luka4615

Již od prvních vteřin předpremiéry jsem musel v trestuhodně prázdném kinosále hledat spodní čelist na podlaze, jelikož production values snímku Bod Obnovy mohou směle konkurovat velkým holywoodským počinům. Na první pohled na Vás totiž dýchne zjevná inspirace legendárním snímkem "Blade Runner", z něhož si tvůrci vypůjčují monumentální (a milovaný) brutalismus, futuristicky vypadající vozidla a jakousi celkovou "špinavost", která velmi dopomáhá v uvěřitelnosti celého pracně budovaného světa. Musím zde tedy vyseknout hlubokou poklonu architektovi a vlastně i všem, kteří se na této nádherné vizi jakýmkoli způsobem podíleli. Právě oni ukazují všem okolo, že dobře vypadající filmy se světovým puncem lze dělat i u nás. Je tedy trochu škoda, že se v záplavě těchto atributů tak nějak zapomnělo na propracovanější příběh. Nechápejte mě ovšem špatně – Bod Obnovy je ve svém jádru poctivá detektivka ze staré školy, na níž je naroubován oku lahodící moderní háv, nicméně i tak jsem se neubránil pocitu, že scénář by určitě snesl pečlivější dohled. Dialogy jsou občas totiž vážně toporné a některé scénáristické rádoby kličky snad sloužily jen k tomu, aby závěrečné titulky nepřišly moc brzy.  Avšak i přes tento zjevný a občas bolestivý neduh si Bod Obnovy s radostí nadhodnotím a Vám doporučím, abyste zašli do kina, protože za to, jak celý film vlastně ve finále vypadá si tvůrci dozajista zaslouží Váš čas a peníze za vstupenku. A já jen doufám, že podobně ambiciózních projektů bude v naší malé kotlině vznikat čím dál tím více, jelikož Bod Obnovy v mém filmovém srdci probudil naději na lepší zítřky. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

Velmi znepokojivá podívaná zasazená do nádherných anglických reálií, která zejména v první polovině naplňuje definici atmosférického dramatu. Všechno od zvoleného soundtracku až po vtahující kameru zde funguje v dokonalé harmonii, u níž začnete doufat v další překvapení nadějných tvůrců. Bohužel, v polovině druhé se celý tento optimisticky načrtnutý koncept zcela rozpadne a celý snímek se najednou začne neuvěřitelně táhnout, přičemž by se v tomto bodě dala velmi snadno vytknout i do očí bijící zahleděnost režiséra do sebe sama. Pomyslnou korunu tomuto všemu pak nasazuje neuvěřitelné "WTF" finále, u něhož jsem si chvíli nebyl opravdu jistý, zda sním či bdím. Škoda, potenciál na další žánrový milník zde vážně byl. Tak snad příště! (HBO Max)

Nekompromisně vulgární jízda, která polomrtvý komediální žánr resuscituje tím nejlepším možným způsobem. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat snímek režiséra Joshe Greenbauma honosící se názvem Strays, který má sice poněkud jednoduše přímočarou premisu, nicméně prim zde hrají převážně ony přisprostlé gagy, u nichž tvůrcům zjevně (Díkybohu!) nebylo opravdu nic svaté. Se čtyřnohými hrdiny tedy zažíváme epický road trip vyplněný neuvěřitelně absurdními situacemi, které dozajista spolehlivě potrápí Vaši bránici. Pokud tedy hledáte ujetou a nekorektní zábavnou jednohubku na volný večer, Strays jsou prostě a jednoduše tím pravým. Skvělá práce! „You can learn how beautiful it can be when you're off the leash.“

Neotřele pojatá záležitost, na níž nelze primárně nahlížet jen jako na čistokrevný horor. V hlubokém podhoubí je zde totiž zakořeněná znepokojivá psychologická rovina, která v kombinaci s vtahující kamerou navozuje mnohem tísnivější pocity, než by kdy dokázala jednoduše přímočará látka. Jsem vážně velmi rád, že se v tomto zoufale vyprázdněném žánru občas najde svěží vlaštovka značící světlé zítřky. V tomto případě jsme totiž vážně dostali výtečnou podívanou, u níž budete pociťovat ono dobře známé mrazení v zátylku. Tohle se zkrátka moc povedlo, pročež vám mohu snímek Talk to Me bez sebemenších skrupulí jen a jen doporučit. Skvělá práce! PS: Sophie Wilde je bezesporu hereckým objevem roku!

