luka4615

Truth or Dare má vcelku slibnou a originální myšlenku, nicméně jak už u hororů bývá zvykem, i slibný nápad je zcela utopen pod nánosem šablonovitého a retardovaného chování všech zúčastněných, "nečekaném" postupném umírání postav a průhlednému a předvídatelnému ději. Škoda.

Finové jedou! Tuntematon sotilas je totiž rozmáchlou válečnou epopejí, která nám bez všech myslitelných příkras, jakýchkoliv ohraných klišé a zcela bez kompromisů servíruje tříhodinovou filmovou bohoslužbu za zvrácenost naší duše a touze po přežití. Všechno od hereckých výkonů, budování charakterů, soundtrack či nápaditou a přehlednou akci, funguje jako precizní soukolí obrovské válečné mašinérie, která se "valí" přes všechny Vaše smysly. Snímek je rovněž krásně "špinavý", což Vás ještě o kousek více vtáhne do děje mezi zoufalé vojáky držící chatrné pozice stůj co stůj. Už dlouhou dobu jsem v tomto žánru neviděl nic tak povedeného, něco, co má divákovi tolik co říci, a přitom je to vlastně tak chladné a ve své hluboké podstatě zcela devastující. Režisér Aku Louhimies zkrátka stvořil mistrovské dílo hodné Vaší pozornosti. Skvělá práce!

Fenomenálně démonický Javier Bardem, v této uceleneé kapitole ze života narkobarona Pabla Escobara. Snímek Loving Pablo se mimoto může pochlubit skvělým scénářem, brutálními scénami (motorová pila), soundtrackem a v neposlední řadě i Penélope Cruz, jejíž herecký výkon zdatně kontrastuje s chladným podáním Javiera Bardema. Bohužel, snímek má jednu zásadní vadu. Stejně jako letošní "Sicario: Day of the Soldado" prostě v některých pasážích ztrácí "drajv", což se citelně projevuje zejména v oblasti některých dialogů, které pak tedy ztrácí na své údernosti. Až na tento detail jsem se snímkem Loving Pablo navýsost spokojen. Jako nekompromisní ukázka toho, kam až je pro peníze a respekt člověk schopen zajít funguje více než dokonale. Skvělá práce!

Tohle vážně natočil TEN Clint Eastwood? To byla ta palčivá otázka, která na mne "útočila" při sledování tohoto snímku. The 15:17 to Paris je totiž vším možným, jen ne dobrým filmem, protože téměř nic zde nefunguje tak jak má, nebo jak by si režisér představoval. Snímek se Vám totiž hned od začátku bude zdát poměrně zbytečným, jelikož téměř celou stopáž Clint Eastwood věnoval "toulkám" po Evropě v režii tří hlavních hrdinů, přičemž jeden z nich si neustále fotí "selfíčka". Samotnému incidentu ve vlaku je věnováno snad jen chabých posledních deset minut. Nechci zde ale znevažovat hrdinství oněch hochů, to vážně ne, avšak tento mimořádný příběh se dal uchopit a natočit mnohem lépe. A přiznejme si, od velikána, jakým Clint Eastwood bezpochyby je, jsme všichni čekali něco mnohem lepšího. Škoda, tak snad příště! „I don't know, ma'am. I just didn't want my family finding out that I died hiding under a table.“

Aktuální náhled do jaderné elektrárny v Černobylu a přilehlého okolí.

Velmi nenápadně se tvářící počin, který svým celkovým pojetím aspiruje na jeden z nejoriginálnějších hororů tohoto roku. Ghostland především zaujme zajímavou vypravěčskou strukturou, což dokonale kontrastuje se syrovým a ponurým interiérem starého domu a slušnými hereckými výkony. Skvělá práce!

Sicario: Day of the Soldado se drží v těch šlépějích, které v holywoodském rybníčku zanechal jeho starší bratříček z roku 2015. I zde se najde mnoho scénáristických chyb, což v kombinaci s neduhem prvního dílu, který tkvěl zejména v tom, že film v určité pasáži zkrátka ztratí "drajv", nedělá moc velkou dobrotu. Naštěstí tyto negativní atributy režisér Stefano Sollima zdárně vyvažuje skvělou akcí, bravurní kamerou, hereckými výkony, z nichž v závěsu za Joshem Brolinem vyčnívá Isabela Moner, a v neposlední řadě i hutným soundtrackem. Jistě, dokonalý film to vážně není, nicméně pokud hledáte dobře vypadající akční záležitost, jenž staví na reálných základech, Sicario: Day of the Soldado, potažmo i první "Sicario" je tou správnou volbou. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „Your objective is to start a war between the Mexican cartels, not with the Mexican government!“

Nesmírně emotivní, ba téměř dokumentárně natočený film, v němž hlavní prim hraje nezdolná touha po znovushledání se svými blízkými. Snímek Lo imposible se rovněž může pochlubit perfektními hereckými výkony a realisticky zpodobněnými minutami po tsunami. Skvělá práce! „On December 26th, 2004, the deadliest tsunami on record hit the South East Coast of Asia. The lives of countless families all over the world changed forever. This is the true story of one of those families.“

Snímku Submergence se nedají upřít dvě věci. Tou první je fakt, že i přes mizerný scénář, nataženou stopáž a doslovné vysvětlování všech skrytých i očividných metafor ve snímku občas probleskne jakási tvůrčí originalita. Tou druhou je fakt, že i přes tyto zjevné a velmi bolestivé nedostatky se hlavní duo herců s mimikrami Jamese McAwoye a Alicie Vikander snaží seč může. A to je vzhledem k nemastnému a neslanému výsledku alespoň nějaké plus, byť ani to snímek Submegence nezachrání od temných vod filmového průměru. Škoda. „I've thought about bodies buried at sea. It's not dust to dust, that's for sure. It's water to water.“

Stejně jako předchozí filmové počiny Wese Andersona, je i Isle of Dogs nádherně podivnou a čarokrásně animovanou záležitostí, která pohladí po duši. Snímek rovněž nabídne, jak už tak bývá u filmů Wese Andersona zvykem, spoustu tvůrčí kreativity společně s mimořádnou citlivostí v každém filmovém políčku. Jen škoda té "přepálené" stopáže, která výsledný dojem z celého snímku lehce kazí. Až na tento detail se však jedná o další vytříbený kousek v originálním portfoliu nadaného režiséra. Skvělá práce! „I was the guard dog for Mayor Kobayshi's ward, but I love him, and...“