Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Pohádka
  • Dokumentární

Recenze (1 101)

plakát

Na křídlech vážky (2002) 

S potěšením jsem využila příležitost podívat se znovu na jeden z filmů, které mám ráda pro působivý, originální příběh a zvolna plynoucí děj. Žánrově je těžko zařaditelný. Je nějak mimo realitu - trošku tajemný, trošku napínavý, trošku dojemný, trošku dramatický, trošku dobrodružný a trošku mysteriózní. Příjemná hudba dokresluje atmosféru tohoto pro mne zajímavého duchařského snímku. Když tak o tom přemýšlím, tak mám taky někdy sugestivní pocit, že mě moji zesnulí rodiče sledují a varují před neuváženými skutky.

plakát

Kluci na řece (1944) 

Další z oblíbených pamětnických filmů celé naší rodiny, který je jedním z těch, jejichž opakování v televizi mi vůbec nevadí, naopak, s potěšením se znovu podívám. Obě dějové linie, jak ta klukovská, tak ta romanticko - dramatická jsou dobře obsazené, zahrané i vypointované. Nadšené herecké výkony Jindřicha Plachty a celé dětské party dokreslují fantastickou atmosféru tohoto snímku. Je to velmi laskavý a milý film s troškou toho smutku nakonec.

plakát

Mravnost nade vše (1937) 

Humorná svižná pamětnická komedie se skvělou ústřední dvojicí Haas – Ferbasová, kterou doplňuje v atypické roli ošklivky Adina Mandlová. I když nám s přihlédnutím k dnešní morálce mohou připadat tehdejší prohřešky malicherné, bylo jejich zesměšnění ve své době počinem záslužným. Boj pokryteckých mravokárců a falešných zastánců dobrých mravů s moderními volnějšími společenskými normami, vede k řadě nedorozumění a komických situací k potěše filmových diváků. Krásně to vyjadřuje dialog dvojice Boháč - Ferbasová : „Prosím vás, proč jsou zahaleny ty obrazy?“…. „Aby bylo vidět, že je to počestná rodina.“….Tak proč je prostě nedají do sklepa?“ ....“ To by zas nebylo vidět, že je počestná.“

plakát

Světlo jeho očí (1936) 

Sentimentální prvorepubliková limonáda podle červené knihovny odpovídá naivním příběhem, noblesní výpravou i příjemnou hudbou, době svého vzniku. Věřím, že tehdejší divačky, stejně jako moje maminka, která mi o filmu velmi procítěně vyprávěla, nosily do biografu kapesníčky a tento dojemný příběh si užívaly. Vezmeme-li v úvahu, že kino bylo tehdy jediným místem, kde se dalo chodit za filmovou kulturou a zohledníme stáří snímku, tak tvrdá kritika při hodnocení podle dnešních měřítek není na místě. Je příjemné dívat se na staré herce, i když jejich výkony jsou takové patetické, čemuž se s ohledem na scénář není co divit. Příběh není až tak zastaralý. I dnešní vypočítavé ženy obletují bohaté muže, a při prvních problémech zdravotních či finančních, je opouštějí. Je to prostě 77 let starý romantický slaďák s poněkud slabší realizací.

plakát

Planeta pokladů (1982) 

Asi to bude první bulharský animovaný film, který jsem viděla. Grafika je sice jednoduchá a málo barvitá, ale příběh mne zaujal. Je to taková hříčka s netradičním pojetím Stevensonova románu Poklad na ostrově. Tento třicet let starý sci-fi snímek s ekologickým poselstvím a neutěšenou vizí budoucnosti bych určitě nedoporučovala dnešním dětem. Nebavilo by je to. Taky si myslím, že by snímku prospěla kratší stopáž. Určitě by se daly vypustit dlouhé vesmírné pasáže propojující základní příběh. Jinak to bylo docela vtipné a originální.

plakát

Prasátko Peppa (2004) (seriál) 

Animovaný seriál, který by neměli hodnotit dospělí diváci, ale jen děti, pro které je určen. Mně připadala zvláštní plochá a jednoduchá grafika řekněme nelíbivá, ale moje vnučky jsou nadšeny. Je to veselé, vtipné a v době nemoci to funguje jako neocenitelná pomůcka, jak udržet děti v posteli a ještě je přitom vychovávat, protože Peppu poslechnou spíš než moje příkazy. V tomto případě hodnotím za celou rodinu.

plakát

Kouzelný dům (1939) 

Jeden ze zajímavých a z průměru vybočujících pamětnických filmů. Netradiční je herecká sestava. Zdeněk Štěpánek není v roli milovníka zcela zřejmě ve své kůži a na jeho místy divadelním výkonu je to znát. Naopak Adina Mandlová, obsazená rovněž mimo svůj běžný herecký repertoár, si s vážnou melancholickou rolí poradila velmi dobře. Převážná část příběhu se sice odehrává v interiéru, ale výprava a působivá kamera i hudba dodávají tomuto na svou dobu originálnímu i když trošku naivnímu příběhu zvláštní atmosféru a kouzlo starých časů.

plakát

Běžící muž (1987) 

Toto je jeden z prvních akčních filmů s Arnoldem, který jsem kdysi dávno viděla. I když je o Arním všeobecně známo, že o co líp vypadá, o to hůř hraje, tady to nevadí. Zde se „oscarové“ herecké výkony nečekají, spíš je důležitý ten svalový potenciál. Nechám-li stranou prezentaci násilí a brutality, tak příběh sám je originální, zajímavý a do jisté míry i současný. Stejně jako v tomto filmu i my se denně setkáváme s obrovským vlivem masmédií na veřejné mínění občanů, jak to před 25. lety ukazoval tento snímek. Když vidím v televizi bombastické upoutávky na různé megašou, vždy si vzpomenu na tento předvídavý sci-fi. Možná proto ho v televizi znovu dávali jako varování.

plakát

Ratatouille (2007) 

Tento animovaný snímek mě moc příjemně překvapil. Zdejší vysoké hodnocení dávalo tušit, že půjde o nevšední záležitost, a taky že ano. Skvělá animace dotažená do nejmenších detailů a výsledek byl nejen dokonalý, ale i kouzelně zábavný. Není snad v současnosti televizní kanál, který by ve své programové nabídce neměl pořad o vaření. U mne je tento originální a vtipný příběh všechny zcela převálcoval. Při jeho sledování jsem neodolala a zašla navštívit svou ledničku.

plakát

Cirkus Humberto (1988) (seriál) 

Je potěšitelné, že ČT u příležitosti 60. let od zahájení televizního vysílání zařadila tento seriál do svého programu. I když jsem ho viděla už několikrát, dala jsem mu s radostí přednost před současnou seriálovou nabídkou konkurenčních televizí. Tato výpravná rodinná sága z atraktivního cirkusového prostředí, postavená na skvělých výkonech naší herecké špičky za působivého hudebního doprovodu Karla Svobody, se Františku Filipovi moc povedla. Škoda, že se toho pan Bass nedožil, určitě by byl s převedením svého románu do filmové podoby taky spokojen. Jedinou skvrnou na kráse je necitlivé obsazení německé herecké matróny do role Helenky. Ukazuje se, jak důležitý je výběr herců, kteří kromě výkonů a fyzické vhodnosti pro přidělenou roli, by si měli získat i sympatie diváků. U mne tedy holka nezabodovala.