Nic tak zmateně překombinovaného jsem vážně dlouho neviděl. Po průměrném prvním snímku z roku 2018 jsem od pokračování neočekával žádné zázraky, avšak to co jsem nakonec dostal se ukázalo jako natahovaná nuda, v níž ústřední "děsivá" jeptiška vypadá jako naprosto líný tragéd. Nastalou smutnou situaci už bohužel nezachrání ani výtečná zvuková paleta, která nejvíce vynikne v sálu s ozvučením Dolby Atmos. Pomyslným posledním hřebíčkem do této podprůměrné rakve je pak nechutně digitální finále, u něhož mě místo srdečné hrůzy jímal srdečný smích. Ve finále tedy dostaneme zoufale vykořeněné pokračování, jehož největším plusem zůstává jedna bravurně vystavěná scéna se stánkem s časopisy a překvapivě atmosférické závěrečné titulky. Škoda. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

Vizuálně opojná, avšak v jiných ohledech zoufale nudná záležitost, jejíž děravý a podivný scénář je mnohem děsivější než nehezky digitální Drákula. Přičtěte si k tomu ještě extrémně neúměrnou stopáž a dostanete podprůměrnou jednohubku s nulovým napětím, jejíž ambice opravdu dalece přesahují schopnosti tvůrců. Škoda.

Hezky přímočará a atmosférická hororová podívaná, která bravurně pracuje se světly a stíny, takže výsledný děsivý dojem je ještě o pořádný kus umocněn. Za zmínku samozřejmě stojí i ústřední “bubák”, který je i navzdory skromnému rozpočtu velmi pečlivě zpracovaný. Jsem vážně velmi rád, že i v dnešní době, až po okraj napěchované průměrnými a zbytečnými “horory”, ještě stále vzniká něco tak vydařeného. Skvělá práce!

Je mi vážně velkou záhadou, proč tato delikátní laskomina tak dlouho podplouvala (hehe) pod mým filmovým radarem. Režisér Peter Weir totiž stvořil co nejvíce realistickou podobu námořních bitev, v níž každé dělo, lano, ráhno i stěžen působí jako skutečně užívaná proprieta. Přičtěte si k tomu i výtečné herecké výkony celé posádky a dostanete nekompromisní námořní podívanou, která ve svém specifickém žánru nemá obdoby. Po celou dobu trvání snímku jsem tedy díky šikovné režii a práci s kamerou skutečně byl na palubě lodi HMS Surprise, byl jsem mezi umolousanou, avšak věrnou posádkou a poslouchal jsem úsečné rozkazy kapitána s tváří Russella Crowea. Co tedy dodat na závěr? Master and Commander: The Far Side of the World je výtečně zpracovaným snímkem, v němž se snoubí herecké výkony a technická stránka v dokonalé harmonii. Všechno zde zkrátka funguje jako precizně promazaný stroj, pročež byste této námořní odysee určitě měli dát šanci – vážně to stojí za to. Výborná práce! „This is the second time he's done this to me. There will not be a third.“

Neurážející videoherní adaptace až po okraj napěchovaná skrytými i zcela očividnými odkazy, která ale místo nějakého smysluplnějšího budování univerza raději předkládá prvoplánový a vykořeněný příběh. Je to vážně veliká škoda, jelikož potenciál tohoto snímku byl určitě daleko větší, než jsme vlastně ve finále dostali. Avšak za zmínku zde vyjma všudypřítomných easter-eggů stojí pouze výtečná záporná postava Bowerse (epický Jack Black!) a princezna Peaches, která se i ústředním hrdinům navzdory stala hlavním spojovacím článkem celého počinu. Pokud tedy máte rádi ikonické videoherní postavy, tento snímek by ve Vašem filmovém výčtu určitě chybět neměl. PS: Nejlepší postavou celého filmu je dle mého názoru depresivní modrá hvězdička, jejíž nihilistické smýšlení je něco naprosto dokonalého! „In an Insane World, it is the Sane who are called crazy.“

Neškodná komediální jednohubka, která je ve své podstatě nečekaně vyzrálá a v některých momentech i drtivě realistická. Tak zhruba nějak takto lze v pár slovech popsat snímek režiéra Gena Stupnitskyho jménem No Hard Feelings, jenž onu vyzrálost velmi zvláštním způsobem mixuje s těmi naprosto nepochopitelnými, ba i přímo "WTF" momenty. Dalším hřebíčkem do rakve průměrnosti je pak neúnosná stopáž, která bohužel zavdá několika zbytečným a hluchým scénám. Avšak abych snímek jenom nehanil musím uznat, že Jennifer Lawrence svým přirozeným šarmem povznáší celý snímek na mnohem snesitelnější úroveň, přičemž i některé gagy dopadají velmi úspěšně na úrodnou půdu. Ve finále tedy dostaneme fajn oddychovou podívanou, z níž ale dle mého názoru šlo vykřesat mnohem více. Takto díky neprůbojnému scénáři zůstáváme společně s tvůrci jen na půli cesty. Tak snad příště! „This kid's undateable!“