Paan

Jeden z mála amerických filmů, kde nemluví všichni anglicky. Pokud si vzpomínám, tak se tam anglicky mluví zhruba ve třetině filmu. Takže není nad to říct o něm, že je s českým dabingem, zatímco nadabovaný je jen ten (lehčí) anglický part, kdežto převážně německá a trochu i francouzská větší půlka filmu je odšprechtěná pěkně v originále a bez titulků. To byl vážně nevšední zážitek.

Na to, že Marhoul nikdy předtím neseděl v křesle s nápisem Rejža a nikdy předtím nenatočil ani decimetr filmu, na to, že celou tuhle absurdně nadsazenou záležitost nafilmovali ve studiu, je to až neskutečně zdařilé, vtipné a originální dílko.

Pitomě trapné, trapně pitomé a tak podobně, ke všemu navíc záměrně. To se povedlo. Ale Borat se mi líbil víc se svými krátkometrážními "reportážemi". Tohle mě zklamalo. Je to na můj vkus až příliš dlouhé a příliš přetrapnělé, že jeden s myšlenkou nikdy více (hlavně pak ne s dabingem) už jen hledí, kdy to skončí. Ale pro někoho, kdo má rád trapasy a nikdy dřív Borata neviděl, to jistě dá na víc než jednu hvězdičku.

Vážně není co vytknout. Ani trochu. Máme rádi Vikingy a draky máme ještě radši. Ti tady byli naprosto dokonalí. Pro mě úchvatný první 3D zážitek podbarvený strhujícím soundtrackem. Už tehdy jsem byl rád, že v zatemnělém sále a přes ty brýle není vidět, jak co chvíli slzím dojetím. To jen tak ledasjaký film nesvede.

Krásně jednoduchá Jiránkovská grafika zdobená zábavnými poznámkami pánů Lasicy a Satinského. Ale nejen to. Osobně mě docela udivuje, jak mohlo zrcadlo, které zde komunistickému absurdistánu tak nehorázně nastavili, vůbec projít. Na druhou stranu pod slupku nenásilného humoru tohoto druhu řada lidí dodnes nevidí. A kdyby se to natočilo přece jen trochu odvážněji, aby to tam poznal každý blbec, tak by z toho byla pořádná polízanice a film by zakázali. Dneska by ho titíž blbci vyzdvihovali do nebes.

Přeplácané. Když v pohádce Byl jednou jeden král řekli "co je sladké, nemusí být slané" a uspořádali sladké hody, až se jim z toho protáčely všem panenky, tak to ještě nevěděli, co přijde v téhle čokoládovně.

Úžasná série krátkých vtipných příběhů pro všechny věkové kategorie s roztomilou bandou ovcí, zákeřných čuňat za zdí a další veselé havěti. K tomu milá hudební a zvuková kulisa. Prvně jsem to viděl v německé verzi jako Shaun das Schaf a úvodní znělku si už nepamatuju, původní anglická je moc pěkná, ale co s ní zase udělali Češi, to je děs. Aspoň, že to je jedna z těch "němých" pohádek, že není dabing, co by to domršil úplně.

Kdysi jsem Přátel sledoval prakticky každý díl, vlastně ani nevím proč. Většina dobrodružství této šestice sestává ze zvláštních moderních romantických klišé, pro mě nepochopitelného žebříčku osobních hodnot a ještě nepochopitelnější neupřímnosti všech nejlepších přátel vůči všem, když se pravda stejně nakonec provalí. Pozorováním postav je divák docela rychle schopen dopředu prohlédnout další vývoj děje. Úsměvných situací je poskrovnu, vtipnou a k zasmání si momentálně nevybavím žádnou.

Klasická komedie plná blafů, podvodů a podvedených podvodníků. Prostě švanda a vedle Návratu do budoucnosti 3 nejlepší zábava ve westernovém prostředí. Potěší i několikasekundová sekvence, kdy si dvojice Gibson - Glover vymění významné pohledy za doprovodu hudby ze Smrtonosné zbraně.

Ono to tu fakt je =) Tak rovnou za pět. Škoda, že tu není ještě studio MS, to by bylo úplně psycho. Extraligu moc nesleduju, ale ono je to vesměs o tomtéž - stejný strhující sport, stejní profesionální komentátoři, stejná hromada zajímavých řečí, leč perly se občas najdou. Ale hlavně to baví, nejvíc s mistrem Zárubou u vesla. Tím spíš, když v emotivním zápase beznadějně přijde o hlas =)