partyzanka

Kolik za to asi ti protagonisté dostávají? Může člověk klesnout ještě hlouběji?

To byla zas peachovina....radši nehodnotím.

Hrál vůbec někdy Casper van Dien v nějakém seriózním filmu?

Kolik lidí by se mohlo v takových filmech zachránit, kdyby se nechovali jako idioti :-)

Tuctové béčko až céčko založené pouze na lekačkách, nechutnostech, odporných tekutinách nejrůznějších barev, trapných tricích (tedy kejklích, abych byla přesnější) a stupidních otravných postavách. Hrdinka s psíma očima, mládenec na facku, herci, kteří mají hrát cikány, jsou do jednoho nějací Mexičani či co, vzteklinou posedlá bába ne a ne chcípnout. Opravdu velmi laciný tyjátr. Nikdy víc, prosím...

Bez hereckého génia pana Marvana by byl první ,,Anděl" jen průměrná, naivní a snadno zapomenutelná agitačka.

Kopie Hory mají oči, ale ještě tak o 10 úrovní horší, kde banda debilů nepobíhá po poušti, ale pro změnu po lese. Zrůdná rodinka, ať je jakkoli zvrhlá, se nezapomene před jídlem pomodlit otčenáš, protože je to sice netradiční, přesto ale přece správná katolická americká family. Tím jste mě teda upřímně rozesmáli :-D K dalším atributům béčkových vyvražďovaček, které byly do jednoho splněny, nemá ani cenu se vyjadřovat. Nechápu, proč se něco takového vůbec točí...Předhánění se v nechutnosti, brutalitě, krvavosti, bez příběhu, bez špetky originality, bez jediného záblesku nějaké myšlenky.Pořád dokola a znovu. Žánr horor mám ráda, tohle už ale není horor, to je asi jen masturbační pomůcka pro sadisty a nekrofily ;-)

Pořád jsem si myslela, že je to parodická komedie, ale teď koukám, že thriller :-/ Spasitelský komplex USA tedy o sobě zase potřeboval dát vědět a kdyby něco, tak emerický prezident to jistí! Jenže se obávám, že to americké publikum to bere vážně...Ta hvězdička je za největší frisbee, jaké jsem zatím viděla.

Další instantní zelená polévka made in USA. Tak si něco uvaříme ne? Nejdřív budete potřebovat rozpočet jako kráva, jinak budou strávníci remcat, že jste na polévce šetřili a je to vidět. Vemte pořádný hrnec a naházejte do něj: 1 ks americké vlajky, 1 bibli, 1 ukázkovou rodinku v čele s milujícím otcem, 1 ks příručky k moralizování, něco brutality, 10 litrů krve, 10 kg vnitřností a končetin, 1000 ks nepřátel zcela bezejmenných, beznadějně prohnilých a vojensky naprosto neschopných, několik málo ks nedostižných, nezranitelných a nepřemožitelných hrdinů US Army (pozor, aby byli vždy bílí!). Dále přidejte vlastenecké pindy, tvrďácké pindy, křesťanské pindy, sentimentální pindy, vítězoslavnou hudbu, dojemnou hudbu, 20 kg patosu, 100 kg amerického nacionalismu, několik náborových letáků a pár heroických póz a povařte. Vhoďte jeden slaboduchý scénář, 10 tun vystřílených nábojnic, logické chyby a nesmysly, 1 krabici ohraných klišé, dále vzpomínky na rodinu, na dětsví, na domov...Přidejte vývar z toho nejlepšího velitele, pod kterým mi bylo ctí sloužit, dále vývar z několika ks těch nejlepších vojáků a zatraceně dobrejch chlapů, kterým mi bylo ctí velet, také přátelství až za hrob a sebeobětování. Nezapomeňte na srdcervoucí scény nejlépe s dětmi či plačícími manželkami. Pleskněte tam ještě pořádnou porci pokrytectví a nakonec vmíchejte hrdinskou smrt za vlast. Dochuťte několika sentimentálními slzičkami. Míchejte ve zpomalených záběrech až se polévka stane nepoživatelnou. Ozdobte několika bombastickými efekty. Prostřete stůl vlajkou s hvězdou a pruhy. Servírujte s patetickým výrazem v obličeji a se slovy: ,,This is pure America, my boy...a řekni mojí ženě, že jí miluju..." a donuťte toho chudáka to sežrat, dokud mu nebudou tryskat slzy dojetí ...Milý Gibsone, chyťte se s vojínem Ryanem a podobnými výkvěty za ruce a jděte svorně poamericku do prdele.

Námět a scénář musel napsat snad někdo z Pentagonu. Ale já vám hoši tuhle heroickou agitačku nežeru. Uznávám, že prvních 20 minut na Omaze skutečně bere dech a člověk s otevřenými ústy krčí se v křesle, aby nějakou tu kulku taky neschytal. Uznávám, že v rámci válečné kinematografie se stala tato scéna asi přelomovým mezníkem a je technicky dokonalá, nevídaná, nápaditá (podvodní záběry) a neobyčejně silná. A to i přesto, že pan Spielberg udělal z dobývání Omahy ukázkový blitzkrieg, ve kterém se dopustil několika hrubých faktických chyb. Ale vzhledem k tomu, že samo vylodění má diváka jen uvést do místa a času, tak budiž. Celý snímek je po technické stránce bezpochyby zdatně a působivě natočený. Průšvih se stal, když za samotné vylodění přišpendlili naduté, nablýskané a nesmyslně dlouhé NIC, myšlenkově ploché jako hrudník mojí sousedky. Zápletka a pointa?...ach jo, pane Spielbergu prosím vás, nedělejte ze mě pitomce...Finální bombastická bitka už jen nasazuje korunu celému tomu kabaretu. Morálně nezlomní Američané (pochopitelně patřičně vlastenecky uvědomělí) a beznadějně zkažení protivníci bez svědomí, je už folklor a to citové vydírání diváka pomocí malých děvčátek, slzících důchodců, umírajících kamarádů, hrdinských póz a patetických žvástů už je jenom posledním milým dílkem do americké skládačky. Další z filmů, který Američané natočili o sobě a pro sebe? A pro Oscary samozřejmě. A nejspíš na zakázku US Army. Neohúríte mě ani vesmírným rozpočtem, ani megalomanskou výpravou, ani epickou délkou. A co je nejsmutnější, tentokrát ani sex-appealem Edwarda Burnse. Ta iritující negativa prostě výrazně převyšují pozitiva. Nechápu tu nadšenou hysterii kolem. Utvrzuje mě v dojmu, jak málo stačí většinovému diváku k extázi. Vypnout mozek a konzumovat efekty a vnucované emoce. Ten, kdo napíše, že Ryan je nejlepší válečný film, který kdy viděl, jich asi ještě moc neviděl. Jednu hvězdičku uděluji výtečné Omaze a ulici zničeného města prolnutého smutným hlasem Edith Piaf a jednu technické stránce filmu. Osobně si myslím, že kdyby se pan režižér zaměřil svým filmem pouze na samotnou Omahu, stejně akčně a stejně naturalisticky, ale zobrazil ji historicky věrohodněji a propracoval detaily a vyškrtl celou tu naivní hrdinskou výpravu, jakož kýčovitý úvod a závěr, nesplnil by sice účelové vlastenecké zadání, ale přesto by udělal daleko líp. Takže milí páni tvorcovia, srolujte si svou americkou vlajku, vražte si jí do prdele a já se příště radši podívám na Nejdelší den. P.S. Millere, Millere, bez fuseklí byl bys s tou svou bandou bohatýrů v hajzlu...