Ellmariachi

Bez pár týdnů, je to přesně rok co jsem napsal poslední koment. Musím říct, že až na výjimky jsem si celkově dal od filmů a seriálů pauzu. A Čekal jsem jestli nějaký ve mě zase zažehne chuť se z dojmů vypsat. A podařilo se to až jedné milé princezně, spící ve věži. Když zabrousím hned pod sebou na koment LACIKEho, hned vidím, že nejsem jediný, koho napadlo přirovnání k videohře. A přesně tak jsem si připadal i já. We are going to fight!!  Konečně snímek který si na nic nehraje. Od začátku si sám ze sebe utahuje, ví, že celé je to hloupé a ani na vteřinu se nehodlá brát vážně. I ty výcvikové pasáže, jsou nesené v dokonalém satiristickém duchu. A já ten krvavý nášup žeru. 90 procent za to, že se tvůrcům podařilo, stvořit přesně co chtěli. A já říkám: Finish him!!!

Invaze Žána na Netflix u mě vyvolala nadšení. Spojení akční legendy, francouzské komedie a utahování ze sebe sama, mi zněla skvěle. První na co jsem si vzpomněl byl Špión se Stathamem. Říkal jsem si, kéž by se to roli právě Jasona blížilo. Bohužel se tak ale neděje. Když už to tak může vypadat, jakoby se stroj zadrhne. Když se tvůrci touto cestou vydali, měli jít až na dřeň. Zde jsem ale dostal jen Žána, otravnýho syna a pár postav z nichž mi přišla zábavná pouze chlápek z ambasády. Ten trouba si kradl všechen prostor pro sebe a byl skvělý. Musím říct, že i když to celé má "jen" 110 minut, přišlo mi to o dost delší.  U mne zklamání za 55 procent.

Opět FR a mnou nepříliš probádané thrillerové vody břehů španělských. V paměti mám dva a La cara oculta (2011)  je pro mě stále geniální. Oko za oko mě rozhodně bavilo. Jako někdo kdo si užíval Narcos,i linka s dealery. Ta hlavní ale byla i přes jako obvykle skvělé herecké výkony dost pomalá. A závěr zase možná naopak až příliš rychlý. Ale popořadě. Celé se to opravdu dost táhne. Asi 4x jsem sáhl po telefonu abych se podíval na sportovní web. Na druhou stranu jsem vždy telefon zase položil a neměl chuť ani jednou dát pauzu. Jak se film přesouval k poslední třetině zoufale jsem už chtěl nějaké vzrušení. Když přišlo nebyla to taková pecka jak bych si představoval. Musím tedy přiznat, že pointu jsem trubka přehlédl a byla mi vysvětlena později. Děkuji královno :-) Kolem a kolem fajn podívaná ale ze židle mě nezvedla. 69 procent.

Musím říct, že po shlédnutí snímku jsem nebyl nadšený. Byl jsem někde na šedém průměru. Postavy se mi celý film motaly. První polovina je jedna velká opakující se nuda. Jenže jsem se na to 2x vyspal a zjistil, že toho vlastně jsem tak nějak plný. Že na to jak jsem nebyl nadšený si občas během dne vzpomenu, že ta druhá půlka byla vlastně docela vostrá. Že nezáleží na tom, zda umřela hlavní postava... prostě to ve mě nevysvětlitelně vyklíčilo. A nebo to vše má jednoduché vysvětlení. Snímku se podařilo vykreslit, přesně to co vykreslit chtěl. Tedy to, že když se umírá nejsou vedlejší a hlavní postavy. Jsou jen ti co měli víc štěstí a ti co ho měli méně. Že krev máme všichni červenou a že válka je prostě na hovno. Kdyby mi někdo dva dny zpět řekl, že si to na mě takhle sedne, vysmál bych se mu. 70 procent za zážitek, který sílu nabírá až postupem času. (FR)

Musím říct, že v rámci filmového rande, jak jinak než s IceQueen, jsem se na tenhle kousek docela dost těšil. Originální nápad, který se nebral extra vážně.  Bohužel ale přišlo zklamání a musím říct, že na všech frontách. Začátek mi přišel naprosto skvělý a chytlavý. Jenže jak se příběh a děj posouval, všechno šlo do ztracena. Současná linka byla jen zvláštní sled událostí, kdy postavy málo kdy něco řešili. Spíš se věci děly tak nějak kolem nich. Linka z minulosti mi přišla jako levnější variace Forresta Gumpa. A postavy jsou kapitola sama pro sebe. Ani jedna si mě nezískala a téměř všechny mi připadaly jako úplně tupé. Ne roztomile tupé. Jen tupé. Strašně moc jsem někde v sobě chtěl vydolovat důvod proč dát třetí hvězdu, ale nejde to. 49 procent.

