Jokera, toho nikdo z jeho pomyslného piedestalu nevystrnadí, toť je fakt). Ostatní příslušníci "řádu" Avengers zazářili taktéž, potěšila přítomnost Strážců galaxie, oni vnášeli do filmu největší množství gagů. A samozřejmě Thor si film chvilkami kradl pro sebe, jeho člověk prostě nedokáže nemilovat jako postavu (ten příchod do Wakandy, prostě wau). Pořád se něco děje, divák nedostane čas na oddech, musíte udržet pozornost po celou dobu. Závěrečná bitva správně epická (a to jak ve Wakandě, tak i na Titanu). Ten konec odrovnal asi každého diváka, mě taktéž. Pochvala za to, že se nebáli jít do tak drtivého finále (uvalit na nás tak obrovskou emocionální bombu, za tu odvahu musím pochválit). Teď si musíme všichni počkat další rok, abychom mohli být svědky pokračování. Nejpovedenější, hlavně nejvyváženější film Marvel univerza vůbec doprovázený poprvé pesimističtějším, ale suprovým soundtrackem. Za mě dávám 87 %

plakát

Tomb Raider (2018) 

Dávám čtyři hvězdy, ale i tak jsem mírně zklamán. Na Tomb Raider jsem se nesmírně těšil, už jsem si říkal, že je na čase, aby se videoherní adaptace konečně povedla a stal se z ní filmový blockbuster. Ne, ani tentokrát se to nepovedlo. Vikander mnoho lidí nevěřilo, ale věřte, že ona sama ten film notně zachraňuje. Její Lara se zdá býti křehkou ženou, kterou sejme i mírný záchvěv větru, ale je tomu právě naopak. Tady nevidím žádný problém. S ostatními herci to již tak slavné nebylo. Goggins dokáže zahrát fakticky nedostižně, když dostane skvělý scénář (Osm hrozných budiž názorným příkladem), ale tady neměl co hrát. jeho záporák nezajímavý, potenciál nevyužitý, prostě dost špatné. Dominick West si může s Gogginsem potřást rukou, protože zažívá stejný problém. Akce natočena převážně přesvědčivě, scénu s letadlem bych si asi nedokázal lépe zpracovanou. Příběh spíše slabší, možná měli vsadit na mystickou kartu, hra je taková tajemnější, tady se člověk spíše té Himiko na konci musel zasmát. Mrzí mě to, jen z důvodu toho, že to má kvalitní aspekty a přesvědčivou akci, tak dávám ještě ty čtyři, ale je to mega těsné. Za mě dávám 70 %

plakát

Cizinec ve vlaku (2018) 

Již čtvrtá spolupráce Neesona a Serry (jež doposavaď fungovala na jedničku), která ale nedopadla podle mých představ. Nenechal jsem se rozhodit zdejším rozporuplným hodnocením, ale výsledek nikterak ohromující. Nápad s vlakem fajn, první půlka se dá považovat za zdařilou, divák neví, co by se mohlo stát, Neeson to tady ještě dokázal uhrávat se svým starostlivým výrazem muže, kterému unesli ženu i syna. Pak se ale stalo to, čeho jsem se obával. Stala se z toho menší fraška, kde logika šla stranou, pořád se děj otáčel o různé úhly. Mně by to ani nevadilo, to by ale muselo být celkově podáno trochu rozumněji a pomaleji, aby se divák stihl rozkoukat. Ono ani ty bitky to nakonec moc nezachránily, což vůbec nechápu. Působily strašně nahraně, realističnost v nich chyběla. A samotný závěr s vykolejením vlaku ? Ty digitální efekty nevyzněly tak dobře, jak se asi předem zamýšlelo. Menší plot twist na konci, který se dal ale předpokládat již hodinu předtím. Nevadí mi šťastné konce, ale tady se to přehnalo. Příště radši pořádný thriller, kde se bude hrát s napínavostí, ne s digivlakem a nepřehledným příběhem. Za mě dávám 56 %

plakát

Nejtemnější hodina (2017) 

Komornější pojetí života této známé historické postavy, především tedy zaměřené na Churchillovo nejtěžší politické období, kdy každé špatné rozhodnutí mohlo vyústit v katastrofu. Je to takové skoro až divadelní představení, vše šlape jak správné švýcarské hodinky, ale najdou se zde perfektní dialogové situace, kde samozřejmě kraluje Oldman. Musel si určitě projít náročnou přípravou, rozhodně nic snadného, ale bylo na něm vidět, že své roli dal vše. Přesné pohyby, mimika ve tváři, chytré slovní obraty, tím vším Churchill kraloval a Oldman to dokázal stoprocentně napodobit, v některých chvílích člověk skoro věřil, že tam chodil doopravdy on. Tady to doručení zlatého plešouna do rukou Oldmana jednozańačně chápu, jeden z nejšpičkovějších výkonů za poslední dobu. Na obsazení vedlejších rolí si dali autoři taktéž záležet, Dillane bezkonkurenční, Mendelsohn coby britská král také přesvědčivý. Nečekejte zde akční scény, je to prostě biografická pouť životem tohoto pozoruhodného muže, jenž si svými činy a jednáním dokázal přiklonit na svou stranu občany. Film nabídne i scény plné emocí doprovázené mírnějším, za to ale daleko vhodnějším soundtrackem. Za mě dávám 84 %

plakát

Ztracen v džungli (2017) 

