Ellmariachi

Tak je to za mnou. Očekávání obrovská, výsledek hodně slušný. Některé díly mě opravdu bavily a jiné tolik ne. Především notoricky známý příběh s drakem mě moc nebral. Tedy až na linku Yen s Geraltem. Naopak díl se Strigou naprostá bomba. Celkově ale musím říct, že nemám zásadnější problém. Celé to hezky ubíhá a hluchých pasáží je naprosté minimum. Drtivá většina scén má pozdější smysl a nebo je silná sama o sobě. Svět je udělaný skvěle, ale chybí mi v něm krutost a špetka toho rasismu známý z knih, by se hodil. I když chápu, že v dnešní době by to bylo špatný. Když jsme u toho přidávám se k zástupu nespokojených vůči postavě Triss... Fuu, tam je to čistý průser. Jinak je obsazení super a třeba několikrát vzpomínaná Yenn je boží. Gelarta nemusím zmiňovat. Moc jsem nechápal hysterii kolem Henryho a jsem rád, že uspěl na 110 procent. Hudba je výborná a zvuky pomrkávající po hráčích potěšily. Není to nadšení ale obrovská spokojenost. 90 procent dám, protože nedat tu pátou by mě budilo ze spánku.

A opět si mohu mnout ruce nad tím, že neznám předlohu. Když vidím nespokojenost čtenářů a naopak spokojenost nás ostatních, tak si výskám. Díl kdy do sebe začne poprvé vše zapadat. Linie se začínají protkávat a osud naplňovat. Konec s lehkým nádechem hororu vše krásně dotváří. 90 procent a pro mě zase jedna z opravdu dobrých epizod.

Y: Měla jsem plán. G: A šel skvěle. Y: jo!... Akorát se pak posral . Tohle setkání bych si představoval, trošičku ve vážnějším tónu, ale nevadí. Souhlasím s jedním neduhem. Moc se spěchá. Respektive nedostává se času určitým věcem a pak mohou chybět emoce. 78 procent.

Jsou světy, kde osud, jeho cena a sliby mají svou váhu. Zásadní epizoda.

Možná lehce plýtvání, když do jednoho dílu dáte asi nejznámější Geraltův příběh a znovuzrození překrásné Yen. Jenže když to natočíte a podáte takhle, je to naprosto geniální tah. Místy dech beroucí epizoda. Seriál za dlouhé čekání zaplatil první velkou splátku. I s úroky. 95 procent.

Konečně je to tady. Knížku jsem přečetl jednu, hry dohrál všechny. Mimo datadisků. Do těch se nějak nemůžu dokopat. Takže je mi ten svět určitým způsobem znám a vlastní. První díl mě dostal přesně tam kde jsem chtěl být. Vtáhl do světa Geralta a já se tou známou částí jeho příběhu nechal krásně unášet. A výběr mezi menším a menším zlem, kdy se nikdy nedozvíme zda zvolil správně... Super byla bojová scéna. Mínus má u mě prostředí v lesích, které na mě působily tak nějak mrtvolně. Celkově ale nemůžu jinak. 90 procent a pět hvězd.

Velká spokojenost. Není náhoda, že u obou předchozích počinů rejži mám vysoká hodnocení. Prostě mi ten jeho styl nějakým způsobem sedne. Strašně mě baví, když vás film, příběh a okolnosti nechají nahlédnout do životů, problémů a strastí všech postav. Ne jen té hlavní. Dokonce i postava, která měla jen epizodní roličku dostala, sice zbytečně a pro někoho možná až křečovitě, neskutečný prostor. Ale mě takový detail bavil. Postavy jsou tedy vesměs opravdu silné a to ne jen díky vykreslení, ale i díky obsazení. Pochopitelně především ústřední dvojce v čele s oblíbencem Melem. Bavili mě ale i lupiči, kteří byli opravdu nemilosrdní. Na což se mi ne vždy dívalo dobře, ale aby jste brali parchanty vážně, musíte se jich bát. Tady to fungovalo. Příběh je jednoduchý, ale určitý pocit napětí vás udrží nevypustit nic. Tento pocit ve mě vyvolaly jak dialogy, tak záběry, kdy čekáte co se semele. Přijde úleva když nic, ale víte, že se jen oddálí nevyhnutelné. Vše dohromady je u mě za 90 procent a plný počet.

Proč to neumí víc béčkových produkcí? Máte akčního herce, dejte mu do ruky kvér, když se umí rvát nechte ho sem tam z někoho vymlátit duši. Sežeňte pár levných a třeba i lehce známých borců, co za to umí vzít, ať má náš hrdina zdatné soupeře. Hnací motor je vždycky nejlíp ženská a pomsta. Ideálně dohromady. Nějaká ta krev a zápletka , která sice nebude aspirovat na sošky, ale nebude úplně blbá. Přesně tohle se Savage Dog podařilo. Ke skvělému Adkinsnovi se přibalila hezká holčina, pár záporáků, důvod ke krvavé pomstě a máme tu akční kousek, který si na nic nehraje. Jako samotný Adkins ví co se od něj čeká, stejně tak věděl i celý štáb co nadělit. Jeani, Dolphové (Figusku promiň mi to ) a vlastně dnes už i Brucové v určitém slova smyslu, učte se. S ohledem na rank a na to, na koho film cílí 70 procent.

U mě nadšení nepanuje. Vlastně se k tomu stavím stejně, jak to na mě působí. Chladně, bez emocí a tak trošku s nádechem nudy. Figusek chválí to, že se role pro Jeana hodí. Já oponuji. Jasně, že nepotřebuji vidět jak JCVD dělá otočky, salta a roznožky. Ale dívat se na stále stejný výraz v obličeji přes hodinu se mi taky nechce. A kdyby v rozumné dávce špetka bojového umění ve filmu byla, nezlobil bych se. Mám rád tyhle hrdiny o kterých nám záměrně není nic prozrazeno. Ale v tu chvíli hltám každou informaci, která o životě před životem padne. Zde mě to bylo úplně fuk. Pochválím konec, který byl fakt hodně slušný a jen díky němu tu třetí dám. 55 procent.

RPO byl mnou dlouho odkládaný, vysoko hodnocený film. Nakonec jsem se k němu dostal a s lehkou nedůvěrou pustil. No a ve věku 35 let přiznávám, že mít možnost navlíknout ve světě WoWka brnění, čapnout do ruky dvouručák (meč) a vyrazit za dobrodružstvím, neváhal bych. Nebudu lhát, občas se prostě zasním jaký by to bylo. Takže vám vy hajízlíci závidím, že sice na plátně, ale můžete si to dovolit. A teď k filmu. Mám dost filmů kde mladí, sympatičtí, krásní a dokonale vypracovaní mladíci zachraňují město, svět a vesmír. Proto mě hrozně baví místní "hrdinové". Normální lidi a fajn herci. Příběh odehrávající se ve hře, je asi hodně pro hráče ale pro ostatní myslím taky uchopitelný. Žádné za vlasy přitažené cosi. Za mě tedy velká spokojenost a až se zase zasním o světě mečů, kouzel, hrdinů a legend, vybavím si i RPO. 80 procent.