Válka zítřka je fajn. Má ovšem malý problém. A tím je Chris. Ať chce nebo ne, je díky svým rolím v nějaké škatulce a pokud z ní chce vyskočit, musí ve svém hereckém rejstříku hrábnout do hloubky mnohem víc. Kór, když film je trošku jako chameleón. Ze začátku mi totiž připadá, že Pratt hraje klasickou úlohu. Pak se ale tón trošku mění a na přepnutí je už buď pozdě nebo to Chris prostě nedává. Po akční stránce je vše v pořádku. Dokonce jde o hodně slušnou podívanou.  Příběhově je to snadné, když nebudete přemýšlet nad časovými zákony, užijete si to. Když ano, jste v prdeháji. Celkově jde o klasický nášup toho co čekáte. Já se bavil a dám 70 procent.

Dokument toho sice nenabídne extra moc, ale je třeba přihlédnout k tomu, za jakých podmínek a kdy vznikal. Proto jsou některé pasáže výborné a jiné zase skoro zbytečné. Vtipné z dnešního pohledu jsou castingy a některé kamerové zkoušky. V dobrém slova smyslu. Discopříběhu jsem nikdy z české tvorby nepřikládal nějaký větší význam, náhled za oponu je ale vždy fajn. 60 procent.

Glory je zvláštní snímek. Na jednu stranu zapadá do kategorie poctivé filmařiny. Buduje postavy, vystavuje zápletku, hýčká si vaše emoce  a postupně se dostává k bodu, kdy má přijít vrchol. Až na to poslední se vše více či méně daří. Film obsahuje skutečně silné momenty, které vás nutí se zamyslet. Ale nedokáže z nich vytěžit maximum. Možná tolik ani nechtěl. Když bych si měl lehce protiřečit, tak vlastně Glory pochválím za to, že není povrchní a prvoplánový. Kde ale děj, v mém případě,  nevtáhl je závěrečná bitva. Bohužel jsem zůstal na gauči a neúčastnil jsem se ji.  Prostě mezi mnou a děním na obrazovce zůstal prostor. A to je škoda. Celkově, ale film rád doporučím. 70 procent v rámci dalšího povedeného filmového rande s IceQueen.

Určitě krásné vzpomínaní pro všechny komu je okolo 30ti a vlastně možná i víc. Tenkrát když se u nás na plácku proháněli Backhamové, Raulové, Zidani, Ronaldové a další, nikdo z nás netušil a ani v tom věku nemohl, že ti praví hrdinové mají česká jména. Karel, Vladimír, Pavel, Petr, Tomáš a další. Malá zemička uprostřed Evropy prožívala svou fotbalovou pohádku a my fandové s ní. Po letech se mohu jen uklonit a na dálku poděkovat všem za krásné zážitky. Dokument ČT to vše připomíná. Bohužel ale krom nostalgie, hezkých vzpomínek nepřináší mnoho nového. Přitom se toho nabízí tolik. Zákulisí přestupů, tréninkové metody tehdy a nyní a vůbec se podívat trošku za oponu. Tím nemyslím bulvár. Jedinou výjimkou je snad díl s Pavlem Kukou. Další Pavel ale trestuhodně chybí. Ano. Pavel Nedvěd tu není. A i za to musím tu jednu hvězdu srazit. Ať už byl důvod jakýkoliv. 80 procent za místy krásné ohlédnutí, ale místy jen opakování toho, co je pro cílovku notoricky známo.

Další rande s Ledovou královnou. Tentokrát dostála svému nicku a zavítali jsme do severských končin. A ne jen díky tomu, občas přešel mráz po zádech. Je nutné říci, že filmu není co vytknout. Herci jsou výborní a především hlavní hybatel příběhu je dokonalý. Ten ničím nepřekvapí, ale ono čekání na "kdy" a "co" se stane, je stejně tíživé, jako když se to už děje. Bohužel a nebo možná naštěstí, se tvůrci nepouštějí do extrémů. Vždy přibrzdí a zařadí zpátečku. Jenže jak už to tak na ledě bývá, ještě chvíli to klouže. A tady vlastně vzniká můj problém. Tyhle filmy ve mě nechají nějaký ten škrábanec ještě několik dní. A jak vždy říkám: na filmy se dívám kvůli emocím. Tady jich bylo hodně, jenže sakra tíživých. Je na čase si přiznat, že jsem srábek. 69 procent za kvalitní, ale mrazivý snímek.  (Otázka zní, jestli nebude lepší ten strach spíš začít překonávat :-) )