Greg McLean doposud divákům spíše chystal podívanou v béčkovém až céčkovém duchu (ale Belko Experiment stál za to, o tom žádná), ale tady si vzal na paškál téma, ke kterému by se áčkové zpracování velmi hodilo. Ono to ve výsledku je nakonec stejně ale spíše slušné béčko. Konec toho otravného haštaření s písmenkami. Film si zakládá na skutečných událostech, hned jsem si musel toho chlapíka najít a něco si o něm přečíst. Mít takovou vůli přežít se vidí fakticky málokdy. Natočené je to zručně, okořeněné výborným naturalistickým výkonem Radcliffa, jenž se do své role vžil a dal jí kus svého srdíčka. Ve výsledku to je znát. Líbil se mi záhadný Kretschmann, pořád jsem nevěděl, co má za lubem. Film nabídne i pár nechutných scén, při kterém se vám žaludek převrátí na druhou stranu, ono jíst embryo už samo o sobě stačí, ale ještě k tomu přidali tu scénu s parazitem. No, ale takové věci jsou na denním pořádku, pokud se ztratíte v amazonské džungli. Najdou se zde i napínavé momenty, třeba ten na rozbouřené řece. Závěr emocionální pecka, i když dodnes nikdo neví, jak ti dva, co se odpojili, skončili. Holt dvě strany mince, dva se zachránili a po těch druhých dvou se slehla zem. Smutný příběh. Jinak film vydařený. Za mě dávám 74 %

plakát

Black Panther (2018) 

A víte vy co ? Já osobně si film užil, ano měl své chyby, to CGI chvílemi pomalu rvalo oči, protože jste za hrdiny jednoduše to zelené plátno skoro viděli. Ale na druhou stranu film nabídl nevšedně propracovaný příběh doplněný o nějaký ten origin nové postavy, Killmonger jako záporák perfektně chladný a zároveň i charismatický, v tomto ohledu bez chybičky. Dále pak Serkis se svou postavou Klaua taktéž přesvědčivý, jeho vyslýchací scéna, kde figuruje taktéž Martin Freeman, neskutečně vtipně podaná. A hlavní (tedy vlastně ta nejdůležitější postava) ztvárněna Bosemanem kvalitně. Oproti Občanské válce, kde zastával vedlejší roli, jsem se tady malinko obával, byl jsem tak jak se říká na vážkách, neboť jsem mu moc nevěřil, jestli utáhne celý dvouhodinový biják. Ale povedlo se. Samotné souboje nasnímány luxusně, jednotlivé bitky jsem si užil, tady se choreografové vyblbli. Svět a fungování Wakandy bych si dokázal představit s větší porcí minut, klidně bych uvítal více vysvětlování o historii této země. Jeden z těch povedenějších Marvel filmů, popravdě podle mě vydařenější než zmiňovaná Občanská válka. Takže si Ryan Coogler může zatleskat a já mohu spokojeně filmu dát 79 %

plakát

V oku hurikánu (2018) 

Návrat do devadesátek, který svým vyzněním na obrazovce neurazí, ale v konečném součtu se vám rychle vypaří z hlavy (tím ale nemyslím, že by se film nějak výrazně nepovedl). Možná bych omezil ty na oko bijící digitální triky, které někdy působily lacině, což filmu s tak vysokým rozpočtem rozhodně nedělá moc dobrou reklamu. Na druhou stranu chápu, že i s celkem tučným rozpočtem holt nelze po celou dobu udržet triky na špičkovém levelu, to by se musel alespoň tak ztrojnásobit. Rob Cohen již dokázal natočit pár slušných bijáků, tady bych ani neviděl nějaký problém. S herci to také špatné nebylo, hlavní záporák celkem v pohodě, Grace coby ženská hrdinka taktéž ucházející. Nejvíce mě bavili dva bráchové, kteří s těmi bad guys zamávali jako nějaká armáda. Po stránce příběhové nic extra, přepadení banky jsem očekával v trochu jiném, poněkud propracovanějším hávu. Rozhodně to není film k zatracení, ale i přepálený konec, kde se to dá jednoslovně nazvat digibordelem, to ponechává v průměrných vodách. Ale jako jednohubka zabaví. Za mě dávám 61 %