pedrosek

Plytká a hloupá agitka na úrovni pohádky o popelce.

Dokument není ani tak o Svaté zemi anebo o Izraelsko-palestinském konfliktu, jako spíš o tom, jak Koudelka fotí hledá svoje místa, kde fotky vznikají. Film je o tom, jak o snímcích přemýšlí, jak je komponuje a jak se mění krajina konfliktem postižená. Koudelka očividně nikomu v konfliktu nestraní. Je to zkrátka pacifista a ze snímku jasně vyplývá jeho snaha ukázat lidem netradiční pohled na Israel.

Hrūzostrašný dialogy a dokoukat se na 55 letyho Dolfiho, kterej sotva chodi, jak "exceluje" v radoby bojovych scenach se fakt v příčetným stavu téměř nedá. A mimochodem opravdu jsem nedal odpad kvuli režiserovi Bollovi. Do teď jsem měl v životě štestí, že jsem o něm nikdy neslyšel

Dost šablonovitý scénář s koncem který nepřekvapí. Na druhou stranu je to skvělá podívaná.

Viděl jsem tenhle jejich film poprvé a moc mě pobavil. Pro mě jeden z mála filmů, kde mi Nicolas Cage přišel výborný a všechno jsem mu zbaštil.

Večer jsem nevěděl na co se podívat a skončilo to ho u tohohle výtvoru s tím, že scénář psal Luc Besson. Většinu filmů dokoukám do konce v naději, že na konci to bude lepší. Nebylo! Když vytáhnul Audi A 8 z jezera za pomocí čtyř tašek naplněných vzduchem z pneumatik musel jsem si jít uvařit kafe. Chuckovi Norrisovi bych to všechno prominul, ale tohle nebyla ani legrace. Ta jedna hvězdička je za hlavního záporáka a to pěkný Audi.

Jak tady čtu některé komentáře, vidím, že Banksymu záměr pohrát si s divákem totálně vyšel. U nás máme Jiřího Zelenku s jeho výbornými prseudo-dokumenty. Třeba Mňága - Happy End to byl taky celkem bezchybný přepis skutečné historie téhle kapely :-)

Takže, kdo v Indii byl těžko může být z tohohle tendenčního dokumentu nadšený. Věřte, že popovídat s Dalajlámou nebylo až tak složité. V Daramsale chodí běžně po chrámu, kam je volný přístup a pokud jste neměli zrovna smůlu, že byl někde v cizině, dostat se na audienci nebyl vůbec problém. Celý dokument mi připadal jako "jak si autor představuje Indii od rádoby šokujících záběrů po směs východního duchovna" nebýt pár záběrů, které mi připoměly některá místa, byl by to odpad. Žasnu tady nad chválou niterních pohledů autora v některých komentech. Jen na vysvětlenou: Igora Chauna mám docela rád a jeho Velmi uvěřitelné příběhy bych uvátal na obrazovce.

K seriálu jsem přišel poprvé náhodně při nedělní návštěvě u rodičů (viz komentář Phobia). Jelikož tam jezdím občas o víkendech, za rok jsem viděl jen pár dílů. Nakonec, jelikož příběhy jsou pěkně vystavěné a okořeněné povedenými dialogy, jsem seriál postupně zhlédl celý - ale trvalo to. Je to velmi povedený, typicky britský detektivní seriál, který ctí pravidla žánru. Za sebe můžu říct, že seriál je velmi chytlavý a tím, že je takový jiný, než ostatní co se běžně v televizi konzumují má své kouzlo a atmosféru. Když se ve 14 sérii vyměnili hlavní hrdinové, chvíli mi trvalo něž jsem Neila Dudgeona vzal na milost. John Nettles mi přišel o dost lepší. Až budete o víkendu odpoledne na návštěvě u rodičů nebo prarodičů a z televize uslyšíte duchařsky tahavou melodii tohohle seriálu, zkuste se s nimi na jeden díl podívat, možná budete přijemně překvapeni.

Tváří se to jako velké dobrodružství, ale je za tím cítit velký štáb a externí podpora. Není to úplně špatné, ale má to vyvolávat dojem něčeho čím cesta není.